Klub psychotroniky a UFO
		ŠUMAVA

Tajemné klatovské podzemí

Nejstarší část klatovského podzemí souvisí zřejmě s první městskou zástavbou, která probíhala od klatovského Vodojemu, Plánickou ulicí, přes horní polovinu náměstí a přes Balbínovou ulici k městským hradbám. Podle některých historiků zde lze i předpokládat i existenci hradu kastelového typu. K tomu však chybí jakékoli doklady.

První měšťané si pod svými domy hloubili i sklepení, která byla nejvýš dvoupatrová. S rozvojem města vznikla potřeba větších prostor a k podzemní přibyla další patra.

Podzemí sloužilo jako sklady, byly zde studny, palírny sladovny, v dobách ohrožení mohly sloužit jako úkryty.

S dalšími patry docházelo k propojení sklepů chodbami. Snad existovaly i jako východy za město. Existuje pověst, že jeden takový směřuje až na vrch Bor. Tam se skutečně podařilo najít šachtu v těsné blízkosti vrcholku návrší. Zda jde o onen východ, směřující až do Klatov, nelze rozhodnout. Nejspíše úniková chodba vedla jen k Šibeničnímu vrchu a teprve poté mohla být prodloužena k Boru. Další podzemní chodba vede z Týnce a vrchem Sv. Jana.

Od roku 1260 působili v Klatovech dominikáni. Sídlili v Plánické ulici, v místě dnešního kostela sv. Vavřince. Z něj vede podzemní chodba do Balbínovy ulice, z čehož lze usuzovat, že se dominikáni přímo podíleli na nejstarším systému chodeb v Klatovech.

Ve 13. století vybudovali klášter na severním předměstí, který byl za husitských válek zničen. Podle knihy Josefa Haise Týneckého "Antikrist" mniši před útočícími husity unikli chodbou v kostele, která vedla za městské hradby. Tato chodba skutečně existuje v dnešním Sportklubu za barem, která je dlouhá asi 5 m a je náhle zazděná.

Po příchodu jezuitů do Klatov v letech 1621 - 1622 si zřídili nejdříve kolej na náměstí, poté získali pozemek na spáleništi vedle Černé věže. Postavili kostel, novou kolej a latinskou školu. Komplex budov propojili rozsáhlými podzemními prostory, které zřejmě navázaly na původní sklepy.

Pod jezuitským kostelem jsou dobře známy katakomby. Původní se rozkládaly pod celým kostelem, kolejí, seminářem i částí náměstí. Původní vchod pod kostelem je dnes zazděn.

V 18. století vznikla v Klatovech zednářská lóže. Tajná setkání zednářů se konala v podzemí ve Vídeňské ulici, pod dnešním domem s restaurací. Později bylo podzemí využito i jako vězení.

Podle některých domněnek byla zednářská lóže původně na místě č.p. 163 v Křížové ulici, v blízkosti Bílé věže. Mohlo jít i o dámskou zednářskou lóži. Podle pověstí byly ve sklepení zazděny ostatky jeptišek, jejich hlavy mají prý naznačovat rovnoměrně vystouplé kameny.

Za 2. světové války viděl jeden svědek ve Vančurově ulici, jak z otvoru ve zdi v Balbínově ulici vynášejí příslušníci SS a gestapa jakési rakve či truhly, a nakládali je na oplachtované nákladní auto. Zazděný otvor je dodnes dobře patrný.

Po válce došlo k přeměně podzemí v bunkry civilní obrany. Výstavba jednoho byla současně zamaskována výstavbou vinárny Pod Černou věží. Další vznikl zřejmě v 70. letech pod budovou OV KSČ na rohu Plánické a Krameriovy ulice. Také pod budovou okresního úřadu vznikl jakýsi podzemní prostor, jehož vyústění se nachází u památného stromu před Družbou. Vchod do jakéhosi podzemního prostoru je i v místě "Pomníku hrdinům padlým za světový mír" v sadech Pod Valy. Původně se zde nacházela jezuitská zahrada.

Zajímavá informace pochází také od stavitelů nové pošty. Při její stavbě se v podzemí narazilo na materiál, tvrdší betonu, který vzdoroval jakémukoliv způsobu destrukce. Nakonec se stavitelé vzdali a místo zastavěli.

Podle :

Kříž, M. a kol.: Neznámou minulostí Klatovska. Vl. nákl., Klatovy, 1999

Archiv KPU Šumava