Klub psychotroniky a UFO

 

ŠUMAVA


Opuštěná boží muka


Pan Vladimír U. jako každoročně přijel roku 1986 do západních Čech. Tradiční uvítání doprovázely zvyklosti. Vykonat zdravotní procházku po okolních lesích, navštívit hřbitovy, příbuzné, známé. Nad plánovaný program zažil zvláštní tajemné setkání. Pod jeho vlivem se alespoň na několik dni stal amatérským soukromým detektivem. Příčina? Zdánlivě obyčejná opuštěná boží muka, ale opravdu jenom zdánlivě...

 "Bylo tenkrát docela chladno," vzpomíná pan Vladimír. "Teple jsme se oblékli a vyrazili do přírody. Když jsme procházeli kolem starého, již tehdy nepoužívaného domku u železniční trati, uviděli jsme takovou pikantnost - jak jinak se to dá nazvat? U přejezdu, používaného jen při sezónních zemědělských pracích, stojí nějaká boží muka, ale taková velmi podivná. Podstavec a na něm betonová roura, alespoň to mi stavba připomínala. Šel jsem tudy již několikrát, ale nic mimořádného jsem neviděl. V tomto roce se ovšem z roury kouřilo jako z kamínek.

Nedalo nám to a švagr za naší asistence vylezl na podstavec. Roura nebyla dutá, jak jsme předpokládali, byla plná, uzavřená. Jen na vrcholku díra velikosti lidské ruky.

Švagr křičel, že jde o páru, strčil tam ruku. Byla studená. Divné, že? Pára, unikající vzhůru, by měla být teplá, myslel jsem. A hned mě všichni dali přednášku z fyziky, chemie a bůhví z čeho ještě. A nakonec se stejně pohádali: Švagr nadával, že si ušpinil zánovní kabát. Když jsme přišli domů, musel jsem o tom přemýšlet.

 Nesouhlasil jsem s některými názory příbuzných. Druhý den jsem se s manželkou k mukám vrátil. Už se z nich naštěstí nekouřilo, proužek páry zmizel. Sehnul jsem se dolů a udělalo se mi zle.  Strašně zle, od žaludku. Co to? Měl jsem dojem, že když odstoupím trochu stranou, je to lepší.

 Švagr se nám smál, jestli jsme si mysleli, že muka vzlétnou na nebesa, nebo se změní v čerta, jsme na omylu. Stojí tam od nepaměti. Mohl se potrhat smíchy.

Já se nesmál a dotyčné místo navštívil až v roce 1993. Působí (na rozdíl od většiny podobných staveb) nepříjemným dojmem, i když by to mělo být právě naopak. Postrádá veškerou něžnost jiných církevních stavbiček při cestách, nepotěší oko poutníkovo, neoblaží duši dýchnutím éterické zbožnosti.

 Zjistil jsem, že nikdo z místních sem ani nedává žádné květiny, naposledy tu něco podobného spatřili před více než třiceti roky. Místo naprosto ignorují i věřící, i když asi kilometr vzdálená kaplička bývá obsypána svíčkami, květinami a věnečky, zvláště během křesťanských svátků. Ptal jsem se trochu neomaleně - proč?

 Jediný člověk mi nebyl schopen dát rozumnou odpověď. Představte si, že prý je to nikdy nenapadlo. Je možné, že smutná boží muka vyzařují (místo obvyklé pozitivní) energii negativní? I pejskaři, odhánějící své zvířecí miláčky od křížků a kapliček, aby neznesvěcovali loužičkami posvátná místa, zde žádné problémy nemají. Psi se místu zásadné vyhýbají obloukem. Proč tomu tak je?"

 Zážitek pana Vladimíra a přátel nechtěně upozornil na malou záhadu. Bohužel, zatím nevyřešenou.


Z časopisu Spirit (jn)