Klub psychotroniky a UFO

ŠUMAVA

Záhadná letecká nehoda v r. 1937

Pod vrcholem Huťské hory ve výšce 1185 m.n.m. stojí pomníček (GPS 49°5'53.728"N, 13°33'18.459"E), který připomíná událost ze Štědrého dne roku 1937.

24.12. 1937 v 14:32 hodin přistálo na plochu vídeňského letiště pod zamračenou oblohou šestnáctimístné dopravní letadlo F-AMYD typu Wibault společnosti Air France, které zajišťovalo pravidelný provoz na lince Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž. Po přistání museli letištní mechanici odstranit defekt podvozku a tak stroj, řízený šéfpilotem Československých aerolinií šestatřicetiletým Františkem Lehkým, vzlétl se zpožděním až v 15 hodin 55 minut.

Na palubě letounu byl pouze jediný cestující - státní návladní JUDr. Karel Flanderka se vracel z obchodního jednání v Bukurešti do Prahy. Spojení s vídeňskou rádiovou stanicí udržoval francouský telegrafista Pierre Austruce do 16:10 hod., který dostal varování před blížící se sněhovou bouří. Od 16:20 hod. byl ve spojení s gonií v Českých Budějovicích, Brně a Mariánských Lázních. Svůj kurs - 326 – udává později i ruzyňské věži. Posádka letadlo řídila k Praze ve výšce 1900 metrů, rychlostí 250 km/hod. Počasí se ale začalo horšit, mlha zhoustla a sněžilo. Posádka letounu žádá u Říčan Ruzyni o zaměření polohy. Navigátor potvrzuje dosavadní kurs a připravuje sestup na 700 metrů. Pro další zhoršení povětrnostních podnínek žádá telegrafista Austruce těsně před Prahou o potvrzení kurzu. Dostává nečekaný příkaz změnit směr letu o 180 stupňů do kursu 215. To v dané chvíli znamená návrat do jižních Čech. Letová odchylka činí téměř 120 kilometrů a letadlo se ocitá až nad Sušicí a Kašperskými Horami. Snad v domnění, že už míří k osvětlovací letištní dráze, začal pilot klesat. V 17 hodin a 39 minut letoun narazil poblíž Podlesí v místě zvaném Knappenberg ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory.

Teprve druhý den v poledne objevil syn hajného z Bílého potoka místo katastrofy. Letoun si nárazem do stromů urazil křídla a jeho trup, po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů, byl rozmetán až sto metrů po okolí. Mezi troskami zdemolovaného letadla ležely i tři potlučené mrtvoly. Jedinou věcí, která takřka zázračně přežila tuto tragédii bez sebemenší úhony, byla část zásilky letecké pošty - láhev šampaňského ležící ve sněhu.

Těla mrtvých byla převezena do Prahy, k vyšetření případu byla stanovena zvláštní komise. Úředník obsluhy letištních přístrojů před komisí hájil změnu kurzu tvrzením, že letoun Prahu již přelétl a nacházel se severně od Prahy nad Mělníkem. Bylo na něj podáno trestní oznámení, před soud však nikdy postaven nebyl. Za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po roce 1945 uprchl do ciziny. Tehdejší noviny se událostí živě zabývaly a celá záležitost hrozila přerůst v aféru. Případ byl spěšně uzavřen suspendací tajemníka pražkého letiště Živsy a jeho asistenta Šorna.

Nevyjasnění okolností tragédie dalo příčinu mnoha spekulacím, spojujících tuto tragédii s blížící se válkou. Prý letoun zmátla Luftwafe, neboť se vynořily zprávy o existenci tajných dokumentů, přepravovaných Dr.Flanderkou, majících kompromitovat samotného Hitlera.

S použitím článku Václava Vostradovského „Stopy tragického příběhu“ ze stránek - http://www.kvilda.org