Co
se odehrálo v Jihlavě ? Již
uběhlo několik let od senzačních odhalení a pravé badatelské žně v
jihlavském podzemí. O co vlastně šlo ? Co se to tam tenkrát podařilo
redaktorovi TV Nova Stanislavu Motlovi natočit? Byl to stín ? Duch ? Astrální
bytost ? Kdo to rozhodne ? Další otázka je, proč tam nefungují správně
elektronické přístroje, proč se tam snižovala teplota, chybně pracoval
geologický radar. Lze
skutečně jásat ? Ano, ukazuje se, že při vynaložení nemála prostředků,
ovšem za předpokladů získání pozornosti médií, lze prokázat skutečné
anomálie exaktními a věrohodnými prostředky. Ano,
je zde otázka : je jihlavské podzemí skutečně tak záhadné, nebo to je jen
uměle nafouknutá záležitost? Jak známo, každá věc, pokud ji budeme
dostatečně dlouho prezentovat jako záhadu, začne žít
jako záhada svým zvláštním životem. Řekneme-li: jihlavské podzemí je záhadné
- všechno, o co nyní půjde, bude záhadné - runa na stěnách, svítící
chodba - proč právě tenhle úsek, proč tenhle výklenek, atd. Každá
věc dostává mimořádný význam, i když může jít o úplnou banalitu. Je
jasné, že tento přístup bystří smysly a kombinace faktů a hledání může
přispět k odhalení pravdy - může však také zavést do úplných nesmyslů.
A
jak to začalo v Jihlavě - vzpomeňme, že na počátku byly úplně mylné údaje,
které Ing. I. Mackerle dostal od členů Jihlavského
Netopýra - že chodba svítí pořád, bez osvitu, apod., což se později
ukázalo jako naprosto nepravdivé tvrzení. Tajemno
podzemí začalo fungovat - jakoby samo sebou. Záhady přitahují. Články a
takto prezentovaná záhada - výsledek
je zájem záhadologů - ten přitáhl řadu dalších a dalších - senzibilů,
dalších badatelů, apod. Co
například senzibilové - jak to vypadá s jejich zjištěními? Jejich
objektivita je sporná, ba co víc, je úplně nesmyslná, není ji možné brát
vážně. Jakmile totiž kohokoli přivedeme na místo - ať už je jakékoli -
bude tam nutně hledat "něco"
- mysl nelze vypnout, nelze zabránit myšlenkám - "proč mě sem pozvali, tady se něco děje," atd. Začíná
fungovat sugesce, fantazie, různé úvahy, kombinace představ, citů, atd. Jsou
dvě možnosti : Výsledkem
jejich zjištění jsou vyfabulované představy, s hodnověrností rovnající
se úplné nule. Nemají vcelku na nic vliv. To však neřeší to, co se v
prostoru děje a co bylo zjištěno přístroji. Je
také možné, že výsledné pocity senzibilů aj. návštěvníků, které zpětně
interpretovány senzibilem vytváří kombinaci shluku informací, zasazených
do prostoru - v tomto případě podzemní chodby. Navíc se zde provádějí různé
psychotronické úkony a jiné rádoby úkony - automatická kresba apod. Víme
my, co to všechno znamená ? Připusťme,
že existuje informační pole, kam se ukládají informace, myšlenky, přání,
vůle, emoce, výrony z psychotronických experimentů atd. A nyní se na místo
v podzemí pozvou zástupy psychotroniků, včetně různých žvanilů, šarlatánů
atd. Vyslovují se hypotézy, točí se virgule, malují se automatickou kresbou
různé postavičky, znázorňující ducha (Jenny
Nowak alias J. M., M. Lowová, atd.). To vše se zasazuje do prostoru. Pak
zde jeden z reportérů jde spát. Má divné sny - vůbec neví, že vstával a
chodil po chodbě (nezamýšlel se někdo nad možnými výpary, plyny, kterými
mohl být ovlivněn?) a navíc natočil oblak, který se vsákl do stěny, což
prý bylo tak podivné, že to nebylo ani ukázáno v TV, a nakonec zde natočí
stín - který se nápadně podobá tomu, co nakreslila J. Nowak. Přitom si
toho při natáčení vůbec nevšiml - až při stříhání. Uvažujme
- co když zachytil něco, co tam už předem vtiskly řady psychotroniků ? A
nebo - co když je sám emitorem toho, co zachytil - tj. co když sám vtiskl na
magnetický pás tento obraz ? Je
nutné zdůraznit, že to samotné je přitažené za vlasy, nebo to lze nazvat
odvážnou hypotézou, ale existovala nen - grafie, nebo Ted
Serios fotografoval představy, Kahudova
Psychoenergetická laboratoř dávala senzibilům film v obalu kolem hlavy a
na čele se udělala bílá skvrna, atd. Navíc - myšlenky existují jako
elektrické impulsy v mozku, na magnetofonový pás videokamery se zaznamenávají
obrazy elektrickým proudem, vytvářejícím magnetické pole. To je jedna z možností.
·
vyvolání
dnešní reakce senzibilů, citlivějších návštěvníků ·
pozdější
případný záznam technickými prostředky ·
událost v minulosti nemusela být
vůbec žádná, žádný vstup do parasvěta se nemusí vůbec konat, část
chodby je natřena úplně náhodně ·
výplody
senzibilů úplně tuto případnou událost nahradilo, vytvořila se tedy
magická operace naprosto spontánně a chaoticky ·
vyvolání
dnešní reakce senzibilů, citlivějších návštěvníků ·
výsledek
zachytil Stanislav Motl a jeho kamera. A
nebo - S. Motl v takových chvílích je schopen produkovat energii, která narušila
chod elektrických přístrojů. Jinému člověku by se to vůbec nemuselo stát.
Z
toho by opět vyplývalo, že bez vlivu člověka nemůže anomální jev
vzniknout - anomální jev neexistuje ve vzduchoprázdnu, je to jednota zdroje,
podmínek a vhodného člověka, který jev vyvolá a může ho i vnímat.
Stojíme
na konci - paradoxně lze tak dospět k závěru, který popírá samotnou
badatelskou činnost - čím více pokusů, hypotéz a pátrání, tím více se
cesta k rozřešení otázek komplikuje a konečně i znemožňuje. Otevřela
se však jen příležitost pro pisálky, takzvané "popularizátory",
pro které jsou podobné případy zlatým dolem - množství článků, knih, a
prezenzace v médiích přináší peníze a slávu. A nebyl právě tento závěr
skutečnou pohnutkou otevření případu na jeho úplném začátku ?
|