|
Podivný
les u Krahulčí
|
Na okraji obce Krahulčí a těsně za
posledním domem je malý lesík. (*) Je po levé straně a před ním je louka s
vysokou trávou. Brzy si ovšem všimnete zvláštních smrků, s dosti silným
kmenem, jež se asi půl metru nad zemí rozvětvuje.
|
Z
jednoho kmene roste tak jakoby několik dalších stromů, které vypadají úplně
normálně. Celkem je jich na místě kolem 30 - 40. Stromy se tak podobají jakýmsi
svícnům.
|
|
|
Někde
z kmene rostle jen pár dalších větví a u jednoho lze napočítat
dokonce 11 větví!
Celé místo je udržováno a jsou tam vyšlapané pěšiny, což svědčí o
oblíbenosti místních lidí k procházkám.
Tyto zvláštní stromy jsou jen asi 10 metrů od cesty, rostou na ploše o průměru
zhruba 50 metrů.
|
Směrem
ke středu této plochy jsou deformace častější, směrem k okraji je jich méně.
Zvláštní je, že tímto způsobem rostou jen smrky a ostatní stromy vypadají
normálně.
Pro
řešení se objevila opět řada hypotéz.
|
|
|
K vyřešení
záhady byli vyzváni i ti, kteří sbírají informace z nadsmyslových sfér,
tzv. chanelingem. Podle R. Palky (1) jsou ony stromy symbolem usekaných hlav.
Nahoru jdou jen ruce - tj. větve. Na místě prý zahynulo mnoho vojáků za
prusko - rakouské války (1867).
|
Podle
jednoho názoru ony stromy kdosi zasázel pohromadě, jakoby přilepené k sobě.
Postupem času kmeny srostly v jediný kmen, ale poté jednotlivé stromy pak začaly
růst zvlášť.
|
Podle
mínění odborníka (2) je však tento názor naprosto nemyslitelný a
nepřichází v úvahu. Pokud se připustí, že by došlo skutečně ke
srůstu několika mladých stromků smrku, čehož se v praxi využívá
např. u rostlin rodu Salix L., nedocílí se tak kompaktního a
hladkého kmene. Při srůstu několika rostlin se také velmi často stává,
že některá z nich uhyne, což by se projevilo i na kmínku a na některém
ze smrků v lese by toto jistě bylo patrné, stejně tak místa srůstu
jednotlivých kmínků. Tato alternativa není považována ani za
teoreticky možnou.
|
|
|
Vysvětlení
podivného růstu smrků je prosté. Nedlouho po založení porostu, což
lze usoudit podle krátkého kmene stromů, byl nějakým způsobem,
který dnes již těžko zjistíme, odstraněn terminál, resp. vegetační
vrchol mladé rostliny smrku. (V tomto případě pravděpodobně smrku
ztepilého – Picea abies L. KARST.). |
Tím,
že byl odstraněn vegetační vrchol, byla narušena apikální dominance
stonku, která "zajišťuje" převažující růst hlavního výhonu a
došlo k efektu, který se využívá např. při řezu ovocných dřevin. V
tomto případě došlo k rozvětvení a vytvoření několika vrcholů, které
si vzájemně konkurují a z tohoto důvodu není žádný z nich dominantní a
nemůže převzít funkci terminálu. Po poškození mladých rostlin, pravděpodobně
okusem zvěře, popř. olámáním lidmi atd., se dal stromek zachránit tím,
že by byl eliminován růst postranních výhonů a vybrán pouze jeden, který
by převzal funkci vegetačního vrcholu.
Jak se píše v knize (3), "apikální dominancí stonku rozumíme
korelativní nadvládu vrcholu nad pupeny laterálními (axilárními) v úžlabí
listů – vrchol tak více nebo méně zadržuje růst postranních větví,
které se z axilárních pupenů
tvoří. Stupeň apikální dominance a tím i větvení rostliny závisí především
na vzájemném poměru jednotilivých typů rostlinných hormonů apikální
dominanci zesilujících (auxinů) a zeslabujících (cytokininů). Proto odříznutí
vrcholu stonku, kde se tvoří auxin, podporuje rozvětvení stonku."
Podle
zjištění u místních občanů, byly stromy osekány z důvodu,
aby tam mohla být bažantnice. (1)
Podle zprávy P. Nesnídala (KPU
JI), R. Palky (1), J. Černého (Záblesk) (2)
(3)
Procházka, S.: Botanika morfologie a fyziologie rostlin.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno,
1998
Foto, nákres:
(c) P. Nesnídal,
2002
(*)
Lesík byl vykácen v roce 2003. Zůstaly pouze 2 stromy. Pozn.
P. Nesnídal.
|
|