Pro čerstvě provdanou Mirku i pro jejího manžela se pobyt v jejich novém „hnízdečku lásky" stal doslova peklem na zemi.

Krátce po svatbě jsme si s mým manželem pronajali malý byt. Majitelka bytu, paní Petra, nám prozradila, že se sousedem, který žije hned vedle, měla každou chvíli nějaké problémy. „Je to takový dědek protivný. Ted je ale nemocný - prý je to vážné," ušklíbla se.

Při podpisu nájemní smlouvy nám paní Petra s úsměvem oznámila, jaké prý máme štěstí. „Představte si, ten starý soused zemřel!" S manželem jsme se na sebe rozpačitě podívali a ona bez uzardění dodala: „Však jsem to byla se svojí sestrou oslavit." Kdyby jen tušila, jak moc se rouhá a co svými slovy způsobí nejen nám, ale hlavně sama sobě!

Nejdřív se nic zvláštního nedělo. Dokonce jsem k naší velké radosti záhy přišla do jiného stavu. Moje těhotenství bylo hned od počátku rizikové, a tak jsem většinu času trávila doma.

PÁNSKÉ BOTY

Jednou v podvečer jsem seděla sama doma v obýváku a sledovala televizi. Najednou jsem ucítila závan velmi studeného vzduchu. Otočila jsem hlavu směrem ke kuchyni. Napadlo mě totiž, že jsem předtím asi špatně zavřela okno a ono se pootevřelo. Na podlaze jsem v tom večerním šeru uviděla dvě pánské boty.

Vyskočila jsem z křesla a rychle hmátla po vypínači. Pokoj zalilo světlo. Nikde nic. „To se mi určitě jen zdálo, asi to byly stíny z ulice," uklidňovala jsem se, ale srdce mi bušilo jako o závod.

TLUKOT SRDCE

„Co je s tebou, jsi nějaká tichá," dělal si starosti můj muž, když se večer vrátil z práce. Po krátkém otálení jsem se mu svěřila. Čekala jsem, že se bude smát, jaký jsem strašpytel. Jenže on s vážnou tváří odvětil, že už to taky viděl.

Pronajatý byt se pro nás stal peklem na zemi. Často bylo slyšet tlukot lidského srdce, v kuchyni se sám od sebe hýbal košík s ovocem a pořád se zjevovaly ty boty.

Začali jsme s manželem trávit čím dál více času u mých rodičů. Bylo jim to dost divné. Nechápali, že se dva mladí lidé čerstvě po svatbě tísní s rodiči v bytě 2+1, když mají svůj vlastní. Tak jsme jim ten důvod řekli.
Moje maminka rozhodla, že je třeba situaci řešit. Pozvala proto faráře, aby nám pomohl. Ten přišel se svěcenou vodou, kterou pokropil zdi v celém bytě. Kapky svěcené vody do druhého dne nejenže neuschly, ale dokonce zčernaly!

URAŽENÝ DUCH

Na podlaze se záhadně zjevovaly a zase mizely pánské polobotky. Komu asi patřily? Opravdu mrtvému sousedovi?¨

Znovu jsme navštívili pana faráře a on nás ujistil, že můžeme být v klidu, že nám nebezpečí nehrozí. Prý se nejspíš jedná o sousedovic ducha. Jeho návštěvy mají jediný důvod - hledá člověka, který tak nevkusně urazil jeho památku. My jsme si ale na přítomnosti nadpřirozených jevů nezvykli a odstěhovali se ? mým rodičům.

Po čase se mi doneslo, že paní Petra potratila dvojčátka, na rukou se jí udělala ošklivá vyrážka, které se nemůže zbavit, a opustil ji manžel. Ze všech pohrom se nakonec zhroutila a skončila v nemocnici. Teď o ní nic nevím, ale doufám, že už se jí vede lépe.

Nám se narodila krásná holčička a máme nový byt. S mým mužem na ty divné události určitě nikdy nezapomeneme. Daly nám totiž ponaučení, že je mrtvým potřeba zachovat úctu i v případě, že jsme je jako živé lidi nemohli vystát.