Před sedmnácti lety jsem byla ve Veselí nad Lužnicí u jednoho lidového léčitele. Za nemocné se modlil k Bohu a tím je uzdravoval. 

Doprovázela jsem rodinu s nemocným chlapcem a rozhodla jsem se požádat o pomoc také pro sebe. Strašně jsem toužila mít holčičku, ale měla jsem v břiše nádor a lékaři považovali těhotenství za naprosto vyloučené. 

Se svým trápením jsem se svěřila léčiteli. On se na mě podíval a povídá: „Vy nejste věřící." - „Jsem, ale do kostela nechodím," řekla jsem po pravdě. Léčitel mi položil ruku na břicho, já se soustředila na své přání a on se asi modlil. 

Zakrátko věci dostaly prudký spád. Nádor se ukázal být nezhoubným, já přišla do jiného stavu a po dvou synech a šestnácti letech čekání jsem konečně měla vytouženou holčičku. 

Z dopisu čtenáře R. M., Rumburk, časopis Květy 1993