Podle jedné pověsti byl z úzkého okna vyhozen hradní pán, který Falkenštejn bránil proti Lužičanům. Ten se pak po své smrti ještě dlouho zjevoval na zbytcích hradeb.

Na Falkenštejnu prý také podle jiné pověsti sídlila loupežnická tlupa, která měla komplice i na blízkém Chřibském hrádku, kde měli lotři uschován poklad (mimochodem historicky doložený a dodnes neobjevený) a na Kyjovském hrádku. Dlouho nikdo nevěděl, kde lupiče ve skalách hledat. Teprve po čase se na Krásném Buku přihlásila děvečka z Falkenštejna a vše vyzradila. Loupežnický hrad byl obléhán, dobyt a většina lotrů zajata a pověšena. Ti zbývající pátrali po tom, kdo je zradil, a stopa je přivedla do mlýna v kaňonu Křinice, kde se schovávala jejich bývalá služka. Všechny obyvatele lupiči povraždili, informátorku si nechali na konec a připravili jí strašnou smrt - podélně jí rozřízli pilou na žernovy. Za svoje skutky však draze zaplatili: po své smrti jsou každou noc jako hořící psi štváni ďáblem v podobě černého myslivce skalami zdejší divočiny až do České Kamenice.