Na Jitrovníku a v jeho okolí se shromažďovali obři. Vytvářeli divoké a surové tlupy. Vedli bujný a rozmařilý, nikoliv tichý slušný život. Lidé se báli střetnout se s nimi a vyhýbali se jim.

Obrům sloužil na Jitrovníku k obveselení kuželník s devíti kuželkami a šesti koulemi z čistého zlata. Při hře v kuželky hodovali a hýřili. Všichni při tom strašidelně kleli a vysmívali se bohu i lidem.

Právě ve sváteční den 1. listopadu, na den Všech svatých, provozovali své neplechy dlouho do noci. Avšak ještě veseleji a zuřivěji než dříve. Nad Jitrovníkem svítil měsíc. Tu se konečně měsíc otevřel, na obloze se objevila ohnivá koule. Sletěla směrem dolů, rozbila a zatloukla do země zlaté koule, kuželky i obry.

Ještě dnes leží pod Jitrovníkem hroudy zlata a čekají na svého nálezce. Kdo je najde?