PRŮZKUM NEGATIVNÍCH PSYCHOZÓN BITVY NA BÍLÉ HOŘE V ROCE 1620

Konrád Brotz, únor 2009

Za posledních sedm let jsem prozkoumal 270 lokalit s negativními psychozónami pomocí virgule. Dosud jsem je nazýval „zóny negativní životní energie“, protože vznikají při psychickém šoku lidí vysláním životní energie do okolního prostoru a působí na lidi negativně. Většinou mívají v mapě „tvar kruhu o průměru 2,5-3,0 m a ve středu kruhu byla vždy hlava oběti“ (1). Nyní používám označení „negativní psychozóny“ podle Stanislava Fischera (2), protože je krátké a výstižné. Autor rozlišuje dva typy psychozón: pozitivní a negativní. Pozitivní psychozóny vznikají především v různých typech modliteben a negativní psychozóny „všude tam, kde se odehrávaly bitvy, boje, popravy, mučení, vraždy, hádky, kde panovala nenávist, závist, podlost – tedy opak lásky a harmonie“. Většinou vznikají také v místech havárií dopravních prostředků, před kamny, na skalách při lezení, v rybnících ap.

Podle mé zkušenosti mívají kruhové zóny maximální intenzitu vysokou 0,3-0,4 m při horním okraji zóny. Když osoba v okamžiku šoku stála, pozná se výška její postavy. Zóny setrvávají se stejnou intenzitou po tisíciletí. V případě potřeby zónu trvale a úplně zruším během 4 minut. Tímto způsobem jsem najednou zrušil 52 negativních psychozón na ploše dlouhé 40 m v prostoru dvou obytných domů, vzniklé v bitvě u Kolína (3).

Prozkoumal jsem psychozóny vzniklé při vyvraždění rodu Slavníkovců v Libici nad Cidlinou v r. 995, husitskou bitvu u Malešova u Kutné Hory, dobytí skalního hrádku Stohánek (okres Česká Lípa) z r. 1441, bitvu u Kolína z r. 1757 na začátku sedmileté války a bitvu u Kuřívod (okres Česká Lípa) z r. 1866. V místě bitvy u Kolína jsem z jednoho stanoviště na poli na kruhové ploše do vzdálenosti 100 m zjistil 3800 psychozón a z toho 2000 ve směru k SZ. Při vyhodnocení jsem zjistil, že se jedna rakouská pěší jednotka posunula o 700 m do místa mého průzkumu, kde došlo ke střetu s nepřítelem.

V knize 4 od ing. Pavla Kozáka je popsán průběh bitvy na Bílé hoře v Praze 8. listopadu 1620. Na obr. 1 je zakresleno postavení bojových útvarů císařského vojska s vojskem katolické ligy proti českému královskému vojsku v době bitvy.

Autor při pobytu u letohrádku Hvězda se pokusil zjistit, jestli je tu alespoň jeden astrál bojovníka, který tu položil život, protože v místech bitev prý často bývají. Komunikoval se Sasem, který zemřel právě zde. „Na otázku, co bylo podle jeho mínění příčinou porážky, odpověděl, že zrada a následný zmatek v královských řadách.“ Mělo k tomu dojít na levém křídle českého vojska. „Po vyčerpání všech národností zastoupených na české straně zbyla překvapivě kladná odpověď na – samotné české vojsko.“

Autor potom prostudoval příslušnou literaturu. Bitva začala na českém levém křídle útokem císařské pěchoty a jízdy, který byl odražen českou jízdou. Pak zaútočil český pěší pluk v počtu 1 300 vojáků. Asi 300 m před císařskou armádou se nepochopitelně zastavil. Někteří vojáci začali utíkat, jiní vystřelili do vzduchu nebo dokonce zpět do svých a pak všichni prchali. Následoval poměrně úspěšný útok českých jezdců, ale boj pro císařské nakonec rozhodl zuřivý útok polské jízdy a útěk královské jízdy Uhrů až k řece Vltavě. V závěru bitvy Moravané bojovali u zdi obory u letohrádku Hvězda. Když pronikli císařští vojáci do obory, začal masakr zde čekajících záloh, které už neměly možnost se organizovaně bránit. Zálohu tvořil výmarský pluk, královská garda českého krále Fridricha Falckého a Anhaltův pěší pluk.

Dne 21. 11. 2008 se mi naskytla příležitost k průzkumu negativních psychozón bitvy na Bílé hoře a zón pozitivní energie v oboře letohrádku Hvězda. Nejprve jsem vystoupil na vrchol Bílé hory k mohyle, postavené Sokolem v roce 1921 na památku bitvy. V okolí mohyly jsou obdělávaná pole a sjízdné cesty. V okolí Bílé hory jsou ulice s rodinnými domy a zahradami. (obr. 2).

Před výstupem na vrchol Bílé hory po cestě jsem ze stanoviště na jižním rohu pole na Bílé hoře zjišťoval směrem k vrcholu negativní psychozóny. V posledních letech téměř všechny typy zón vyhledávám na zkoumaném pozemku ze stanoviště, přitom se vstoje pomalu otáčím a virgule reaguje vždy v souvislosti se směrem mého pohledu. Většinou zrakem poznám místo nalezené zóny, ale obvykle z druhého stanoviště upřesním místo zóny a určuji intenzitu zóny. Hned na místě plynule na zemi označím konturu zóny. U negativních psychozón zjišťuji většinou intenzitu zóny na zemském povrchu a ve výškách 0,5 m, 1,0 m, 1,5 m a 2,0 m a pak zóny detailizuji ve výškách 1-2 m po 0,1 m. Na celé ploše zóny bývá v jednotlivých výškách stejná intenzita i na strmém svahu. Intenzitu zón zjišťuji velikostí úhlu otočení vodorovných částí L-drátů (virgule) po 10° běžně v rozsahu od 0° do 180°.

Bylo nalezeno místo negativních psychozón číslo 1 s jednou zónou s maximální intenzitou zóny 160° (obr. 2). Od mohyly byla tato zóna potvrzena se stejnou maximální intenzitou. Od mohyly jsem prozkoumal celé obdělávané pole na Bílé hoře. Kromě popsaného místa negativních psychozón bylo nalezeno místo negativních psychozón číslo 2. Od mohyly byly zaznamenány maximální intenzity 160°, 160°, 140°, 110° a 110°, ale ze stanoviště na jihovýchodním okraji cesty 160°, 160°, 140°, 140°, 110° a 110° zřejmě proto, že z prvního stanoviště byly zóny s maximální intenzitou 140° v zákrytu (ve stejném směru od mohyly, obr. 2). Zóny byly zjištěny na ploše velké asi 5-10 m.

Potom jsem prozkoumal nesekanou louku na svahu místy se stromy mezi obydlenou čtvrtí a oborou letohrádku Hvězda severovýchodně od Bílé hory (obr. 2). Postupoval jsem směrem k východu obvykle na dohled a současně jsem se snažil prozkoumat okraj obydlené plochy, kam nebylo vidět.

První místo negativních psychozón číslo 3 jsem prozkoumal detailně. Kontury všech čtyř nalezených psychozón jsem v trávě označil, zakreslil a vyfotografoval. Psychozóny mají tvar elipsy dlouhé 2 m a široké 1,5 m (obr. 3, foto 1). Postupně jsem detailizoval intenzity všech čtyř psychozón. Podle tabulky nebyly na zemském povrchu psychozóny nalezeny. Ve výšce 0,5 m a 0,9 m byla zaznamenána intenzita 20°, ve výškách 1,0-1,4 m intenzita 60° a ve výškách 1,5-1,7 m u tří zón maximální intenzita 160° a u zóny číslo 3 a 140°.

Místo negativních psychozón číslo 4 bylo prozkoumáno částečně. Psychozóny se nacházejí ve směru přibližně západ – východ ve vzájemných vzdálenostech 2-3 m. U všech tří zón byla ve výšce 1,5 m zjištěna maximální intenzita 150° a ve výšce 2 m 0°.

Ze dvou stanovišť bylo za plotem hřiště Sokol Bílá Hora asi 10 m východně od přízemní budovy zjištěno 5 psychozón místa číslo 5 s maximálními intenzitami 160°, 160°, 160°, 150° a 150°.
Místo negativních psychozón číslo 6 bylo prozkoumáno detailně. Byla nalezena jediná kruhová psychozóna o průměru 2,6 m před bránou ve zdi obory (foto 2). Na zemském povrchu zóna zjištěna nebyla. Ve výšce 0,5 m byla zaznamenána intenzita 20°, ve výšce 1 m 30°, ve výškách 1,1-1,4 m 60° a ve výškách 1,5-1,7 m maximální intenzita 120° (tab).

V oboře jsem procházel 15 m širokým průsekem a na stanovištích po 100 m jsem zkoumal postupně celý les mezi průsekem a zdí obory. Od druhého okraje průseku jsem se vrátil na křižovatku a procházel jsem po cestě k jihozápadu a pak k západu. Ze stanovišť na cestě jsem postupně upřesnil polohu nalezených míst negativních psychozón. Bylo nalezeno místo číslo 7 se třemi psychozónami s maximální intenzitou 150°, místo číslo 8 se šesti psychozónami a místo číslo 9 se 16 psychozónami (obr. 2).

V oboře u letohrádku Hvězda je umístěno asi 10 informačních tabulí o oboře a letohrádku pro turisty. U cesty blízko jižní zdi obory je informační tabule o bitvě na Bílé hoře. Na tabuli je popsán průběh bitvy, který přibližně odpovídá výše uvedenému popisu bitvy. Podle tohoto popisu mělo císařské vojsko výraznou početní převahu. Celá bitva trvala jenom jeden a půl hodiny. Na závěr bitvy se u zdi obory bránilo vojsko Moravanů, tvořené částečně žoldnéři německé národnosti. Největší krveprolití nastalo v oboře po proniknutí císařských vojáků za zeď obory, kde se nacházela záloha královského vojska.

Asi 30 m od této informační tabule bylo nalezeno poslední místo číslo 10 u zdi obory ve strži u začínajícího Litovického potoka. Zde bylo zjištěno 6 negativních psychozón na malém místě u potoka. Prošel jsem po cestě k severu až do blízkosti letohrádku Hvězda a z několika stanovišť jsem prohledal les na západ až ke zdi obory a na východ k letohrádku, ale žádnou zónu jsem již nenalezl.

Závěr

Autor knihy „Tajemná místa Prahy“ u letohrádku Hvězda komunikoval s astrálem Sasa padlého v bitvě na Bílé hoře. Od něj se dozvěděl, že hlavní příčinou porážky vojska českého krále Fridricha Falckého byla zrada českého pěšího pluku s 1 300 vojáky na levém křídle. Podle popisu bitvy se tento útvar při útoku nepochopitelně zastavil asi 300 m před nepřítelem a začal prchat. Po útoku polské jízdy císařského vojska bylo královské vojsko zatlačeno k oboře u letohrádku Hvězda, kde se Moravané bránili, ale podlehli. Císařské vojsko po proniknutí do obory likvidovalo zálohu královského vojska. Celá bitva trvala pouze jeden a půl hodiny.

Dne 21. 11. 2008 jsem prozkoumal pravděpodobně celou plochu, na které došlo k bojům během bitvy. Plocha průzkumu negativních psychozón se nachází na obdělávaném poli Bílé hory, na louce podél obory u letohrádku Hvězda, na přilehlém obydleném území a v přilehlé části obory (obr. 2).

Bylo nalezeno 10 míst s jednou až 16 negativními psychozónami. Na východním svahu Bílé hory byla nalezena 2 místa se sedmi psychozónami, na louce 4 místa se 13 psychozónami a v oboře 4 místa s 31 psychozónami. Vzhledem k tomu, že jsem dosud při průzkumu havárií dopravních prostředků nenalezl negativní psychozóny na přibližně čtvrtině míst prokazatelných obětí havárií, je možné předpokládat, že nalezené psychozóny vzniklé při bitvě na Bílé hoře odpovídají přibližně třem čtvrtinám vojáků zraněných nebo smrtelně zraněných v bitvě.

Lokalizace nalezených psychozón odpovídá předpokládaným místům boje v průběhu bitvy (obr. 1, foto 3). V obydleném území nebyla zjištěna žádná psychozóna, takže je tam nebylo třeba zkoumat a případně zrušit jejich škodlivost. Na později zastavěném území se pravděpodobně na štěstí nebojovalo. Místa s největším počtem nalezených psychozón byla zjištěna v oboře, což odpovídá předpokládanému největšímu krveprolití v závěru bitvy.

Celkově bylo zjištěno nejvíce maximálních intenzit 160° a 150°, podstatně méně 140° a nejmenší intenzita 110°. V přibližném srovnání s mými dosud zjištěnými maximálními intenzitami v dávných bitvách a bojích i s negativními psychozónami vzniklými v současnosti jsou tyto hodnoty zcela průměrné. Většinou se vyskytuje také malé procento nízkých hodnot 20° až 100° a dost často se vyskytuje hodnota 170°. Při kontrolním ověřování negativních psychozón většinou dochází k malým změnám maximálních intenzit v důsledku změn fyzikálních a chemických vlastností životního prostředí.

Podle mé zkušenosti kruhové zóny mírně převažují nad eliptickými zónami. Psychozóny vzniklé při haváriích dopravních prostředků bývají často protaženy ve směru jízdy, zejména při haváriích motocyklů. U všech tří havárií na jízdním kole byly popsány asi 70 m dlouhé a 2-3 m široké zóny, protažené ve směru jízdy (5). Výrazné protažení zóny je zřejmě způsobeno soustředěním pozornosti při jízdě vpřed a pocitem tělesného ohrožení.

V místě negativních psychozón číslo 3 jsou zakresleny přibližně stejné eliptické zóny, jejichž středy leží na přímce ve směru západ – východ ve vzdálenostech 0,9-1,5 m (obr. 3). Jednalo se zřejmě o pěší vojáky českého vojska ve vojenském útvaru při pochodu k jihu proti nepříteli. Čtyři vojáci byli současně náhle zraněni. Protažení tří eliptických zón ve stejném směru nasvědčuje tomu, že v okamžiku zranění soustřeďovali pozornost stejným směrem dopředu, zatímco čtvrtý zasažený voják soustřeďoval pozornost šikmo stranou.

Částečně prozkoumané místo číslo 4 nasvědčuje rovněž řadě vojáků ve směru přibližně západ – východ. Kruhová psychozóna před vchodem do brány ve zdi obory vznikla při náhlém zranění vojáka (asi střelnou zbraní), který střežil vchod do obory (foto 2).

V tabulce mají všechny detailizované psychozóny horní okraj maximální intenzity ve výšce 1,7 m. Vojáci byli zraněni vstoje a jejich výška tedy byla, jak je známo, poněkud menší, než výška dnešních lidí.

U dnešních psychozón s horní hranicí ve výšce 1,8 m bývá výška maximální intenzity 0,4 m a u psychozón s horní hranicí ve výšce 1,7 m bývá výška maximální intenzity 0,3 m. Je to zřejmě způsobeno tím, že při psychickém šoku bývá vyzářena životní energie do blízkého okolního prostoru nejvíce z 5. až 7. čakry (5).

Tvar psychozón v tabulce je typický pro psychozóny dnešních lidí a jen malé části lidí z dřívějších dob. U většiny psychozón z minulých staletí, i z roku 1866, bývá zjištěna maximální intenzita vázána na srdeční (čtvrtou - citovou) čakru a na tři vyšší čakry poněkud menší intenzita. Dříve byli lidé vychováváni s úctou k náboženství a k soužití s přírodou, kdežto dnešní lidé jsou vyškoleni především rozumově. Tehdejší lidé prožívali vše více citově, zejména v okamžicích ohrožení, kdežto dnešní lidé jsou zvyklí uvažovat víc rozumově a city potlačují. Proto u nich bývají aktivovány zejména tři nejvyšší čakry. V bitvě na Bílé hoře však byly detailizovány orientačně jen některé psychozóny. Díky této detailizaci byl v bitvě prokázán boj pěšáků v sevřených útvarech.

Zjištěné výsledky průzkumu negativních psychozón dostatečně charakterizují celý průběh bitvy a tím dokazují, že byly nalezeny a popsány pouze negativní psychozóny vzniklé při této bitvě.

Literatura

1. M. Rýva: Psychosomatické zóny. Psychoenergetika – zpravodaj České psychoenergetické společnosti č. 4/2000, str. 31.
2. S. Fischer: Negativní psychozóny. Psychoenergetika – zpravodaj České psychoenergetické společnosti č. 4/2000, str. 31.
3. K. Brotz: Průzkum zón negativní životní energie vzniklých v bitvě u Kolína, 3. část. www.kpufo.cz/wcl/uvod.htm  – oddíl Psychotronika v praxi, listopad 2006.
4. P. Kozák: Tajemná místa Prahy. MH, Beroun 2001.
5. K. Brotz: Zóny negativní životní energie vzniklé při haváriích na jízdním kole. www.kpufo.cz/wcl/uvod.htm – oddíl Psychotronika v praxi, prosinec 2003.

Tabulka. Intenzita negativních psychozón v úhlových stupních zjištěná velikostí úhlu otočení vodorovných částí L-drátů (virgule) po 10° v rozsahu od 0° do 180° (případně více), bitva na Bílé hoře v Praze.

	Obr. 1. Situační mapa bitvy na Bílé hoře v Praze v r. 1620 z knihy 4.
	Obr. 2. Situační mapa průzkumu negativních psychozón bitvy na Bílé hoře v Praze, situace překreslena z mapy v měřítku 1 : 20 000, měřítko 1 : 10 000. Vysvětlivky 1 – cesta, ulice, průsek * 2 – zeď obory Hvězda * 3 – hranice obydlené plochy * 4 – hranice prozkoumané plochy * 5 – číslo místa nalezených negativních psychozón a jejich počet
	Obr. 3. Schematická situační mapa místa nalezených negativních psychozón číslo 3 bitvy na Bílé hoře v Praze, měřítko 1 : 100. Vysvětlivky: 1 – pěšina * 2 – negativní psychozóna se zakresleným středem a s označením jejího čísla

	Foto 1. Místo nalezených negativních psychozón číslo 3, vyznačeny jsou psychozóny c a d, taška je uprostřed psychozóny d, pohled k jihu.
	Foto 2. Místo nalezené negativní psychozóny číslo 6 před bránou ve zdi obory u letohrádku Hvězda, kruh o průměru 2,6 m, pohled k severozápadu.
	Foto 3. Informační tabule o bitvě na Bílé hoře pro turisty v oboře u letohrádku Hvězda.

(c) Klub psychotroniky a UFO Česká Lípa, 2009