KPU Česká Lípa

POTVRZENÍ SPIRÁLNÍ ZVODNĚLÉ A GEOPATOGENNÍ PORUCHOVÉ ZÓNY JINÝM RADIESTÉTEM

Radiestéti (proutkaři) při vyhledávání vodního zdroje obvykle zjišťují zvodnění v horninách a podzemní vodu ve zvodnělých poruchových zónách. Při tom se snaží najít místa s největší vydatností vodního zdroje a určit hloubku podzemní vody. K tomu jim stačí zjistit tvar lineárních zvodnělých poruchových zón, nebo zvodnělého horizontu, nebo kruhových či eliptických svislých poruchových zón jenom přibližně.

Radiestéti vyhledávající v obytných prostorách geopatogenní zóny nejvíce nacházejí lineární geopatogenní zóny, které bývají vázány převážně na zvodnělé poruchové zóny a na zlomy. Většinou zjišťují rovněž globální mříže, jejichž svislé úzké pásy probíhají v přibližně čtvercových sítích ve směrech sever – jih, západ – východ a druhá mříž ve směrech SZ-JV a JZ-SV s hustotou přibližně po 2-3 m. Průzkum se však omezuje na malou plochu, takže nebývají prozkoumány větší útvary zvodnělých a geopatogenních zón, tvořené uzavřenými křivkami. A právě tyto větší útvary geopatogenních zón představují velké zdravotní riziko pro dlouhodobý pobyt osob v domech.

Lineární zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny podle mých dosavadních průzkumů pomocí virgule se nacházejí většinou v plochách se svislým úklonem, poněkud méně často v plochách s téměř svislým úklonem a zřídka v plochách se šikmým úklonem (1). Jejich tvar zakreslený v mapě tedy nebývá změněn vlivem úklonu nebo jen velmi málo.

Lineární zvodnělé a geopatogenní zóny bývají převážně mírně zakřivené, často mírně zvlněné až téměř rovné. Často ale také vytvářejí uzavřené křivky – smyčky, které někdy tvoří systémy dvou i tří podobných smyček. Velikost uzavřených křivek bývá v desítkách až stovkách metrů. Největší hustota lineárních zvodnělých a geopatogenních zón bývá ve spirálních zónách, tvořených přibližně kruhovými nebo přibližně eliptickými částmi.

Dne 4. 4. 2005 jsem v České Lípě nalezl svou třetí spirální zvodnělou a geopatogenní poruchovou zónu. Všechny tři spirální zóny jsem popsal v článku „Spirální přibližně kruhové zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny“ (2). Ke konci roku 2005 jsem nalezl u České Lípy čtvrtou spirální zvodnělou a geopatogenní poruchovou zónu a blízko ní stejně velkou eliptickou zvodnělou a geopatogenní poruchovou zónu, vzniklou pravděpodobně stejným způsobem. Obě zóny jsem popsal v článku „Spirální a eliptická zvodnělá a geopatogenní poruchová zóna“ (3).

Dlouhodobý pobyt osob na geopatogenních zónách, zejména na lůžkách nebo na pracovních židlích podporuje vznik různých nemocí včetně srdečních chorob a rakoviny. V posledních desetiletích se zkoumají fyzikální účinky energie geopatogenních zón zejména na lidský organismus především v zemích západní Evropy i v jiných státech světa (4).

Uvažoval jsem o tom, že bych měl na dosud největší nalezené spirální zvodnělé a geopatogenní poruchové zóně (dále jen spirální zóně) v České Lípě vyzkoušet ověření této zóny ve spolupráci s mým známým radiestétem, s kterým jsem už dříve úspěšně spolupracoval při vyhledávání podzemní vody. Dal jsem mu přečíst můj článek o třech spirálních zónách (2) a on s pokusem kontrolního ověření spirální zóny souhlasil.

Dne 23. 3. 2006 jsme spolu kontrolně ověřili část spirální zóny. On používá jako virguli také silné dráty v podobě písmene L. Dosud neuměl zjistit šířku lineární zvodnělé poruchové zóny ani ji neuměl plynule sledovat. To bylo tedy třeba nejdříve natrénovat.

U jasanu s hojnými nádory na kmeni i na silných větvích ve vnitřní části spirální zóny (foto 1, obr. 2) se nejdřív pokoušel plynule sledovat přibližně rovnou zónu ve známém směru. Po chvíli zkoušení ji sledoval k jihozápadu až přes ulici Smetanovo nábřeží a zpět přes střed kmene.

Mohli jsme tedy přistoupit k vyhledávání a sledování přibližně kruhových částí spirální zóny (dále jen částí zóny). Přešli jsme ke dvěma srostlým listnatým stromům s nádory na kmenech i na větvích v severní části spirální zóny (foto 1, obr. 2), u kterých jsem zónu téměř před rokem nalezl. Při prvních nejistých pokusech při sledování částí zóny k jihovýchodu jsem jej nechal vyhledat sedm částí zóny od dvou stromů směrem k řece. Při kontrole označených částí zóny jsem se s ním zcela shodoval. Začal tedy postupně části zóny od té nejvzdálenější sledovat k jihovýchodu vždy až k plotu.

Po vysledování dvou částí zóny jsem mu řekl, že můj známý, také ještě dost málo zkušený radiestét, zkoušel procházet přes zvodnělou zónu kolmo z obou stran a značky se nacházely 10 cm od sebe. Podle tohoto sdělení jsem se domníval, že tímto způsobem určil dobře šířku zóny, protože podle mé zkušenosti bývá nejčastější šířka zón 10 cm. On tedy zkusil kolmo z obou stran označit sledovanou část zóny a značky byly vzdáleny 10 cm, takže potvrdil mou šířku na této spirální zóně, zjištěnou před rokem i nyní.

Od třetí části zóny jsem hned za ním ve sněhu nohou plynule viditelně vyznačil vysledovanou část zóny a s virgulí jsem ji kontrolně prošel. Ve všech sledovaných částech zóny jsme se zcela shodli.

Odpoledne jsem všechny části zóny s virgulí znovu prošel a ve sněhu vyznačil, protože stopy byly chozením na celé ploše málo zřetelné. Na prvních dvou vysledovaných částech zóny jsem také nezjistil žádnou odchylku směru. Vedle vnější okrajové části zóny jsem už žádnou část zóny nenašel, takže jsme kontrolně ověřili severovýchodní úsek vnější části spirální zóny. Ověřené části zóny jsem zakreslil do kopie situační mapy celé spirální zóny (obr. 1), při čemž jsem změřil vzdálenosti některých bodů na částech zóny od okolních orientačních linií a vzájemné vzdálenosti bodů. Všechny změřené body na částech zóny jsou zakresleny v obr. 2.

Průběh všech částí zóny se ve srovnání s průběhem zjištěným před rokem změnil. Během dvou hodin mezi naším společným vysledováním částí zóny a mým opětným vyznačením částí zóny ve sněhu jsem si nevšiml žádné změny v tvaru částí.

Ve druhé spirální zóně u České Lípy (2) jsem při druhém průzkumu zóny zjistil změnu tvaru přibližně kruhových nebo přibližně eliptických částí zóny, ale počet 6 těchto částí se nezměnil a také rovné části na obou stranách spirální části zóny zůstaly na stejných místech. Na jedné straně spirální části zóna probíhala přes střed kmene břízy s hojnými nádory. Po měsíci jsem znovu zjistil pouze změnu tvaru šesti částí spirální zóny. Tvar mé čtvrté spirální zóny (3) byl při kontrolním ověření po dvou dnech zjištěn beze změny.

Na spirální zóně v České Lípě bylo před rokem zjištěno 48 částí. Ve vnější části spirální zóny (v řídké části) probíhaly části zóny ve velkých vzájemných vzdálenostech a ve vnitřní části zóny (v husté části) byly jednotlivé části zóny navzájem vzdáleny 15-20 cm. Řídkou část tvořily čtyři části zóny, další dvě části probíhaly jen částečně ve větších vzdálenostech a jedna část ve větší vzdálenosti jen v malém úseku (obr. 1).

Při kontrolním ověření části spirální zóny byly zjištěny čtyři části zóny ve velkých vzájemných vzdálenostech, jedna část zóny částečně s velkými vzdálenostmi a zbývajících sedm částí zóny s malými vzdálenostmi, takže se v řídké části zóny nacházely zase čtyři části zóny, pak následovaly zóny s částečnými velkými vzdálenostmi a v husté části zóny probíhaly části zóny v malých vzdálenostech. U srostlých dvou kmenů stromů se rozhraní mezi řídkou a hustou částí zóny téměř nezměnilo, ale směrem k jihovýchodu se hustá část zóny zvětšila.

Podle tvaru celé spirální zóny bylo možné předpokládat, že se vytvářela směrem od nejmenší přibližně eliptické části k největší části zóny. Podle jedné uvažované možnosti velmi malý pohyblivý zdroj energie v nitru Země, vysílající energii usměrněnou gravitačním polem Země svisle vzhůru se pohyboval směrem k západu, byl na vzdálenost 6 m odchýlen doleva přitažlivou silou velmi malého stabilního tělesa ve středu spirální části zóny, začal kolem něj obíhat doprava a při postupném zvětšování vzdálenosti vytvořil spirální část zóny (2). Podobným způsobem pravděpodobně vznikla čtvrtá spirální zóna u České Lípy a blízká eliptická zóna (3). Tři zjištěné různé tvary druhé spirální části zóny u České Lípy a zde popisovaná změna tvaru spirální části zóny v České Lípě nasvědčují tomu, že i v současnosti dochází ke změněnému vytváření spirálních částí v závislosti na změnách fyzikálních vlastností v systému stabilního a pohyblivého tělesa.

Při nalezení rakovinných nádorů na kmenech stromů téměř vždy zjistím lineární zvodnělou a geopatogenní zónu, probíhající přes kmen nebo v jeho těsné blízkosti pod nádory. Tyto nádory způsobuje druh bakterie, jejíž růst podporuje energie geopatogenních zón (4 – 1. díl, s. 215). Nádory jsem pozoroval na kmenech a jen v několika případech i na silných větvích. Na pěti stromech v husté části spirální zóny v České Lípě se nádory vyskytují na kmenech stromů a většinou též na silných větvích (foto 1, obr. 1). Na velkém buku blízko středu spirální zóny se nacházejí drobné nádory i na slabých větvích (2). Tyto stromy si mohou zájemci kdykoliv prohlédnout nebo i zkoumat.

2. Brotz, K.: Spirální přibližně kruhové zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny. www.kpufo.cz, KPU Česká Lípa, psychotronika v praxi, srpen 2005.

3. Brotz, K.: Spirální a eliptická zvodnělá a geopatogenní poruchová zóna. www.kpufo.cz, KPUFO Česká Lípa, psychotronika v praxi, prosinec 2005.

4. Žert V., Juryšek O., Stockmann J., Sándor A.: Zdravé bydlení, 1. díl. Fontána, Olomouc, 2000, Žert V., Stockmann J., Sándor A.: Zdravé bydlení, 2. díl. Fontána, Olomouc, 2003.

Obr. 1. Situační mapa rovné a spirální zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny, v České Lípě, měřítko 1 : 200. Obr. 1 je totožný s obr. 4 článku „Spirální přibližně kruhové zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny“ (Použitá literatura – 2).

Vysvětlivky 1. katastrální hranice – chodníky, horní hrana svahu k řece, schodiště k řece, v sv. části území kamenná zeď * 2. pomník JUDr. Milady Horákové * 3. kmen stromu v husté spirální části zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny a na jejím okraji * 4. rovná a spirální zvodnělá a geopatogenní poruchová zóna s body se změřenými vzdálenostmi (kolmé čárky) v rovné a v řídké spirální části * 5. přibližně kruhová část na rozhraní mezi hustou a řídkou spirální částí zóny s body se změřenými vzdálenostmi (křížky) * 6. přibližně kruhové a eliptické části v husté spirální části zóny s body se změřenými vzdálenostmi (kolmé čáry)

Obr. 2. Situační mapa kontrolního ověření části spirální zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny dvěma radiestéty (proutkaři), Česká Lípa, měřítko 1 : 200.

Vysvětlivky 1. katastrální hranice * 2. kmen stromu v husté spirální části zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny a na jejím okraji * 3. rovná zvodnělá a geopatogenní poruchová zóna (přes jeden kmen stromu) * 4. kontrolně ověřená část vnějšího okraje spirální zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny – jednotlivé přibližně kruhové části spirální zóny se změřenými body na těchto jednotlivých přibližně kruhových částech

Foto 1. Jasan s nádory na kmeni a větvích do výšky 10 m na rovné zvodnělé a geopatogenní poruchové zóně v ploše spirální zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny (s taškou), v pozadí dva srostlé listnaté stromy (uprostřed) a velký buk (vpravo), pohled k SV, v České Lípě. Foto 1 je totožné s fotem 5 článku „Spirální přibližně kruhové zvodnělé a geopatogenní poruchové zóny“ (Použitá literatura – (2).