|
|
Při výkopových pracích v Českém Krumlově nalezli pracovníci záhadné pohřebiště. Mezi ostatky se nacházely tři kostry, které na sobě nesly znaky protivampýrských zásahů: v ústech kamen, probodnutý hrudník a hlava oddělena od trupu. (1) Všichni nebožtíci zemřeli mezi léty 1730 až 1740. O koho šlo? V úvahu připadá i kněžna Eleonora Amálie von Schwarzenberg, která byla ve své době považována za nebezpečnou upírku. Kněžna Eleonora Amálie von Schwarzenberg se narodila 20. června 1682 v Mělníku jako třinácté a zároveň poslední dítě Ferdinanda Augusta Lobkowitzce. O jejím dětství a dospívání nejsou téměř žádné informace, zachovaly se pouze deníky, které popisují poslední třetinu jejího života. Tu strávila v manželském svazku s Adamem Františkem, který v roce 1719 zdědil po své tetě Marii Arnoštce rozsáhlý eggenberský majetek a krumlovské vévodství. Nejmilejší zálibou kněžny byl lov, ale nikdy nezastřelila vlka. Ti patřili k jejím oblíbeným zvířatům a na krumlovském zámku dokonce založila jakousi vlčí chovnou farmu. Během manželství s Adamem Františkem porodila dceru Marii Annu. Poté se pokoušela znovu otěhotnět, a dát manželovi mužského dědice. Protože už nebyla nejmladší, věřila, že pitím vlčího mléka se jí to podaří. Dala tedy dojit vlčice, při čemž ty strašlivě vyly, což bylo slyšet po celém městě. Mezi krumlovskými obyvateli se začalo šířit, že Eleonora holduje černé magii. Až v roce 1722 se tehdy Eleonoře úspěšně narodil syn Josef Adam I. Schwarzenberg, Vzhledem k tomu, že jí bylo už jednačtyřicet let, zdálo se to skoro neuvěřitelné. Kněžna zemřela v roce 1741. Trpěla nemocí, jejíž symptomy nikdo neznal. Za léky utratila horentní sumy. Byla bledá a vyhublá. Po smrti bylo její tělo pitváno, což nebylo tehdy ve šlechtických kruzích obvyklé. Lékaři dostali tehdy vcelku obrovskou odměnu 3000 zlatých a je otázka, za co. Existuje domněnka, že šlo o cenu za protivampýrské zásahy, maskované v rámci pitvy a za mlčení. Při pitvě bylo Eleonoře vyňato srdce, což byl standardní postup, ale i protivampýrský zásah. V těle byl nalezen nádor o velikosti dětské hlavy s metastázemi v plicích a střevech. Ačkoli příslušníci rodu Schwarzenbergů byli pohřbeni v rodinné hrobce ve Vídni, zesnulá si přála, aby byla pohřbena v Krumlově, kam byla v noci po pitvě přepravena. Pohřeb se konal bez účasti
příbuzných, i bez vyššího duchovenstva, v noci 10. května 1741 v postranní
kapli krumlovského kostela sv. Víta. Na náhrobním kameni Eleonory
chybí erb, i její příjmení, je tam jen knížecí koruna, lebka se zkříženými
hnáty a nápis: HIER LIGET DIE ARME SÜNDERIN ELEONORA. BITTET FUR SIE.
OBIJT DIE 5. MAJI A. 1741. („Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za
ni.“). 18. století se pověsti o řádění upírů šířily celou Evropou. Hledání upírů, vykopávání mrtvých a znesvěcování hrobů se šířilo jako lavina. Císařovna Marie Terezie, po vyšetřování protiupírské hysterie osvíceným osobním lékařem Gerhardem van Swietana, vydala nařízení o zákazu otevírání hrobů a znesvěcování těl. Tím ukončila nesmyslnou hysterii, která zachvátila celou habsburskou monarchií. Na motivy životního příběhu kněžny byl natočen rakouský dokument: „Upíří princezna“, (2), ve kterém se naznačuje, že jedna z nalezených koster patří Eleonoře, a právě ona byla původní předlohou románu „Dracula" Brama Stokera, který nakonec posunul děj svého románu dále na jihovýchod. Odkazy (1) Vampýrské hroby. KPUFO.CZ
- Český Krumlov.
http://www.kpufo.cz/wck/vamp.htm |