S naším druhým největším zámeckým komplexem v Českém Krumlově je spjata i postava nechvalně známého dona Julia Caesara d´Astria, syna císaře Rudolfa II. Proslul svými sadistickými sklony a šílenstvím, díky čemuž si vysloužil přezdívku "krumlovský ďábel". Dodnes však není zcela jasné, jakým způsobem tento tyran nakonec zemřel.

Když bezdětný císař Rudolf II. zplodil se svou dlouholetou milenkou, hraběnkou Kateřinou Stradovou, svého prvního syna, měl ohromnou radost. Vkládal do něj velké naděje a dopřál mu nejlepšího vychování i vzdělání. V mladíkově povaze se však záhy objevily rysy toho nejkrutějšího sadismu. K jeho nejoblíbenějším zábavám prý patřilo sledování útrpných výslechů v mučírnách, návštěvy veřejných poprav či týrání a vraždění zvířat.

Stárnoucí mocnář nad zvrhlými zálibami svého syna dlouho přivíral obě oči. Když se ale šílený mladík začal za nocí s dýkou v ruce potulovat Prahou a napadat opozdilé chodce, pochopil i Rudolf, že je nutné zakročit. Stále však doufal, že se jeho potomek přece jen změní. Zřejmě také proto roku 1605 daroval Juliovi zámek v Českém Krumlově, aby tu "řádnému, mravnému a bohabojnému životu přivykl".
Naděje císaře se však bohužel ukázaly jako plané. Bez dozoru svého otce se z nemilosrdného mladíka stala doslova krvelačná bestie. Místní měšťané měli záhy poznat, že "krumlovský ďábel" skutečně nezná slitování.

Rozsekal dívku mečem

Perverzní sklony císařova levobočka se projevily ihned poté, co se na krumlovském zámku zabydlel. Ve městě údajně došlo ke dvěma vraždám mladých dívek. Oběti byly surově pobodané a zmučené. Protože však šlo jen o chudé děvečky, vyšetřování neprobíhalo příliš horlivě a městská rada případy uzavřela konstatováním, že pachatel nebyl dopaden. Spojovat obě kauzy s mladým pánem zatím nikoho ani nenapadlo.
Obrat ve smýšlení měšťanů nastal ale velmi rychle. V prosinci 1607 se šílený Julius vrhl s tulichem - dlouhou ostrou dýkou - na dceru lazebníka Pichlera, s níž údajně udržoval poměr. Nejprve Markétu bolestivě pobodal a potom ji srazil z vysoké skály. Mladičká dívka přežila tento útok jen zázrakem. Tím ovšem její utrpení zdaleka neskončilo.
Když se nepříčetný pán dozvěděl, že jeho oběť ještě žije, přikázal rodičům, aby mu svou dceru přivedli na zámek. Podle místní kroniky vyhrožoval popravou otce za neuposlechnutí příkazu. A tak matka údajně 17. února 1608 odvedla vystrašenou dívčinu k Juliovi. Pro nešťastnou Markétku to byl ovšem rozsudek smrti.
Surovec dívku nejprve znásilnil a pak ji začal mučit. Mlátil ji prý kovovým svícnem, bodal do ní dýkou a sekal mečem. Nakonec jí uťal obě nohy, vypíchl oko a rozdrtil hlavu. Zubožené tělo pak zabalil do prostěradla, uložil do zdobené truhly a tu prý pak nechal v klášteře "po křesťansku pohřbíti".

Zabíjel přímo na ulici

Bestiální vraždění nezůstalo pochopitelně bez odezvy. Vyděšení sluhové roznesli zprávy o hororových scénách na zámku po celém městě. V Českém Krumlově zavládla panika. Městská rada sice případ předala zemskému hejtmanovi, jenže ani on nemohl vztáhnout ruku na syna nejmocnějšího vládce celé monarchie. Nezbývalo nic jiného než požádat o pomoc přímo císaře Rudolfa.
Než ale z Prahy dorazila vladařova odpověď, přišli o život údajně další lidé. Krumlovský ďábel si na tržišti vyhlédl opět mladou dívku a zaútočil na ni přímo na ulici. Chytil prý ubohou ženu za vlasy a mlátil její hlavou o zeď tak surově, až "maso od kostí opadávalo". Když se sousedé pokusili děvče osvobodit, vytáhl šílenec svůj tulich. Dva muže zabil na místě, několik dalších těžce zranil. Ukojený Julius prý pak v klidu odešel na zámek.

Podlehl vážné nemoci?

Po těchto událostech dostoupil hněv krumlovských vrcholu. Zemský hejtman s deputací měšťanů odjel do Prahy a vymohl si audienci u císaře. Zdrcený Rudolf II. pod tlakem argumentů ustoupil a uložil synovi, jehož psychický stav se stále zhoršoval, doživotní domácí věznění na krumlovském zámku.
V červnu 1609 však nenáviděný sadista skonal. Podle jedné zprávy prý podlehl na záchodě prudkému záchvatu epilepsie, jiné zdroje uvádějí, že se udusil po provalení vředu do krku. Místní sluhové dokonce šířili zvěsti o tom, že prý na tajný císařův rozkaz byl Julius zaživa zazděn kdesi v zámeckém podzemí.
Kromě těchto verzí ale existuje ještě další varianta. V místní kronice se nachází nepatrná zmínka, že na vladařův příkaz přijel potají do Českého Krumlova královský kat a otevřel šílenému psychopatovi žíly na rukou i nohou. Jak je známo, císař Rudolf byl nekritickým obdivovatelem antického Říma a tam byla poprava vykrvácením určena pro nejvýše postavené odsouzence.
Jelikož hrob dona Julia d´Astria nebyl dosud objeven, o příčině jeho skonu můžeme jen spekulovat. Ať už však zemřel jakkoliv, lidem z města i celého okolí přinesla jeho smrt vysvobození ze strachu před nebezpečným šílencem.

Ing. Vladimír Červinka

Magazín 2000, Roč. 13, č. 5, s. 10-11