Návštěva Českého Krumlova je poznamenána dvěma věcmi. Hromadou turistů a hromadou atrakcí. Ekonomická výhodnost návštěvy pro cizince doplněná až servilní úslužností místních obyvatel vůči cizí řeči a hlavně měně je pro „obyčejného návštěvníka“ někdy těžko stravitelnou kombinací. Přemrštěné ceny a přecpané ulice, to opravdu není lákavý prázdninový výlet, Krumlov Nekrumlov. Přesto stačí opustit hlavní „korzo“, zahnout do boční uličky a ujít pár kroků. Projdete barokní branou a ocitnete se v konejšivé náruči tiché zahrady mnohoslibně nazvané Tramín.

S vínem a světskými radovánkami však nemá nic společného, právě naopak. Ta zahrada je klášterní a náleží ke klášteru Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, dříve minoritů (foto vpravo), jedné z nejvýznamnější krumlovských památek. Rozsáhlý komplex staveb, který svojí historií sahá nejméně do roku 1357, poznamenal zub času více, než bylo nutné Přesto je v něm ukryt malý skvost, mariánská kaple z roku 1686. Byla postavena podle švýcarského vzoru, kláštera v Einsiedelnu a stejně jako tam i zde najdeme milostnou sošku černé panny Marie.

Kde se vzala její černá barva? To s jistotou neví nikdo. Kult černých madon je podle některých názorů spojován s předkřesťanskými bohyněmi (černé) země a plodnosti, jejímž nejlepším důkazem je právě dítě držené v náručí. Krumlovská černá madona pouze napodobuje černou madonu einsiedelnskou. Původ její černé barvy pleti je někdy vysvětlován zcela prozaicky. Umazala se prostě od svíček, které kolem ní po staletí čadily.. Podle jiného podání však svoji černou barvu získala až poté, co musela být po vpádu Francouzů v roce 1798 ukrývána v zemi. Navlhla tehdy tak, že poškození mohl zakrýt jen tmavý nátěr. Kromě toho novobarokní soška, kterou je dnes možné v Einsiedelnu vidět, pouze nahrazuje původní románskou madonu, vyřezanou údajně z černého dřeva.

I když je krumlovská madona zhotovena po vzoru té einsiedelnské, není její přesnou kopií a liší se zejména v poloze pravé ruky. Ta krumlovská ukazuje dolů, k zemi, einsiedelnská v ní drží žezlo ve vladařské poloze. Liší se také půdorys obou mariánských kaplí. Krumlovská je obdélníková a einsiedelnská osmiúhelníková.

Mystické černé madony se ale nenacházejí jen v Krumlově nebo Einsiedlnu. Mají své „sestřičky“ na mnoha slavných místech. Černá madona v Chartres je prý ze všech nejstarších a snad dokonce představuje původně bohyni Isis v náručí s malým Hórem. Černá madona v Čenstochové je ikonou, u níž je prý černá barva tváře úplně normální. Podle ikony byla namalována i březnická černá madona. Ta z Chlumce nad Cidlinou zčernala, aby pohrozila vojákům okupujícím klášter. Proč je ovšem černá Černá Matka Boží na rohu Celetné ulice a v pražské Loretě není jisté. Tradice je tradice a černé madony jsou prostě jaksi mystičtější než ty „obyčejné“. O tom by mohla vyprávět asi i ta polozapomenutá krumlovská.

Jitka Lenková

Foto autorka