Do jedné firmy byl zapůjčen automobil k testování. Jednalo se tehdy o novinku na trhu, vůz Toyota Yaris. Protože testující řidiči se chtěli vyhnout všem problémům s případným poškozením, nechali si absolventkou kurzu reiki vytvořit kolem vozu ochranný obal, jak ona říkala, "bublinu", která měla zamezit všem problémům. Ukázalo se, že to bylo rozhodnutí prozřetelné, protože jinak si není možné vysvětlit to, co se hned druhý den stalo.

Byl krásný červencový den a první testování se mělo uskutečnit delší cestou na Rally Bohemia, která se tehdy jela na Českolipsku. Hned za Pískem došlo k velmi zvláštní události. Testovací automobil tiše šustil směrem na Prahu. Mezi tím ve stoupání u Malčic se do kopce pomalu plazil traktor s vlekem až po okraj naložený kamením. Za ním si odfukovala Avie jedné jihočeské pekárny. Najednou se její řidič rozhodl, že traktor předjede. Nevšiml si přijíždějícího Yarise. Situace byla sice ošemetná, ale silnice je v tomto místě dost široká, traktor jel u krajnice, a tak by se všichni tři na silnici vešli. Z neznámého důvodu začala pekařská avie prudce brzdit. Dostala smyk, narazila do traktoru a postavila se k němu téměř kolmo. Prostor pro projetí se radikálně zmenšil. Podle protokolu policie na sto šedesát centimetrů. Pro doplnění. Yaris má šířku včetně zrcátek sto devadesát tři centimetry. Srážka se zdála být neodvratitelnou. Stalo se však něco, co se dá jen velice těžko pochopit. Malá toyota se štěrbinou protáhla bez škrábnutí, aniž vybočila ze směru či sjela na krajnici. Náhoda? Nebo svou roli sehrála ochranná "bublina"?

Druhý příběh je podobný. Stal se loni při cestě na dovolenou do Chorvatska ve městě Opatija. Rodinný plechový miláček byl před cestou opatřen "bublinou" a cesta ubíhala v klidu. Při vjezdu do Chorvatska se situace změnila. Začalo pršet. Znalci ví, že silnice v téhle zemi při dešti kloužou snad více než náledí u nás doma. Navíc už od hraničního přechodu proti sobě jely dvě souvislé kolony. Předjíždět se nedalo, a tak se automobily oběma směry přesouvaly maximálně čtyřicítkou. Kluzká silnice vyžadovala při řízení více, než pouze "přizpůsobit jízdu stavu a povaze vozovky".

Najednou se ve městě, kde je silnice ohraničena na obou stranách vysokými obrubníky a není kam "odskočit", v protisměru z nepřehledné zatáčky vyřítil vůz hasičů. Náš řidič okamžitě šlápl na brzdu. Auto se dostalo do smyku. Uhnout nebylo kam. Vozy v protisměru, auta za sebou. Posádka se připravovala na srážku. Spolujezdkyně se zapřela nohama, řidič se snažil neovladatelné auto přinutit k poslušnosti. Všechno se odehrávalo ve zlomku vteřiny.

Stalo se něco neočekávaného. Auta se začala rozestupovat a červené auto hasičů začalo couvat, i když se posouvalo směrem kupředu. Nepochopitelné! Oba dva by přísahali, že doslova viděli "bublinu" kolem svého auta, jak se roztahuje a "dělá" cestu pro jejího nositele. Navíc žádné auto nevjelo na chodník, nikdo do nikoho nevrazil. Prostě záhada. Vše se obešlo bez škrábanců a plechu upraveného tvarováním za studena. Jen vyděšený výraz řidiče hasičského auta si budou všichni pamatovat dlouho. Ten možná do dnešního dne nepochopil, jak je možné, že jeho auto couvalo a přitom jelo dopředu.