"Měla jsem přítelkyni, s níž jsme si velice dobře rozuměly. Potom nás život rozdělil. Já se odstěhovala do Chebu, Alena zůstala v Praze.

Jednou jsem cestovala do Poděbrad. V Praze na hlavním nádraží jsem měla spoustu času, než mi jel další vlak. Rozhodla jsem se Aleně zatelefonovat. Vešla jsem do telefonní budky a vzala do roky sluchátko. Vtom jsem si uvědomila, že ve sluchátku neslyším tón, ale dech. Někdo na druhé straně zřetelně oddechoval. Tak jsem samovolné řekla: „Haló." Nato se z druhé strany ozvalo: „Haló" hlasem mé přítelkyně. 

V ten moment jsme obě měly husí kůži. Stalo se totiž toto: Přítelkyni napadlo, že by mě mohla na nádraží překvapit, a tak volala na informace, aby zjistila, kdy přijede vlak z Chebu. A teď sehrálo svou roli ono tajemno. Spojení se záhadným řízením osudu neuskutečnilo s informační kanceláří - hovor naskočil do budky v nádražní hale zrovna v okamžiku, kdy jsem zvedla sluchátko! Domnívám se, že naše vzájemná náklonnost vyvolala tuto telepatii."

Věra Švarcová, Cheb

Podle : Spirit, 2003