Ringval, nazýván
"strážiště u Nimroda", je asi 3 km jižně
od obce Prameny, nalevo od silnice, vedoucí na Mariánské Lázně, kterou křižuje
lesní cesta.
|
|
Ostrůvek s průměrem kruhové plochy 12 metrů je obkroužen zachovalým vodním příkopem o vnějším průměru břehů 28 metrů s hloubkou kolem 2 metrů. Kolem vodního příkopu je zřetelný navršený val, také celkem pravidelného kruhového tvaru s průměrem 39 metrů a přesahem přes okolní terén od 20 cm do 1,5 metrů (na severovýchodě).
Vodní příkop je i v letních měsících stále částečně zaplněn vodou. Přítok je situován na severozápadní straně a doposud v něm teče voda. Výtok je přesně na východě a byl zřejmě dřív vybaven stavidlem. Také je podmáčen. Zajímavé je, že do příkopu ústí ještě jeden průchod z okolního terénu a vytváří suchý žlab, situovaný přesně na západní straně, tedy přesně proti výtoku (že by dřívější přítok ?).
|
|
Směrem na jihovýchod od
tohoto ringvalu, asi 30 metrů, byl lokalizován základ jiného (snad oválného) objektu, ještě menšího
(snad také středověkého datování) o kterém se hovoří jako o jeho součásti
(oba objekty jsou na nákresech zpodobňovány jako oddělené).
|
|
Obě stavby jsou na nákresech znázorňovány jako patrové dřevěné konstrukce, obehnané palisádovými ohradami. Jejich rozměry vzbuzují rozpaky. Bouda předpokládaného objektu tvrziště (strážiště) by v reálu nemohla mít větší plochu než 4 x 4 metry (2 metry palisádová konstrukce + 2 metry okolo boudy x 2 + 4 metry bouda). Musíme ale předpokládat, že ostrůvek se časem (minimálně několik století) podstatně sesedl a tím se i rozšířil. Jeho původní průměr byl menší, ale byl podstatně vyšší. Dřevěné strážiště by mohlo mít maximálně 3 x 3 metry přízemí a v případě rozšířeného patra by toto mohlo mít 4 x 4 metry. Výška každého patra musela být minimálně 2,20 metrů + 2 metry vysoká sedlová střecha. Celková výška předpokládané stavby strážiště by tedy nemohla být menší než 6,5 metrů. Při základové ploše 9 metrů čtverečních a absenci solidních základů by to byla trochu nestabilní stavba. Navíc by byly problémy s vytápěním, aby toto místo bylo obyvatelné také v zimě. Případné ohniště by zabralo velkou část plochy přízemí a zbývající prostor by byl vyplněn schody do patra. Kolik zbrojnošů by se mohlo vejít do takové tvrze ? Dalo by se takové opevnění vůbec uhájit ? Proč byl vodní příkop hluboký téměř 3 metry, když případnými útočníky mohl být vytažením stavidla snadno vypuštěn ? Pak by útočníci mohli snadno proniknout k vnitřní palisádě za kterou by byli před obránci v relativním úkrytu. Měla by taková tvrz či strážiště vůbec nějaký obranný význam ?
V těsné blízkosti ringvalu (pravděpodobně severně a severozápadně) stávala dnes již beze stop zmizelá středověká osada. Jak uvádí
Zdeněk Buchtele, podle písemných dokladů bylo její jméno Pingarten (soupis majetku
Albrechta Planknera v přepisu Grandlova z roku 1888, (str. 270). Podle tohoto autora je však název uveden nesprávně v důsledku přechylování "B" a "P", což by v původně znělo
"Bienengarte", česky Včelnice. Zaniklá středověká osada je doložena ještě ve 14.století. Překvapení pro tohoto autora bylo také zjištění, že katastrání mapa z první poloviny devatenáctého století uvádí v místě tvrziště pozemkové parcely pod názvem
"Zeidlwiese", tedy Včelařská louka nebo-li Včelnice.
Další překvapení zažije každý, kdo si prostuduje historické mapy této oblasti z období prvního a druhého vojenského mapování. Na mapě z let 1764 až 1783, tedy prvního
t zv . "josefského" vojenského mapování je graficky vyznačen ringval, ale bez jakéhokoliv názvu. V jeho blízkosti je vyznačen objekt s připojeným názvem
Alte Capel, tedy Stará kaple. Umístění této stavby na mapě zhruba odpovídá onomu záhadnému sousednímu objektu, o kterém se předpokládalo, že byl součástí tvrziště. Nebyl. Pokud se podle názvu jednalo o kapličku, mohla být součástí zmiňované středověké osady. Po té však na historické mapě není ani stopy. Navíc je název vepsán s počátečním velkým písmenem "C", což navozuje dojem přepisu z latinského jazyka. Pozdější mapa z druhého vojenského mapování, tzv.
"Františkova" z let 1819 - 1858 již nezaznamenala ani kruhový
ringval, ani kapli. Uvádí v těchto místech pouze místní název Bei der
alten Kapelle, tedy U staré kapličky. To je divné, protože toto mapování bylo již dokonalejší, čehož jsou důkazem podrobně zakreslené okolní mokřiny. Kolem probíhající cestu obě mapy uvádějí shodně, ale evidentně nešlo o nijak významnou komunikaci, protože její pokračování a křižovatky jsou vyznačeny nevýrazně, spíše jako pěšiny. Na historických mapách je již vyznačena jako hlavní komunikační spojnice cesta v údolí
Pramenského potoka. To je od ringvalu asi kilometr vzdušnou čarou směrem po svahu.
|
Podle :
Profant, M. - Profantová, N.:
Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Libri, Praha 2000
Foto (c) KPUFO Cheb, IV/2005
|
|