|
Vše
začalo náhodným vyprávěním úplně cizích lidí.
Bylo vyprávěno o zvláštních kresbách, starých německých
nápisech, které jsou v bezprostřední blízkosti těchto
kreseb, ale co hlavně - o podivných zjeveních bizardních
bytostí při určité manipulaci s těmito nápisy. Tato
jedna bytost prý jakoby vystupovala ze skály. Podle očitých
svědků se jednalo o vysokého, robustního člověka,
oblečeného v dlouhý plášť. Tento "člověk"
měl na hlavě ohromný klobouk, který měl naražen tak,
že mu nebylo vidět do obličeje. |
Lidé, kteří
tyto prostory navštívili, popisují různé zvuky, jež
toto zjevení provázely. Např. v místnostech, kde jsou
prostory částečně zatopeny vodou a kde se v
inkriminovaných okamžicích nikdo nepohyboval, bylo slyšet,
jak kdosi kráčí vodou. Kroky vyděšené lidi minuly,
ale nikoho nebylo vidět.
Dále
bylo popisováno zvláštní chování jednoho z účastníků
výpravy. Ten, po určitém přečtení jednoho z nápisů
na stěně, byl osvícen zelenomodrým světelným kuželem.
Toto zvláštní světlo vycházelo ze stropních prostor
(přičemž ani později nebyl nalezen žádný zdroj světla).
Muž byl v jakémsi transu a neustále vykřikoval : "Já
musím za ním, on mě volá, musím ho následovat…"
a křečovitou chůzí se sápal do jiných podzemních
prostorů. Po celou dobu, až do chvíle, kdy se ho jeho
kolegové ze strachu o jeho zdraví zmocnili, byl neustále
tímto světlem osvětlen. Byly také popisovány pohyby
malých světelných koulí, které poletovaly volně
prostorem, z chodby do chodby. To se stalo v dubnu 1991. |
|
Jak
to začalo
Prvním
článkem, upozorňující veřejnost na chebské podzemí,
byl článek Vl. Lišky v Českém kurýru (1). Článek
byl úplný blábol a nikdo neví, z čeho autor čerpal.
Zřejmě to bylo z úplně prvního článku, který vyšel
ještě v samizdatovém občasníku Sdružení pro
psychotroniku a UFO Karlovy Vary, dodaném pražskému
centru ČsAAA. Navíc to připomíná vyprávění z druhé
ruky a zbytek si Vl. Liška upravil po svém. Tento způsob
zveřejnění připomíná, jak se v pražské původní
ČsAAA zacházelo s příspěvky od veřejnosti. Tito lidé
ve vedení ČsAAA si tehdy mysleli, že je to obyčejná
zpráva od někoho z "Horních Kotěhůlek" a
podle toho postupovali. Teprve po zapojení Ing. Ivana
Mackerleho a počátku spolupráce s místními badateli
kupodivu vyšel objektivnější článek v Obraně lidu.
Co
se dělo v podzemí
Těsně
po událostech v roce 1989 se k západní hranici přiblížilo
značné množství rómské populace. A protože je získání
bytu i jinak značným problémem, obývali tito lidé
jednoduše parčík pod hradními valy.Někteří se odvážili
právě do těchto chodeb. Ale tam dlouho nepobyli. Je známo
vyprávění jednoho z tehdejších nezvaných obyvatel.
Tento
člověk vyprávěl opět o zjevení bytosti v plášti a
klobouku. Jen ještě v rukou třímal ohromnou sukovici.
Ve chvíli, kdy tito dva stáli proti sobě, udeřila
postava v plášti svým kyjem a i značně urostlý Róm
opustil tomto místo v prudkém záklonu. O několik málo
dnů opustili všichni Rómové nejen podzemní prostory,
ale i okolí hradu. Od té doby se tam žádný z nich už
více neukázal. Snad nemusím připomínat, že právě
Rómové jsou vyznavači velmi svérázného náboženství,
které je spojeno a protkáno magií. Tato událost se
odehrála na podzim roku 1990.
Další
svědectví
pochází
od jisté paní z Chebu, která je sdělila v květnu
1992 :
"Asi
ve svých 18 letech jsem prolézala tyto chodby. V podzemí
se zvedl vítr a já zahlédla mlhavou, jakoby kouřovou
velkou postavu v černém plášti, s havranem na rameni
a se psem po boku. Když jsem to spatřila, vzala jsem
nohy na ramena a z podzemí jsem utekla."
Na
místě se začaly střídat výpravy
Při každé
výpravě cítili návštěvníci v určitých prostorách
velmi divné pocity. Návštěvníci vyprávěli, že je
chytala neviditelná ruka za různé části oděvů. V některých
částech chodeb se choval podivně kompas, když se roztáčela
jeho ručička, jako kdyby se kolem pohyboval někdo se
silným magnetem.
V chodbách
jsou sporadicky podivné kresby na stěnách. Malby netopýrů,
kresby pavučin, kresby lidských postav sedících na
jakýchsi tyčích, nápisy psané švabachem. To vše mělo
být podle názoru historiků, ne starší jak 80 - 100
let.
Lze však
nalézt kresby pocházející zjevně od příznivců
nacismu. Při jedné z návštěv byla nalezena cívka od
filmového pásu a na jiném místě kousky ještě neshořelého
filmu. Na několika neshořelých políčkách byly zřetelné
obrázky z jakéhosi nacistického srazu. Z jaké doby -
to se nepodařilo zjistit. Jisté je, že při předchozí
návštěvě v podzemí tato cívka nebyla. Byla nalezena
i audiokazeta s projevem nějakého hitlerovského
pohrobka.
Další
typ kreseb naznačoval jeho původ od vyznavačů satanského
kultu. Ten však byl daleko mladší.
Jak
vypadala návštěva a působení badatele Roberta N. ?
Provedl tam evokaci čehosi nebo kohosi a se zajímavým
výsledkem. Svědkové mají dodnes na co vzpomínat. Navíc
na účastníky najížděli před tenisovými kurty jacísi
motorkáři na velkých černých motorkách s černými
koženými obleky a s černými maskami přes obličej.
S
badateli tam tehdy byl štáb TV Journalu a točil se tam
díl k seriálu o záhadných a tajemných místech
"Koruny České", což byl projekt Roberta N. Dále
se tam odehrály další zajímavosti, ze kterých byl
Robert N. šokován a asi dvakrát po návštěvě podzemí
omdlel, po třetí pak v hostinci úplně zkolaboval. Není
třeba upozorňovat, že nic nepil. Kameraman ze štábu
TV Journalu po natočení zjistil, že u velké profi
kamery SONY má poškrábaný objektiv, což před natáčením
samozřejmě neměl a škrábance připomínaly stopu
jako od nějakého dravce. Navíc všem bylo špatně, a
po akci všichni postupně onemocněli. Producentce i
jednomu z badatelů pořád někdo volal telefonem domů
a vyhrožoval.
Mnozí
z badatelů měli po návštěvě podzemí nebo přímo v
něm zdravotní problémy.
Některé
výpravy provázely po celou dobu podivní lidé, s ještě
podivnějšími poznámkami a ironickými úsměšky na
rtech.
Historie
V Chebu
působil císař Barbarossa, byl zde 25. února 1634
zavražděn Albrecht z Valdštejna.
Po
obsazení pohraničí po Mnichovu v roce 1938, měl v
Chebu na hradě přenocovat sám Hitler. Ten však v
panice odjel. Proč ?
Za války
bylo v Chebu vojenské letiště. Jeho součástí byl i
několikapatrový podzemní objekt, ve kterém se vyráběly
komponenty k tajnému letadlu tvaru disku. (?)
Některé
chodby vedou z hradu právě ve směru bývalého letiště.
Některá z chodeb může směřovat k vyhaslé sopce v
Komorní hůrce.
Jeden
známý hovořil o tom, jak jakési speciální oddíly
armády zalévaly betonem nějaké vstupy do podzemí právě
v okolí bývalého letiště.
Pracovník
hradu sdělil, že má plány, které mu dal před koncem
války německý důstojník, když prchal do amerického
zajetí. Upozornil na kamenné smírčí kříže, které
prý jsou údajně značkami, kde se chodby kříží
nebo mění směr a nebo v těch místech byly větrací
šachty v podobě kapliček.
Legendy
o podzemní říši Agharti říkají, že vstupy do ní
jsou v různých částech světa, ale právě ve Střední
Evropě a v ČR začínají tunely.
Z
druhé strany
Vyjádření
jistého archeologa z Chebu : "Podzemní
prostory, které Vás zajímají, nesouvisí vůbec s
hradem a ani trochu nepamatují jeho začátky. Také vůbec
nejsou pod hradem. Vznikly při stavbě barokní pevnosti
po třicetileté válce v letech 1655 - 1740. Byly používány
jako sklepy a u sousední restaurace Střelnice, zbourané
po 2. sv. válce. Opilecké kresby na stěnách velké místnosti
- opice na ciferníku, čert na sudu, apod. jsou z dob předválečných,
kdy zde byla jednou ročně otevírána vinárna při
lidových slavnostech."
Nechybí
tedy ani odlišný pohled - vše je bláznovství, v
podzemí se nic nedělo ani neděje.
Plánek podzemních
prostorů |
Podle : |
|
Archiv KPUFO Liška,
V.: Tajemství v chebském podzemí ? Český Kurýr,
49/1991
Keller, J.:
Přízrak
pod chebským hradem. Obrana lidu, 1991
Keller, J.: Chebské podzemí. Seriál na pokračování
v časopise ZAZ, 1991-1993
Zandl, P.:
Chebské podzemí aneb Konec bláznivosti.
ZAZ 1994
Keller, J.:
Vymýšlel jsem si ? ZAZ 1994
-sl-:
Jak je to s chebským podzemím ? ZAZ 1994
-pa-:
Město pronajalo feťácké doupě pod hradem.
Plz. deník. 17.8.1994
-pch-:
Kdo se scházel v podzemí hradu ? Plz. deník,
Keller, J.: Tajnosti chebského podzemí. FF, č. 9, roč.
1999
|
|