Jak bylo na Popravčí louce (2004)

Velký Pátek je dnem, kdy se podle pověstí otvírají poklady a na různých tajemných místech objevují jejich strážci – světýlka, ohniví psi i víly. A tak se členové Klubu psychotroniky a UFO rozjíždí každoročně na místa, kde je koncentrace podobných míst největší. Na Velký pátek roku 2004 vedly cesty několika skupin badatelů KPUFO z Plzně, Prahy, Chebu a Sokolova do Slavkovského lesa. Čeká je nejen návštěva několika zajímavých lokalit, ale i noční výprava lesem a půlnoční setrvání na obzvlášť tajuplném místě. Je to příležitost nejen k bádání a hledání dávno zapomenutých otázek historie, ale i k setkání a seznámení s novými kolegy tohoto celostátního badatelského spolku.

Plně naložená auta badatelů, vybavených videokamerami, fotoaparáty, dalekohledy i s nočním viděním, detektory emoční aktivity, detektory statické elektřiny, vedle různých měřidel radioaktivity i obyčejných virgulí nejrůznějších tvarů – to vše na zaznamenání jakéhokoli projevu anomálních sil – se dala do pohybu. Jedna skupina zamířila od Sokolova na bájnou horu Krudum. Podle pověstí se zde o půlnoci na Velký Pátek otevírají poklady z dávno zaniklého hradu. Cestou navštěvují pozůstatky po archeologických vykopávkách kostelu sv. Mikuláše, objevených před dvěma lety. Tehdy archeologové uvěřili starým pověstem o tajemném kostele a po odhalení travnatého porostu podivného kamenitého pahorku uprostřed lesa našli zřícený kostel z 15 století. To ukazuje, že ne všechny pověsti jsou jen výplodem bujné fantazie.

Také další pahorky v okolí svědčí o tom, že zde byla celá, dnes již zaniklá, středověká hornická vesnice. Pak již následuje namáhavá půlnoční výprava po kamenité stráni na nejvyšší horu Slavkovského lesa. Jiná výprava se vydala přímo do Horního Slavkova na obhlídku dnes velmi poškozeného gotického kostela sv. Jiří a na jeho severovýchodní straně nachází tajemný nápis ze 4 značek. Co znamenají?

 Poté se už výprava přiblížila k cíli celodenního snažení – do hustých lesů kolem obce Prameny. Nesmí chybět návštěva rašeliniště Smraďoch, kde na povrch vystupují sirné plyny, od nichž toto místo dostalo svůj název.

U blízké křižovatky pak následuje obhlídka zajímavého kruhového valu, kterému se říká ”ringval”. Ještě donedávna šlo o záhadné zemní dílo, které se nikde jinde nevyskytuje a jen po Chebsku jich je pouze několik.

Podle archeologů na vyvýšeném místě uprostřed valu za rozměrným příkopem stála malá tvrz, strážní věž. Na internetu je dokonce vyvedená rekonstrukce tohoto malého hrádku, která však má řadu nelogičností.

Znalci středověku i historičtí šermíři upozorňují na to, že centrální prostor je příliš malý na takovou stavbu, navíc nakreslená palisáda na kruhovém valu by měla význam jen tehdy, když by ji bylo možno bránit.

Kruhový val je však rovněž příliš úzký, než aby za palisádou někdo stál. Jisté je, že zde jsou v lese i další malé kamenité pahorky a prohlubeniny, které nezapřou záměrnou lidskou činnost, a že zde skutečně musely být nějaké stavby, ale jaké?

To už se přiblížila půlnoc. Jedna část výpravy se přesunula hlouběji do lesa, na tzv. popravčí louku. Zde se již tradičně schází nejen badatelé, ale i nadšenci a dobrodruzi. Důvod je příhoda, kterou zde zažila skupina skautů při nočním pochodu právě na Velký Pátek na počátku 90. let. Podivné zvuky, podobné nářkům vyděsily mladé chlapce natolik, že se urychleně vraceli směrem k silnici. Náhle tu z hustého lesa před nimi projel přízračný koňský povoz, několik desítek centimetrů nad zemí.

Příhoda upoutala badatele a prozkoumali veškeré dostupné zdroje k této lokalitě. Předně se dozvěděli, že tudy na konci války procházel pochod smrti z ženského tábora ve Svatavě. V lese, kde byly slyšet tajemné zvuky, prý došlo k hromadné popravě těchto žen, a tak nářek mohl být otiskem dávné tragédie.

Problém je v tom, že se dosud nenašly oficiální zápisy o této události, kromě záznamu o úmrtí 12 žen v Kladské, kde umrzly poté, co je místní nacistický starosta odmítl ubytovat ve škole. Pamětní síň ve Svatavě je již zrušena a tak se stále pátrá po zdrojích této informace. Nezná někdo z čtenářů více?

Jedna část výpravy se vydala na místo tajemné události, kde se sešla s dalšími zvědavci u malého ohýnku, druhá část potkala skupinu skautů, kterou provázel jeden z přímých svědků jízdy přízračného spřežení před více jak 10 lety.

Pak se skupinka vydala s místní senzibilkou na místo, kde kamenický mistr kdysi vytvořil kříž, vypadající jakoby byl ze dřeva. Tam v nastalém očekávání měli badatelé pozorovat podle vyjádření senzibilky pozůstatky duší těch, kteří zde zahynuli v nesčetných bojích a bitvách.

Zde se však názory rozcházejí – zatímco se podle mínění senzibilky objevily zvláštní mlhavé útvary, ukazující na přítomnost neklidných duší, ostatní neviděli nic nebo jen přirozený opar nad rozmoklým terénem.

Akce skončila dlouho po půlnoci a badatelé se s množstvím záběrů, fotografií, ale hlavně s dalšími otevřenými otázkami, dali na cestu k domovům.

Členové KPUFO, 9.4.2004