Hrad Lobenstein alias Cvilín, "Vvalen", Úvalno, Schellenburg, Šelemburk, obsahoval okružní hradby s hlubokým příkopem, které obklopují celé temeno příkrého kopce, nyní porostlého smíšeným lesem, vysazeným v 18.století. Na západní straně nad bývalým vstupem do hradu je mohutná věž. Na stěnách zachovaných výklenků obytné části bylo ještě v minulém století vidět zbytky vnitřních maleb. Uprostřed nádvoří mezi vnitřními hradbami vede zasypané schodiště do zbytků sklepa, odkud prý podle lidového podání vedla podzemní chodba do Krnova a druhá přes Holasice (Kreuzendorf) k Opavě a Hradci.

	Zdejší osídlení sahá do pravěku, u nedalekého tzv. Burgbergu (Cvilína?) bylo nalezeno už v r. 1817 pohřebiště s popelnicemi, asi tam kde později stál lichtenštejnský panský dvůr. Nálezy jsou v opavském a brněnském museu. U samotného hradu se našlo mnoho zbytků zbraní, kování, nádob ze středověku. Hrad byl nejprve zeměpanský, nakonec se r. 1523 dostal s celým krnovským knížectvím do rukou markraběte Georga von Anspach - Brandenburg, který sice nechal hrad opevnit proti Turkům, ale pak tu nesídlil a hrad zůstal asi od r. 1530 opuštěn. Sloužil prý jako útulek lupičů, zejména Hunzachovy bandy, která týrala celý kraj.
	Když hrad Cvilín postihl osud opuštěného hradu a panstvo se přestěhovalo do zámku ve městě, staré sídlo pomalu chátralo a pustlo. Přesto nebylo zcela opuštěné. Poutníci tu v noci vídali světla, mnozí zaslechli pláč a bědování a mezi lidmi se rozkřiklo, že na hradě straší. Byli to však loupežníci, kteří zde prý ukryli mnohé poklady.
	Podzemní chodby: Uprostřed nádvoří mezi vnitřními hradbami vede zasypané schodiště do zbytků sklepa,odkud prý podle lidového podání vedla podzemní chodba do Krnova a druhá přes Holasice (Kreuzendorf) k Opavě a Hradci.

Rozhledna na Cvilíně u Krnova

- hlavní výšková dominanta předního vrcholu.Na začátku 20. století ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. Tehdy ovšem působila mnohem zdobněji než dnes. Nad základní válcovou věží s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m se totiž zvedala ještě úzká boční věžička, která kryla východ schodiště a zároveň umožňovala jednomu či dvěma lidem kruhový rozhled z místa ještě o pět metrů vyššího. Při otevírací slavnosti, konané 11. června 1903, dostala jméno Liechtensteinova rozhledna na počest bohatého mecenáše, bez jehož významného knížecího daru by výstavba nebyla možná.

Poutní místo - kostel sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné

Zdaleka viditelná barokní dominanta na místě dávného starověkého hradiště, postavená v letech 1722-27 na Předním cvilínském kopci poblíž místa, kde stávala starší dřevěná kaple. Tradice poutí na vrch Cvilín je stará více než 400 let a zachovala se až do dnešních dnů. Již od středověku se také traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn za hlavním oltářem.Během josefínských reforem byl kostel málem zbořen. Při osvobozovacích bojích v r. 1945 značně poškozen.Okolo kostela kapličky křížové cesty a památná lípa. Poutník, přicházející z města, zde musí vystoupat po 222 schodech. Cvilínská poutní svatyně je význačným duchovním centrem Slezska. Konají se zde poutě různého typu.. Věřící zde často nacházejí pokoj a smíření vyzařující z milostných obrazů Panny Marie Sedmibolestné. Poutní kostel je mystickým protipólem basiliky minor na Sv. Kopečku u Olomouce a spolu s ní zajišťuje duchovní ochranu Nízkému Jeseníku.

Podle: zpráva M. Kučera (http://www.jesen.cz), 2008