|
POKLAD POD
ZÁMKEM
Koncem šestnáctého století se držiteli Vlašimi stali rytíři
Vostrovcové z Královic. Rytíř Jan Vostrovec se ujal panství po
svém otci Vilémovi. Měl velkou moc, zastával vysoké úřady, byl
královským radou, zemským soudcem a nejvyšším komorníkem. Hrad
přebudoval na renesanční zámek a mnoho do něj investoval. Po
defenestraci byl Jan Vostrovec zvolen za jednoho ze třiceti
direktorů = poslanců. Po bitvě na Bílé hoře se tedy ocitl na
straně poražených.
Nejprve byl
odsouzen k trestu smrti, poté byl trest zmírněn na doživotní
vězení. Nakonec byl vězněn jen dva roky, ale přišel o veškerý
majetek.
Podle pověsti
však ještě před zatčením ukryl v zámku ohromný poklad.
Usilovně jej hledali již páni z Talmberka, kteří dostali
(lacino koupili) panství za svou loajalitu k císaři. Když
panství po letech prodávali, byl poklad zmíněn v kupní
smlouvě. Psalo se tam:
“Kdyby se
měl po krátkém či dlouhém čase nalézti na panství vlašimském
ukrytý poklad, jakož se toho všelijaká znamení vyskytují, má
třetí dílo toho pokladu panu prodavači nebo jeho dědicům
připadnouti.”
Poklad byl
rozdělen ještě předtím, než ho kdo našel. K zámeckému
hejtmanovi Kunešovi zavítal vlašimský měšťan Jiří Novák a
tvrdil, že mu jeden slepý zedník prozradil, jak pomáhal panu
Vostrovcovi zmíněný poklad zazdívat ve sklepení zámku. Sám
císař Leopold rozhodl, že jeden díl pokladu připadne státu,
druhý majitelce panství a třetí - podle kupní smlouvy – pánu
Fridrichu z Talmberka.
Do Vlašimi se
sjela komise, v níž byl i hrabě Kinský – prezident české
královské komory, biskup královéhradecký pán z Talmberka a
řada dalších šlechticů. Na práci byli povoláni havíři z Kutné
Hory. V kostele se sloužila slavnostní mše a po jejím skončení
se komise za doprovodu sborového zpěvu vypravila do zámeckých
sklepů. Po dva dny hledali. Odkrývali hlínu i bahno, vynášeli
z podzemí vodu a bourali zdi. Skrýš pokladu se nakonec našla –
toho času již ale prázdná. Byla zazděná narychlo a vápno v
zazdění bylo ještě čerstvé. Avšak u nikoho ve městě se nic
nenašlo – tehdy ani nikdy později. Je tedy dost možné, že
poklad je ve Vlašimi ukryt dodnes.
PODZEMÍ POD
ZÁMKEM
Speleo
klub Kladno pátral 6.5.2001 po panenských podzemních
prostorech pod zámkem, které byly desetiletí zaplaveny
vodou.Za pomoci Hasičského sboru ve Vlašimi byl obnoven
odvodňovací kanál a sklepení odvodněno.
Klub se po
předchozí domluvě s ředitelem hradu vypravil na místo,
přesvědčit se o legendách a mýtech zámeckého podzemí. Vstup je
v druhém patře sklepení, nacházejím se pod skladem, současně
fungující vinárny " U blanických rytířů " v prvním podzemním
patře sklepení. Po železných schodech se dá sestoupit asi 3 -4
metry pod úroveň prvního podzemního patra. V levém rohu
sklepení naproti schodům se pod podlahou nachází vstup do
odvodňovací štoly. Ta je dlouhá asi 15 metrů JV směrem a končí
zazdívkou. Voda je dále odváděna kanalizační trubkou o průměru
15 cm, nořící se do zmíněné stěny. Přímo nad vchodem do této
štoly je zazděné ústí do dalších podzemních prostor. Jedná se
o svévolné zazdění prostor majitelem kavárny a poničení
historické památky. Zazdívka je provedena ve dvou vrstvách.
První je na cihlu 1/2 a lze ji odstranit.
Druhá je též
provedena cihlou, ale jako spojovacího materiálu je použit
kvalitní beton a nebylo tolik času, abychom jej zvládli bez
patřičné trhací techniky. Tudy cesta nevedla. Druhý vstup do
podzemí se nachází v prvním patře sklepení v objektu bývalého
pivovaru, zhruba ve druhé sklepní místnosti od obranné bašty.
Chodba míří SZ směrem a je asi po 7-8 metrech zazděna.
Park -
zednářské a jiné reminiscence
V poslední
čtvrtině 18. století začali budovat tehdejší majitelé panství
Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z
Auerspergu zámecký park v romantickém duchu.
Součástí
vlašimského zámeckého parku bylo mnoho staveb a kuriozit,
které byly inspirovány antikou, gotikou, orientem, přírodou či
dalšími vlivy oblíbenými v období romantismu. Většina z nich
se již do dnešních dnů nedochovala. Připomeňme alespoň
některé: Maurská besídka, Rybárna, Grotta (jeskyně) ukrývající
mamutí kosti, Háj bardů se sochami tehdejších významných
kulturních osobností, Amorův chrám, Turecká mešita, Tajný soud
v Domu noci připomínající tradice zednářských lóží a mnohé
další.
Dominantou
parku je dodnes Čínský pavilon. Původně se do něj vstupovalo
pomocí můstku ze sousední věže. Interiér byl zařízen v čínském
duchu a doplněn skleněným zvonem a čínskými porcelánovými
figurkami. V okolí pavilónu byly umístěny ptačí voliéry.
V současnosti
se v parku nachází celkem 7 mostů a můstků, z nichž
nejzajímavější je most u Znosimské brány a mosty u Domašína. V
době jeho vzniku bylo v parku celkem jedenáct mostů – jeden
kamenný, devět dřevěných, zaoblených v „čínském slohu“, a
takzvaný Divoký most, který vedl přes údolí nedaleko Starého
hradu. Ten byl tvořen neopracovaným kmenem stromu, jehož větve
nahrazovaly zábradlí.
HRAD S MIZÍCÍM
NÁBYTKEM
Pseudogotický
romantický Starý hrad vystavěný na skále nad údolím řeky
Blanice, podle tradice byl nazýván Kouzelným hradem, protože v
jeho interiéru měl být umístěn nábytek, který se pomocí
tajného mechanismu ukrýval před očima návštěvníků pod podlahu.
V 19. století byl Starý hrad stavebně upraven, zmenšen a
obnoven bez původního tajemně mizícícho zařízení.
Podle:
zpráva M. Zacha Kučera (
http://www.jesen.cz),
2009
| 
