Na dálnici straší zabitá nevěsta
To místo nahání hrůzu. Na 161. kilometru dálnice D l se už dlouhá léta dějí podivné věci. Nejenže se tam bez nějaké zjevné příčiny stává více nehod než na jiných úsecích, ale řidičům se tam občas zjevuje tajemný přízrak. Svědci tvrdí, že zahlédli na silnici obrovskou postavu s roztaženými netopýřími křídly. Tato bytost prolétla jejich autem a dýchla na ně mrtvolně ledovým dechem. Může jít o nadpřirozený pozůstatek po masakru, který se tam odehrál v 16. století?
Zhrzený nápadník se krvavě pomstil
Nedaleko hučící dálnice se k nebi pochmurně tyčí devět dřevěných křížů, podle nichž se celé místo jmenuje. Připomínají tragédii, která se stala v roce 1539. Tehdy objevil na cestě místní statkář přepadeného a těžce zbitého koňského handlíře z Uher. Mladíka odnesl domů, kde se o něj začala starat jeho dcera. Jak to tak bývá, mladí lidé se do sebe zamilovali, což ale otec dívky nesl nelibě. Chudý mládenec nakonec musel z domu odejít, přesto své vyvolené slíbil, že zbohatne a vrátí se pro ni.
Za několik měsíců se v kraji opět objevil a u pasu mu cinkal pěkně těžký váček s penězi. V místním hostinci ho ale zastihla zdrcující novina. Jeho milá se měla za dva dny vdávat za mladíka, kterého jí vybral otec. V uherském obchodníkovi vypěnila jeho bujná krev a rozhodl se krvavě pomstít. Zaplatil místnímu myslivci celým svým jměním a společně zesnovali masakr. Počíhali si na svatební průvod a všechny jeho členy postříleli. Myslivec ovšem omylem zabil i nevěstu, která podle zvráceného plánu měla zůstat naživu, aby si ji mstitel mohl odvést. Když mladík spatřil svou milovanou v kaluži krve, ztratil poslední zábrany zastřelil nejprve najatého myslivce a nakonec sám sebe. Na místě zůstalo celkem devět mrtvých těl.
Duch stále nenašel klid
Rok po činu se v okolí prý začal objevovat duch zavražděné nevěsty. Lidé na místě neštěstí postavili devět křížů a mniši je posvětili. Když kříže po letech ztrouchnivěly, postavily se nové. Jejich svěcení se opakovalo nejméně každých sto let a po tu dobu se duch údajně neobjevil. Poslední svěcení se ale konalo v roce 1887. Je tedy duch od roku 1987 opět mezi námi?
Příběhy
V roce (asi) 1988, možná 1989, koncem května, nebo začátkem června jsem jela z Hradce Králové do Brna a pak do Havl. Brodu. Při cestě z Brna, odjížděla jsem po 11.00 hod., jsem v okolí Devíti křížů vjela do podivné mlhy, ticha, ochladilo se, přestože bylo slunečné počasí, ale to jsem si uvědomovala logikou, silnice se jakoby vyprázdnila a já jsem se pěkně vyděsila... Tak, jak jsem do toho vjela, tak jsem najednou byla venku ve sluneční záři a běžném silničním provozu. Bylo to zvláštní, nepříjemné a hlavně velmi nezvyklé a v té chvíli rozumem nezařaditelné. A to tak, že jsem z dálnice vypadla nejbližší odbočkou na Havl. Brod a od té doby jsem na D1 nevjela a když jedu z Moravy třeba do Prahy, jezdím horem, buď na Olomouc, nebo z Brna na Svitavy. Je to značná zajížďka, ale ten divný zážitek je stále živý. (Naděžda P.)