Zúčastnil jsem se setkání záhadologů v Nesměři u Velkého Meziříčí, jako vlastně jediný zástupce brněnské KPUFO. Víkendové setkání bylo uspořádáno organizačně velmi přijatelně, co mne ovšem zaskočilo, byla velká zima na ubytovně. Ale i tento drobný problém se podařilo zvládnout. Okolní romantická krajina spolu s kolem tekoucí řekou dělaly dobrý rámec tomuto setkání.
Program setkání je na stránkách ústřední KPUFO, kde si jej lze přečíst. K čemu se ale chci vyjádřit, je extrémně rozdílná úroveň jednotlivých vystoupení. Byla tam jak nesmírně zajímavá (excelentní prezentace kolegů ze Slovenska, dále otázky archeologie, popisy terénních výzkumů a mnohá další), tak i zajímavá mnohem méně – především některé „teoretické" práce, jejichž nepravděpodobnost byla vysoká. Je ovšem pravda, že si každý mohl vybrat, zda ho zajímá víc akce v přednáškové místnosti nebo diskuse či procházka venku. Celkově velmi nevyrovnaná úroveň některých vystoupení vyvolala na webu rozpravu o nutnosti pečlivější selekce přednášejících. Osobně se domnívám, že výběr je v tomto případě velmi obtížný, protože na oprávněné odmítnutí nějaké myšlenky je nutné ji napřed alespoň pochopit (případně vyvrátit) a mnohá teorie se pochopení vzpírá jak může, leckdy ovšem záměrně. Je také velké riziko, že se k vystoupení nedostane člověk, který by skutečně měl co říci. Také je třeba zdůraznit, že kvalita prezentace nemusí vůbec souviset s kvalitou základní myšlenky.
Některá vystoupení vyžadovala od posluchačů maximální představivost; některá pak i maximální trpělivost a zdvořilost. Ale to je tak pokaždé při podobných příležitostech, takže není třeba se nad tím pozastavovat. Z organizačního hlediska by možná stála za zvážení (do budoucna) možnost paralelních akcí v několika prostorách, aby si každý mohl vybrat podle svých zájmů.
Protože jsem se mohl orientovat jen podle programu (naštěstí dodržovaného) a ne podle zkušenosti, rozhodl jsem se část programu vynechat a s několika kolegy jsme si udělali vycházku na místní zříceninu.
Sama zřícenina je malou (asi 5 x 5 metrů uvnitř) záhadou. Má zdi silnější než metr a to se zdá na něco tak malého mnoho. Ale snad šlo jen o nějaký templářský „bankomat", potom by asi rozměry odpovídaly. A znovu jednotlivá vystoupení o různé kvalitě a zajímavosti… Lepší i horší…
Ale i když některá vystoupení mohla vzbudit rozpaky, přesto se vždy našli nějací posluchači. Večer probíhala zábava na vysoké úrovni, včetně břišních tanců. Poslední den jsme potom vyslechli velmi zajímavou zprávu o kongresu ufologů v Paříži, také jsme byli informováni o alternativní medicíně, jejích úspěších, postupech a problémech. Tím byl v podstatě program vyčerpán a nastalo postupné loučení a rozjezd domů. I řeka se na závěr zvedla…
Celkem se domnívám, že největším pří- nosem tohoto setkání bylo to, že se mohli navzájem seznámit a promluvit spolu lidé, kteří mají společné zájmy a dosud se vůbec neznali, nebo jen z nepřímých kontaktů. Pochopitelně, i jednotlivá vystoupení měla svou úroveň; mnohdy jsme se dozvěděli něco úplně nového a někdy si jen přednášející aspoň „přišel na své". Ale velmi důležité byly jak osobní seznámení s jednotlivými lidmi a projekty, tak i celková atmosféra.
Osobně jsem byl se setkáním velmi spokojen a doufám, že další plánovaná shromáždění se uskuteční v takové vzdálenosti, abych se jich opět mohl zúčastnit. Především považuji za důležité osobní kontakty lidí a projektů, protože celý obor záhadologie je interdisciplinární povahy a proto je více než nutné spolupracovat s co nejvíce lidmi z různých oborů.
Sumárně řečeno – už se těším na příští setkání.
Yara
| 
| 
| 
|
| 
| 
| 
|
| 
| 
| 
|
| 
| 
| 
|
| 
| 
| 
|
| 
|