Nevím, kolik z vás si již všimlo, jak často se opakují shodné názory různých autorů na problematiku kontaktu s jinou civilizací,
ať už jde o "kruhy v polích" nebo o přímé kontakty. Pomiňme teď ale možnost opisování a zaměřme se na skutečné náhodné shody.
I mně se již několikrát stalo, že jsem pracoval na nějaké hypotéze, o které jsem se pak dozvěděl, že už někde někým publikována
byla, a nebo byla otištěna přibližně v době, kdy jsem dokončil svoji práci.
Nemyslím, že v těchto případech jde o náhody, spíše se ale všichni na základě podobných materiálů a podobného myšlení
dopracováváme ke stejným hypotézám. Pak je opravdu těžké přijít s něčím novým, nebo alespoň neobvyklým.
Zajímalo by mne ale, kolik z vás si všimlo, že většina našich dnešních hypotéz a teorií již dávno byla publikována např. ve
sci-fi literatuře. Můžete namítnout, že to s "UFO" a s vaší prací nemá co dělat - a nebudete mít pravdu. V literatuře najdete
spoustu případů, kdy spisovatelé sci-fi předešli svoji dobu a nemýlili se. Nemyslím teď jen J. Verna, ale např. knihu s názvem
"SS", knihy A. C. Clarka (telekomunikační družice TELSTAR), Knihu o Titanicu, našeho F. Hrubého ("V soumraku lidstva" -
sluneční elektrárny, přenos energie paprskem, letadla, jaderné zbraně) nebo známou povídku o atomové bombě, se kterou
měl její autor dost velké problémy (viz: O. Neff - Všechno je jinak).
Z toho plyne, že bychom neměli SF zase tak přehlížet. Najde se tam totiž dost odpovědí na různé otázky (ale též otázky,
které jsme si sami třeba ještě vůbec nepoložili!).
Pochopitelně, někteří zarytí ufologové mě za tyto názory asi dají do klatby, nicméně mluvím zde o hypotézách, ne o
konkrétních faktech. (I když - vzpomeňte si na Titanic.)
Mimo to, že tak můžeme leccos přehlédnout, je zde též možnost, že vlastní teorií (byť podloženou novými informacemi o
UFO, E.T.s, psychotronice atd.) opisujeme povídku či román dávno známý. Svým způsobem to pak může vést i k tomu,
že celou ufologii pak též (na základě naší práce, shodné s románem) někdo považuje za sci-fi. Osobně jsem se již s
podobnými názory setkal (např. na DRACONu v Brně, tj. srazu sci-fi fanoušků).
Možná by bylo vhodnější využít těchto myšlenek (samozřejmě s uvedením pramene) ve vlastní práci přímo, protože proč
bychom měli vymýšlet vymyšlené - jen proto, že to napsal autor sci-fi? To se mi moc nezdá. Proč bychom se měli domnívat,
že autor sci-fi není schopný stejného myšlení jako my?
Na ukázku uvádím např. část rozhovoru z knihy bří Strugackých "Vlny ztišují vítr":
"Pro supercivilizaci je každé progresorství stejně nesmyslné, jako by pro vás bylo zřizování kurzů pro přípravu vesnických farářů."
(Upozorňuji, že děj se odehrává ve 22. století.)
Nemýlím-li se, podobné názory shledáte jistě i mezi ufology, byť i řečené jinými slovy. Myslím, že kontakty s jinou civilizací
(ať už na vyšší nebo nižší úrovni) jsou v mnoha knihách rozpracovány mnohem lépe a do větších detailů, než je v možnostech
většiny z nás (pokud ovšem sami navíc nepíšeme, nebo nemáme neobvykle velkou představivost). Navíc: o některých typech
kontaktů snad ani nikdo neuvažoval. My ovšem nevíme, jak vypadá to - nebo ten - kdo přichází, a proto si myslíme, že bychom
se měli zabývat i jimi. (To se do jisté míry stalo i v článku "Neviditelní dravci" v M 2000 12/95.)
Ne náhodou jsou zde zmíněny hrůzy z románů H. P. Lovecrafta, po shlédnutí snímků se této autorově asociaci vůbec nedivím.
A i když ne vždy kontakt musí končit tak děsivě, může být dost hrozný i psychicky (Solaris dívka, moře a noc Konec dětství).
Domnívám se, že bychom měli být připraveni v podstatě na všechno, alespoň teoreticky. (Prakticky to totiž nejde, bez ohledu na
různá předsevzetí se zaručeně budeme chovat zcela jinak, než jsme si původně mysleli - ale snad bychom nebyli tolik překvapeni
či šokováni a i to by jistě mělo svůj význam.
Zcela na závěr bych rád uvedl ještě jednu ukázku z knihy bří Strugackých. Domnívám se totiž, že dost jasně odpovídá na
některé dotazy, které často slyším jak na přednáškách, tak v rozhlase, a nebo od nových členů našeho ufocentra:
"Aha, tohle jsem ti chtěla říct. No dobře, dejme tomu, že Poutníci do našeho života skutečně zasahují. O to teď nejde.
Ale proč by to mělo být špatné? Na to se tě ptám! Proč z nich děláte strašáka? To nemůžu pochopit. A nerozumí tomu
nikdo ..... Proč to bylo v pořádku, když jsi ty napravoval dějiny jiných světů, zatímco když se někdo pustí do nápravy tvých
dějin ..... Dneska přece každé dítě ví, že superinteligence znamená zaručené požehnání!"
"Superinteligence znamená superdobro," opravil ji Toivo.
"Dejme tomu. Tím spíš."
"Ne," zakroutil hlavou. "Jaképak tím spíš? Snad víme, co je to dobro, i když, to si přiznejme, ani to nevíme příliš spolehlivě. Ovšem co je to superdobro ..."
Asja si znovu zabubnovala pěstičkama do kolen. "Já to nechápu! Na tohle můj rozum asi nestačí! Kde se ve vás bere ta presumpce nebezpečí?
Vysvětli mi to, nalej mi to do hlavy!"
"Vy všichni princip naší práce chápete naprosto zcestně," odsekl Toivo. "Nikdo přede netvrdí, že by Poutníci chtěli lidem působit ústrky a zlo.
To se skutečně nedá dost dobře předpokládat. My se obáváme něčeho jiného bojíme se, že tu začnou konat dobro, ovšem tak, jak to chápou oni!"
"Dobro je vždycky jen dobro!" prohlásila Asja vyzývavě.
"Ty sama přece moc dobře víš, že to tak není. Nebo že bys to skutečně nevěděla? Ale už jsem ti určitě několikrát vysvětloval. Byl jsem
progresorem pouhé tři roky tři roky jsem přinášel dobro, jen dobro, nic než dobro - a panebože, jak mě za to lidé nenáviděli! A ze svého
hlediska měli pravdu. Protože bohové se dostavili, aniž požádali o svolení. Nikdo je nezval, nacpali se tam sami a jali se páchat dobro.
Právě to dobro, které je za každých okolností výlučně dobrem. Dělali to tajně, protože si perfektně uvědomovali, že obyčejní smrtelníci
jejich záměrům a cílům neporozumějí, a pokud ano, tak je nepřijmou ... Taková je etická struktura téhle zatracené situace! Otrok z
feudálního Arkanaru nepochopí, co je to komunismus, zatímco bystrý buržoa o tři sta let později to pochopí velmi dobře a v hrůze
se od komunismu odvrátí ..... To je ta alfa a omega, kterou - jde-li o nás samotné - uplatnit neumíme. A proč? Inu proto, že si neumíme
představit, co by nám takoví Poutníci mohli navrhnout. Z té analogie nám naskakují vrásky. Ale dvě věci vím přesně. Zaprvé přišli bez
ptaní, to zaprvé. A přišli tajně, to zadruhé. A když je tomu tak, celkem zákonitě z toho plyne, že vědí lépe než my, co potřebujeme, to
zaprvé, a předem jsou přesvědčeni, že buď nepochopíme, nebo nepřijmeme jejich úmysly, to zadruhé. Nevím jak ty, ale já si něco
takového nepřeju. Ne-pře-ju!
Seznam doporučené sci-fi k danému tématu :