Na konci února, 25. a 26. 2., nás v Brně navštívil Honza Zvelebil, redaktor časopisu Reflex. Chystal
totiž pro svůj časopis článek o lidech kolem UFO, který má být vlastně jakýmsi úvodem k televiznímu
seriálu o různých záhadách v České republice. Tento seriál, který se dokončuje, bychom měli shlédnout
v blízké době pravděpodobně na Premiéře. Počítáme s tím, že pro klub získáme videokazetu s tímto
dílem pro ty, kteří z nějakých důvodů TV Premiéru v místě bydliště nechytí.
Ale abych se dostal k vlastní návštěvě. Hned v neděli po poledni, po krátkém rozhovoru se mnou, jsme v
Brně navštívili slečnu S. a její dvě přítelkyně. Protože nemohu uvádět její jméno, omezíme se pouze na to,
že jde o 21tiletou dívku, svobodnou, sympatickou, ale navenek ničím nápadnou. Alespoň ne na první pohled.
Slečna S. je "kontaktérka", čili tvrdí, že je v jistém (nejspíše telepatickém) kontaktu s cizí civilizací
(či entitou) existující mimo naši planetu. Též byla pozorovatelem UFO fenoménu, a to i v přítomnosti
dalších osob včetně jednoho brněnského novináře. K tomu však lze pouze dodat, že nikdo z našich
členů u toho nebyl a profesionální astronom, který na jednom z podobných "přivolávání UFO" byl,
neviděl nic. Dotyčný novinář sice cosi viděl, ale dnes si už není jist, o co vlastně šlo, což slečna S.
vysvětluje jednak psychickým stavem zúčastněných osob, jednak vírou (či nevírou) v existenci těchto
kontaktů a jevů. Tento kontakt (její) má patřit k těm "pozitivním" (i když - co je vlastně pozitivní?), ale
to se bohužel nedá ani potvrdit, ani vyloučit. Přímý kontakt (tj. vizuální, osobní) s těmito bytostmi neměla,
ale popisuje je jako "hravé", což mi připomíná jisté části filmu "Communion", který jsme mohli vidět na TV
NOVA v lednu letošního roku pod názvem "Spojení". Jedním z jejích zvláštních názorů je i to, že tzv. "negativní"
kontakty ve stylu popisovaném např. dr. Jacobsem v knize "Secret Life" považuje ne za kontakty s cizí
civilizací, ale za pravděpodobně psychotronický efekt používaný tajnou službou USA (či armádou) k
ovlivnění myšlení obyvatelstva. Důvodem by snad mohlo být ovlivnění lidí PROTI návštěvníkům, nicméně
jak se to pak ale slučuje s rozvojem sci-fi filmů v USA s OPAČNÝM vlivem jako je zrovna "Communion",
"Blízká setkání", závěr seriálu "V" nebo "E.T."? Lidské myšlení nejlépe ovlivní média i bez psychotroniky,
viz. reklamy a volební kampaň (pozn. autora). Nicméně slečna S. patrně sama disponuje jistými psychotronickými
schopnostmi, ale ty nám nechtěla či nemohla předvádět ve větším měřítku. Zůstává však pravdou, že slečna S.
rozhodně nebudí dojem, že by se chtěla "zviditelňovat v médiích" nebo že by trpěla bájnou lhavostí, spíše naopak.
Vzbuzuje dojem, že jí můžete věřit (do čehož vás ovšem nenutím).
K dalším jejím informacím patří i to, že tzv. "kruhy v polích" považuje za jistý systém komunikace. Proč se pak
ale objevují obrazce v pouštích a Antarktidě? Navíc tvrdí, že civilizace, která ji kontaktovala, působí pouze v ČR.
Mám sice podobný názor, nicméně úvaha typu "co stát, to cizí civilizace", není to přehnané? Jsme sice v centru
Evropy, ale poměrně malý stát a nemyslím, že každá země má "svoje ufony". To jsem ochoten akceptovat tak u
zemí typu USA či RUSKA.
Nicméně chápu názor slečny S., že není důvod o něčem násilně někoho přesvědčovat (včetně léčitelství, protože
to opravdu občas připomíná příslovečné házení perel sviním). (To ji necituji, jde o můj názor pro některé specifické
případy.)
Po návštěvě slečny S. jsme pak navštívili p. Baumanna v České u Brna, který byl v srpnu 93 rovněž pozorovatelem
UFO, vč. členů jeho rodiny. V tomto případě vůbec nemám pocit, že bych měl pozorovatele podezřívat z mystifikace,
ale protože o případu se již mnohokrát mluvilo a byl i v ČT, nemyslím, že by bylo nutné se o něm více rozepisovat.
Po ránu 26. 2. jsme s Honzou Zvelebilem vyjeli za veselého klouzání redakčního Favorita po zledovatělých okreskách
do obce Rohozec u Tišnova.
V této obci žije pan Šup. Bydlí v rodinném domku se svojí matkou a jak sám, tak i jeho matka byli několikrát svědky
pozorování UFO i jiných, patrně psychotronických jevů. Jeho některé kresby uvádíme. Pozorování shromáždil velké
množství, což však (právě kvůli množství) nevylučuje též možnosti omylu. Pan Šup bohužel není technik, a tak se
obávám, že některá jeho pozorování spíš spadají na vrub letecké techniky či laserů pro reklamní účely. Nicméně
jiné případy, zvláště u pozorování tmavých těles ve dne a ve "visu" v malé výšce vypadají velmi zajímavě. Bohužel
neexistují filmové důkazy, neboť pozorovatel nevlastní kameru ani fotoaparát. Snad se časem podaří nějaké materiály
získat, neboť pan Šup byl i pozorovatelem bytostí pohybujících se v blízkosti objektů.
K jiným zajímavým věcem patří též schopnost pana Šupa "držet" na čele různé kovové předměty, např. vidličky,
hodinky atd. Způsob, jak celá věc funguje, nám znám není. Ale po průzkumu mezi svými známými jsem zjistil, že
cca 25 až 30 % lidí tuto vlastnost má (vč. mne), a to v některých případech i s nekovovými materiály a popř. i jinde,
než na čele. Maximum toho, co jsem viděl, bylo držení kovového tácu o váze 430 g na čele mého kolegy, což zatím
v mém okolí nikdo nepřekonal. Podotýkám, že věc patrně nemá co dělat s vlhkostí či mastnotou pokožky, má však
něco společného se soustředěním, psychickou úrovní testované osoby a s jejím zdravotním stavem a únavou.
Statistické údaje neuvádím, při počtu 20ti testovaných lidí ještě nejde o reprezentativní vzorek. Ale podobný případ
uvádí v č. 1/1996 i časopis ZAZ, který testovanou osobu sleduje už dva roky.
Tím by vlastně mohlo naše cestování s Reflexem končit, nicméně nekončí. Čekáme další návštěvu tentokrát i s TV
štábem, a tak se dočkáte pokračování a doufejme fotek a videokazety.
-JSe-