Začátkem roku 1944 začala na kopci Melechov nedaleko Ledče nad Sázavou výstavba podzemních skladů. Objekt byl přísně střežen německou armádou, pracovali zde vedle ruských zajatců, čeští zedníci, kameníci z celého tehdejšího protektorátu, bydleli až na ubytovně někde u Zruče nad Sázavou a na staveniště byli převáženi autobusy s neprůhlednými skly. Před vstupem na pracoviště autobusy zajížděly do jakési provizorní haly a teprve odtud pak odjeli na pracoviště. Vše bylo zřejmě děláno s cí¬lem snížit orientaci dělníků na minimum. Výstavba podzemních skladů skončila koncem října 1944. Nikdo z těch, co sklady stavěli, nebyl na rozdíl od Štěchovic zastřelen a naopak Němci prý byli s prací spokojeni. Čeští dělníci prý vedle mzdy ještě dostali cigarety, černou kávu a malé množství francouzského alkoholu, což byla na tehdejší dobu vzácnost.

Dne 23. prosince 1944 pak z nádraží v Praze-Vysočanech byl vypraven přísně střežený vojenský transport (náklad tvořily právě bedny a stroje z letecké továrny v Praze-Kbelích), který odjel do Havlíčkova Brodu, v té době ještě Německého Brodu. Zde byl na Štědrý den vyložen a převezen na německou leteckou základnu nad Havlíčkovým Brodem. A o vánočních svátcích pak opět za příslušných bezpečnostních opatření dopraven na Melechov a zde uložen do vybudovaných podzemních skladů. Převoz skládání a také zamaskování skladů již prováděli pouze němečtí vojáci. A práci odvedli zřejmě skvělou, prakticky do dnešních dnů ni¬kdo neví, kde je továrna a vývojové materiály na Melechově ukryty.

Je třeba ale také říci, že občané zdejší¬ho kraje se o tuto věc příliš nezajímali, vycházelo se z toho, že tady není ukryto zlato a jiné poklady, ale stroje a zařízení jedné továrny na letadla z Prahy. Určitý rozruch vyvolala až prohlášení pánů Mužíka a Genschela, kteří hledali a snad ještě hledají u Štěchovic a kteří tvrdili, že až vyzvednou Štěchovice, budou pokračovat na Melechově. Ale již v té době jim byla připomínána slova bývalého náčelníka železniční stanice Havlíčkův Brod Jana Medka (který v době protektorátu pracoval na ředitelství drah), že to, co je na Melechově ukryto, je již určitě zastaralé. Medek a další železničáři zastávali názor, že Němci zde před postupující Rudou armádou ukryli vývojové typy proudových letadel, které již nestačili dokončit. A proto tedy převládal názor, že to, co je tam ukryto, je již zastaralé. Ovšem zjištění, že na Melechově jsou možná prototypy létajících talířů, mění situaci. Je docela možné, že se v budoucnu začne znovu hledat za pomocí moderní techniky a že se dobře utajené sklady nakonec najdou. Ovšem hlavní závěry jsou podle mne v tom, že lidé, kteří psali dopisy do redakce Rudého práva zřejmě měli pravdu, možná že i někteří čeští odborníci se na německém výzkumu podíleli a mnoho lidí i dnes zastává názor, že když zde Němci uváděnou továrnu ukryli, že kalkuloval0i s tím, že se sem v budoucnu vrátí. A další závěr spočívá v tom, že všichni přední němečtí specialisté, kteří na vývoji ve Kbelích pracovali(ing. Andreas Epp a jeho kolektiv) nakonec přešli do USA a zde pokračovali ve výzkumu pro Američany. Znamená to tedy, že americký vojenský a kosmický výzkum rozjížděli a ke slávě vedli odborníci fašistického Německa.

Václav BROŽ

Poznámka redakce: V zázemí protektorátu v době druhé světové války vznikaly na našem území různé ná¬pady a vynálezy. Kdo jste v letech 1943-44 pracovali v Letňanech nebo jste byli svědky výzkumu nových konstrukcí letadel, napište nám. Naše čtenáře bude vaše konkrétní svědectví jistě zajímat. (kap)