O jejich dalších sídlech v okolí Prahy - v Čakovicích a Uhříněvsi se ví jen to, že v roce 1294 byl komturem jakýsi Ekko. Ten v tomto roce prodal pražskému biskupu Tobiášovi ves Vodochody za 200 hřiven stříbra. Roku 1297 Oldřich z Hradce za přítomnosti komtura Ekka daroval templářům Rudgeršlag, od té doby známý jako Nový Dvůr.

V roce 1268 sídlil v Čechách praeceptor Jan pro Německo, Čechy a Moravu, od roku 1290 byl v Praze Bertold z Gepzensteinu, oblíbený rádce Václava II.

Podle nařízení papeže Klimenta i pražský biskup Jan IV. z Dražic dal příkaz 6. května 1312 ke zrušení řádu v Čechách. Dědici řádu měli být johanité. Ti v Praze 9. července 1313 prodali chrám sv. Vavřince i dvůr templářů za 130 kop grošů jeptiškám řádu sv. Dominika u sv. Anny pod Petřínem. Jeptišky změnili komendu templářů za svůj klášter, který se pak nazýval "klášterem u sv. Anny a sv. Vavřince", ale to upadlo v zapomenutí, a lid jej pak nazýval již jen chrámem a klášterem sv. Anny. Po roce 1785 byl zrušen a přestavěn do nynější Celetné ulice, mezi Příkopy a Prašnou bránu.

Dům čp. 589 - I. mezi Celetnou ulicí a chrámem sv. Jakuba dostaly v letech 1364 - 1401 darem od neznámého dobrodince bekyně. Tento ženský náboženský spolek (muži se nazývali begardi nebo beguini) byl založen ve 12. století Lambertem le Begue, jako "bratři a sestry volného ducha". Zastávali názor, že ať se člověk dopustí jakýchkoli smyslných hříchů, jeho duch se tím neposkvrní a zavrhovali i další křesťanská dogmata. V Čechách měli obzvlášť velkou podporu, byli zde nazýváni jako pikardi nebo pikharti.

V průchodu z Celetné do Štupartské ulice měli piaristé v letech 1752 - 1766 školu a uvnitř stála gotická starobylá kaple, jejíž původ se rovněž přičítal templářům. Bohužel, při přestavbě domu v 18. století byla kaple zničena. Po celém domě čp. 589-I bylo prý na stěnách množství templářských znaků.

V 16. století byl na domě vymalován obraz Božích muk, a když byli tudy vedeni odsouzenci na popravu, byli rychtářem napomínáni, aby před tímto obrazem poklekli a pomodlili se.

S působením templářů je spojováno podzemí, které leží mezi zbořenou centrální gotickou stavbou kaple Božího těla, které patřilo tajné společnosti Obruč, jezuitským kostelem sv. Ignáce a domem dr. Fausta na Karlově náměstí. Tyto podzemní chodby popisuje Karel Sabina v románu "Synové světla". Také Josef Svátek ve své knize "Tajnosti Pražské" sem klade podzemní úkryt anarchistické společnosti "Mladá Evropa". Chodby se měly táhnout mezi klášterem na Zderaze až ke kryptám pod kostelem sv. Lazara v Lazarské ulici. Podzemí u Karlova náměstí popisuje i Hugo Silber v "Tajnostech čili sbírce tajností hlavních měst celé země, díl 1. Tajnosti pražské" z roku 1861.

Templáři měli mít další svá sídla i v Blatné, Budyni, Kopidlně, Nových Hradech, Žlebech a v Písku.

Více není o templářích v známo.