Před nějakým časem jsme se rozhodli inovovat byt, což se týkalo především obývacího pokoje. Manželce se do toho příliš nechtělo, protože ji děsila představa staveniště, ale já ji nakonec přesvědčil. A tak jsme zahájili přestavbu. Práce šly poměrně rychle, a tak se asi za 14 dní vše chýlilo ke konci. Problém nastal, když jsme začali řešit jeden „hluchý“ kout místnosti. Vzhledem ke zkosené stěně jsem chtěl nábytek na míru, manželka se nechtěla rozloučit s původním. Nakonec jsem ji podruhé přesvědčil a ona ustoupila. Nový obývák se nám posléze 1íbil oběma, až na to, že v něm začalo strašit. Respektive ve skleníku, který jsme nechali udělat. Neustále v něm něco praskalo, vrzala  drnčelo. A to i přes to, že byl všude klid, žádné otřesy a nikdo se okolo nepohyboval. Prolezl jsem jej a vystěhoval asi dvacetkrát. A pořád to bylo stejné. Začalo mi to lézt na nervy a konstatoval jsem jednou u televize, že tam snad dáme původní stěnu a tenhle prodáme. Ale bylo mi to líto, byl moc pěkný.

 Pak jsem jednou přemýšlel, že jsem vlastně některé věci udělal proti vůli své ženy... Rozhodl jsem se jí omluvit a poprosit o smír. Přinesl jsem krásnou květinu a řekl jí, jak moc ji mám rád a ať se nezlobí, že jsem na ni tak tlačil. Řekla mi, co měla na srdci a vše bylo v pořádku. Květinu dala vedle nového skleníku a věřte nebo ne - strašení přestalo...

 A tak své manželce pravidelně kupuji květiny, stavíme je na nový kus nábytku a vždycky se velmi smějeme, že má na své straně nadpřirozené síly.

 Ing. Bronislav J., Praha