Indiánka - pozůstatek po těžbě pískovce. Malé prostory, nacházející se v bývalém lomu (nyní úvozu ve tvaru podkovy a napojeném na asfaltovou cestu) v Hloubětíně asi v polovině svahu. 

Bílý kůň - pozůstatek po těžbě pískovce. Nachází se u budovy Potravinoprojektu na severní straně ulice Nad Hutěmi, asi 5 m za tabulí "Skládka zakázána". Vstup z asi 9 m hluboké šachtice zpola zasypanou odpadky. Další šachtice je asi 30 m na západ a další asi 15 m na sever. 

Amerika 1,2 a Močálka - pozůstatek po těžbě pískovce v Proseckých skalách. Amerika 1 - malá, jen asi 80 m dlouhá, 2 patra. Amerika 2 - malé prostory. Močálka - zhruba 500 m rozsáhlá spleť chodeb. 

Krocínka - těžba pískovce. Rozlehlý systém, který se v 60. letech 20. století přihlásil propady u vilové zástavby, kde se stavělo sídliště Prosek. Díky tomu bylo celé podzemí vylito betonem.

Požáry - vápencové lomy u Řeporyjí. Jde o několik krátkých štol ve starých lomech pro dopravu vápence. Přístup je z řeporyjského náměstí po silnici nalevo od kostela, za železničním mostem doleva až k závoře nového lomu, doprava do úvozu k prvnímu zděnému tunelu do starého lomu, který je dále propojen štolou na konci částečně zasypanou k dalšímu lomu, ze kterého vede další štola. Ta je však zavalená a stejně v tomto směru se již žádný lom nevyskytuje. Tam je nutné vyjít a jít na východ podél velkého nového lomu až k velkému opuštěnému lomu, ze kterého vede také štola k cestě do Řeporyjí přes trať. 

Šárka - kryt pro polní letiště a několik malých jeskyní. Nachází se za sportovním areálem v Tiché Šárce ve svahu nad asfaltovou cestou. Levý vchod do krytu pro letiště je bohužel nyní pečlivě uzamčen stejnými vrátky, jako byla Močálka s tím rozdílem, že zde jsou 2 visací zámky zevnitř. Pravý vchod je odstřelen či zasypán a lze se dostat jen vpravo do asi dvacetimetrové štoly, která je slepá. Různé zbytky napravo od levého vchodu prozrazují, že zde bylo plánováno více vchodů, postaveny byly však jen dva a třetí je úpadnicí na povrch v zadní části systému, je však zavezen jako ve Višňovce. Uvnitř byli při průzkumu nalezeny barely s toxickým odpadem, zalitým do asfaltu. 

Hradní vodovod a související štoly. Zajímavé prostory se nacházejí na Novém Světě pod Šancemi a dál po proudu Brusnice na začátku Jeleního příkopu. Součást Hradního vodovodu je i 293 m dlouhá sběrná štola Světluška, ležící v jihozápadní části obory Hvězda v údolí pod ní u lesní cesty a malého potůčku. Vchod je s kruhovou věží se zamčenými dveřmi. Lze však prolézt úzkým přepadem pod ní. Dolů se jde po točitých schodech a celá štola je vyzděná, na jejíchž krajích jsou kanálky na vodu. Jde o velmi kvalitně provedené a zajímavé dílo z roku 1930. V okolí se má ještě nacházet podobná věž, která skrývá 250 m dlouhou štolu Severku, která má mít vchod ve stráni údolí asi 100 m západně od Hvězdy. 

Petřín - odvodňovací štoly se nachází na svazích v blízké úrovni Nebozízku, některé zavřené. Jsou úzké a ne moc dlouhé, ale pro odvodnění velice důležité, i když ne úplně dokonalé. 

Veleslavín - několik krátkých odvodňovacích štol, většinou 20-60 m dlouhých, opět některé zavřené.

Rudolfova štola - přítok vody z Vltavy do rybníků ve Stromovce, nejznámější pražská štola z dob Rudolfa II. Štola napájející soustavu okrasných rybníčků ve Stromovce. Na druhé straně ústila u Švermova mostu. Její ražba kutnohorskými havíři probíhala velice pomalu pro tvrdost horniny a také se pěkně prodražila. Vedou z ní 4 šachty. Je přístupná s průvodcem ze strany Stromovky zhruba do 1/3 délky, dále již není položen dřevěný chodníček. 

Kryt ve Stromovce - napravo od Rudolfovy štoly pod zdí, je asi 150 m dlouhá, vyzděná a z poloviny bahnitá štola. Z druhé strany jsou schody, kudy se dá vyjít asi 150 m západně od ruského velvyslanectví.

Smíchovský kryt - za železničním nádražím na Smíchově u budovy bývalého Penzijního ústavu, nyní Sociálního zabezpečení, z roku 1938. Jde prý o pár místností a eliptickou chodbu.

Višňovka - velín kbelského letiště. Vchod se nachází ve svahu v lesíku u višňového sadu. Samotný systém je přehledný. Velín vznikl v místech bývalé těžby pískovce, která byla v okolí velice hojná.

Klášter sv. Markéty v Břevnově - katakomby přístupné s průvodcem z klášter a  odvodňovací štoly většinou zavřené. 

Vyšehrad - kasematy z 19. století, součást bastionového opevnění Prahy. Jsou zde uloženy originály soch z Karlova mostu, prý zde také byla německá podzemní továrna či kryt s označením Faulbaum. Částečně zpřístupněno s průvodcem. Vchod je z Cihelné brány či dětského hřiště.

Stalinův pomník - veliké prostory pod bývalým pomníkem, nyní metronomem. Jedná se o podzemí vzniklé z obav, aby se pomník při své váze 17 000 tun a výšce 30 m nesesouval po nepevném svahu. Začalo se stavět roku 1949, v roce 1955 bylo slavnostní odhalení a již v roce 1962 demolice. Podzemí je děleno na dolní a horní. Horní je tvořeno dvěma sály cca 50 x 80 m o výšce 3 a 8 m a několika dalších chodbiček. Je nepřístupné. Dolní podzemí (pod schody) je přístupné kanálovým poklopem dole u začátku schodů. Dá se projít (místy resp. proplazit) k východu z vnější strany levých lomených schodů (prokopaná díra).