V roce 1936 začal v jedné vile v pražském Braníku řádit poltergeist neboli rámusící duch. Aspoň jeho přítomností v domě je obvykle okultisty vykládán jev, k němuž zde docházelo – na střechu domu čas od času, bez zjevné příčiny, s pekelným rámusem padaly kameny. Tehdejší badatelé v oblasti parapsychologie dospěli k závěru, že příčinou není duch, ale podle jejich mínění jev docela dobře vysvětlitelný pozemskými prostředky a zvaný spontánní psychokineze. Měl ji způsobovat majitel domu.

Tento mladý katolík byl krátce ženatý, přesto se zamiloval do své domovnice. V noci za ní tajně chodil, a sám sobě tak – v souvislosti se svou vírou – působil těžká duševní muka. A právě psychický stres se podle parapsychologů může u osoby nadané zvláštními schopnostmi stát nevědomým spouštěcím faktorem – vyvolá různé energetické formy, jež dají do pohybu předměty, aniž by se jich dotyčná osoba dotkla. Parapsychologové, kteří následně s pozoruhodným mladým mužem experimentovali, potvrdili, že mimořádné schopnosti má. Při pokusné seanci seděl mladík na jedné straně dlouhého stolu a lidem na jeho opačném konci způsoboval například pocit, jako by se jich dotýkaly různé předměty nebo je zasáhl slabší elektrický výboj. Průběh experimentů zaznamenal tehdejší populární časopis Pestrý týden.