Čeští letopisci už ve 12. století uváděli zprávy o pozorování planet. Na dvoře krále Václava II. byla řada hvězdářů. Pražská universita existuje více než šest století a po celou tu dobu byla astronomie součástí její výuky i bádání. Ze začátku docházelo k podstatné změně v astronomických znalostech — tak jednou za století. Nejdřív astronomové vycházeli z předpokladu, že nehybná Země je středem světa, a astronomie byla nerozlučně spojená nejen s astrologií, ale i — s medicínou. Lékaři ordinovali s ohledem na postavení planet zejména při výkonu tehdy nejběžnějším — při pouštění žilou. I oba naši nejvýznamnější hvězdáři z doby počátku university, Křišťan z Prachatic (který byl Husovým přítelem) a Jan Ondřejů - Šindel, který vypracoval plány k sestrojení pražského orloje r. 1410, byli současně i lékaři.

V 16. století naše astronomie zasáhla podstatně do světového vědeckého vývoje. Bylo to zásluhou Tadeáše Hájka z Hájku, který pozoroval, měřil a správně vysvětlil podivný jev na obloze — vznik hvězdy novy v souhvězdí Casiopea. To bylo revoluční zjištění v době, kdy se věřilo, že se ve vesmíru nic nemění, jen hvězdné sféry se stále stejně otáčejí.

Hájek byl přítelem dánského hvězdáře Tycho de Brahe. Zasadil se o to, že Tycho získal zaměstnání na dvoře císaře Rudolfa II. Za Tycho přišel do Prahy Johannes Kepler a těch dvanáct let, které u nás prožil, považoval za nejlepší roky svého života. V Praze Kepler formuloval dva ze tří zákonů planetárního pohybu, které jsou základem moderní astronomie. U nás také vytvořil teorii dalekohledu, od té doby hlavního pomocníka všech hvězdářů.

Ale Praha ovlivňovala světovou astronomii i později. V polovině 19. století vyšla v „Pojednáních" Královské české učené společnosti velmi důležitá práce. Kristián Doppler v ní formuloval pozoruhodný princip, podle něhož lze určovat rychlost pohybu vesmírných objektů. Po významném astronomovi Vojtěchu Šafaříkovi byl pojmenován i kráter na Měsíci.

V 20. století zase Albert Einstein za své pražské profesury v letech 1911-1912 promýšlel u nás základy obecné teorie relativity.

Náš astronom Rudolf Pešek, byl také u zrodu pátrání po mimozemských civilizacích (CETI).