Únosy do UFO v České republice - publikované případy

Únos v Příbrami  

Vážená redakce!

Příběh, který Vám posílám, se mi stal již před čtrnácti lety. O mém zážitku jsem vyprávěl pouze nejbližším známým, jelikož jsem měl obavy, aby se vše neotočilo proti mně (určitě pochopíte). Je to asi pět let, četl jsem už ani nevím jaký časopis a tam popisovali velice podobný příběh, a tak nevím, proč bych Vám ho také neposlal.

Jak jsem již napsal, před čtrnácti lety jsem pracoval u Uranových dolů v Příbrami. Bydlel jsem ještě s jedním dobrým přítelem na tamní ubytovně na Zdaboři. Tehdy jsme přišli z noční směny, bylo to někdy v červenci a léto se docela vydařilo. Když jsme si konečně udělali pohodlí, ještě asi dvě hodinky jsme debatovali. Já v té době měl dost starosti s rozpadem mého manželství, takže po psychické stránce jsem na tom nebyl zrovna moc dobře. Hrálo rádio a my jsme stále diskutovali. Když vtom najednou se to přihodilo. Ležel jsem na zádech, najednou cítím takové divné brnění v nohou, přímo v chodidlech, pomalu se to šířilo směrem nahoru. Než jsem stačil zareagovat, toto chvění zachvátilo celé mé tělo včetně hlavy. Najednou jsem ucítil ohromný tlak v hlavě a velkou dutou ránu. Od této chvíle jsem byl úplně paralyzován. Nemohl jsem pohnout ani prstem u ruky, pouze oči zůstaly otevřené a mozek stále pracoval, protože jsem vnímal rádio a vše, co mi můj kamarád sděloval, nemohl jsem mu však bohužel odpovědět. Potom přišlo to, co mne úplně vyděsilo. Ode dveří se ke mně přibližovaly dvě postavy z takové b1é mlhy nebo či co, ale určitě měly tvar lidského těla. Byl jsem hrozně vyděšen, ale přesto, když se přiblížily k mému lůžku, snažil jsem se pohnout rukou a dotknout se jedné z nich, bohužel marně, ležel jsem jako prkno. Tyto postavy u mne stály asi tak minutu, poté se začaly vzdalovat stejným tempem, jakým se přiblížily. Když se opět u dveří rozplynuly, opakovalo se to samé co předtím. Chvění začalo v hlavě a pomalu klesalo a opustilo mě až v prstech u nohou, v tu chvilku jsem se probral a vyskočil z postele, ihned jsem zpovídal kamaráda, jestli něco viděl nebo zaznamenal - samozřejmě o ničem nevěděl. Celou tu dobu na mě mluvil a já dokonce věděl o čem. Po tomto zážitku jsem byl jako vyměněný. Můj psychický stav se zlepšil o 100 procent a vůbec jsem se cítil o hodně lépe. Do dneška nevím, co to mělo vše znamenat. Nikdy se to již neopakovalo. Velice často si však na tento úkaz vzpomenu, když odpočívám vleže. Nechápu, proč zrovna já musel prožít takovou věc. Zajímalo by mne, jestli Vám popsal již někdo podobný zážitek.

Pokud byste chtěli můj příběh otisknout, dávám Vám volnou ruku.

Miroslav Fiedler,

Kutná Hora 

Z Fantastických faktů, roč. 1997