Co způsobuje vnímání UFO?

(Zpráva UFO centra Plzeň )

Plzeňské UFO centrum při Klubu psychotroniky a UFO získalo během několika let své existence několik set zpráv o pozorování tzv. neidentifikovaných létajících objektů. Na rozdíl od jiných spolků a podobných center, které se zabývají problémem tohoto fenoménu, se UFO centrum Plzeň zaměřuje ve své činnosti na osobu pozorovatele a jeho úlohu při vnímání anomálního jevu.

V současnosti poskytuje množství pozorovatelů ty nejlepší důkazy existence UFO i dalších anomálních jevů s tím spojených. Jak je možné, že vědci mohou takové důkazy ignorovat ?

Předně, za prvé, i když nelze pochybovat o tom, že tyto jevy byly něčím způsobeny, může tato příčina mít zcela přirozenou povahu, jež je nám dosud neznámá.

Za druhé, věda je stavěna na principu opakovatelnosti.

V případě pozorovatelů UFO aj. anomálních jevů jde o silně ovlivněný vzorek populace. Navíc těchto pozorovatelů je stále relativně málo a přístupných psychologickému výzkumu ještě méně. Charakteristika těchto osob je nepostižitelná, a nelze z nich tedy vyvodit všeobecné závěry. V daném okamžiku představují jedinečné neopakovatelné subjekty.

Navíc, důsledky výzkumu UFO by byly tak zásadní a revoluční, že jsou proto poznatky z této oblasti přijímány velmi opatrně, ba spíše nedůvěřivě a skepticky. Kromě toho nebylo dosud podáno žádné rozumné vysvětlení, jež by tyto jevy vysvětlilo plně a bezezbytku a proto také chybí směr, kam zaměřit seriozní výzkum.

Jevy kolem fenoménu UFO aj. projevy s tím spojené jsou navíc relativně velmi řídké.

Bádání amatérských spolků (naše UFO centrum Plzeň nevyjímaje) zahrnuje vedle nezbytné statistiky různé výjezdy, pátrání na místech pozorování i přistání UFO, vyšetřování okolností, včetně rozhovorů s pozorovateli a svědky. Tyto činnosti, samy o sobě velice zajímavé a přitažlivé, spadají v nejlepším případě do oblasti případových studií. Ty mohou demonstrovat a dokládat, ale nemohou samy o sobě dokazovat, neboť probíhají za nekontrolovatelných okolností a nemohou být podle libosti opakovány. Nespadají tedy do sféry vědeckého výzkumu. V nejlepším případě mohou jen dávat podnět k hypotézám.

Dodnes nashromážděné fakta nedávají skeptikům důvod k dalšímu provádění nějakých výzkumů v této oblasti. Váha důkazů z historie a současných událostí a pozorování svědčí však o existenci UFO v každé zemi i nám známé kultuře, dává tušit, že se za těmito informacemi musí skrývat nějaké skutečnost. Avšak tyto jevy se zatím nevyskytují masově, a jejich pozorování se děje jen zřídka. Právě jejich jedinečnost znemožňuje podrobit tyto jevy podrobnému vědeckému zkoumání.

Vážným úskalím badatele při sledování jednotlivých případů je zaujatost. Lze říci, že většina, ne-li všichni amatérští výzkumníci, jsou přesvědčeni nejen o existenci UFO, ale do jisté míry i o jeho dalších atributech (např. mimozemském původu, řízení inteligentní silou, atd.)

Přitom jde o přirozený projev - jen věci přesvědčená a zaujatá osoba bude provádět takové bádání po delší dobu, bez prostředků finančních a (ve velké většině) technických, bez nároku na uznání a sklízející leda posměch od skeptiků. Mnohdy jedinou odměnou (kromě pochybné popularity ve sdělovacích prostředcích) může být jen slepé a fanatické přijetí od věrných, což může být pro jakékoliv seriozní sledování často daleko zhoubnější, než kritické útoky oponentů a skeptiků.

Přístup ke zkoumání problémů kolem UFO a jevů s tím souvisejících je od prvopočátku spojen s hypotézou příchodu mimozemských bytostí, nebo s jevy, v jejíž podstatě se skrývají halucinace, iluze, nebo jde o nesprávný výklad a neadekvátní pozorování přirozených jevů, nebo jde o přímé výmysly, vyprodukované jedinci, jejichž motivy mohou být různé.

Přístup k pozorovatelům UFO aj. anomálních jevů se tedy v podstatě omezoval na neadekvátnost pozorování, vjemy označované pozorovatelem za UFO se spojovaly a připodobňovaly k iluzím a halucinacím a psychika pozorovatelů se odsuzovala do patologické oblasti. Jedním z hlavních argumentů oponentů a skeptiků vůči samotnému fenoménu UFO je, že pozorovatelé neadekvátně odrážejí danou realitu, a toto hledisko vztahují jak na pozorovatele, tak i v mnohých případech i na badatele, kteří se daným problémem zabývají. Avšak zde vystupuje do popředí otázka, co lze považovat za správný, adekvátní odraz, poznávání reality. Správný (tj. pravdivý) odraz reality je závislý na úrovni a vývoji vědeckého poznání, ale ve většině případů je tak chápáno konvenční nazírání a myšlení, shodné nebo alespoň porovnatelné se zkušenostmi druhých, jež jsou obvyklé v daném kulturním a historickém prostředí. Převládající názor a shoda většiny jsou právě podle těchto odpůrců hlavním měřítkem v posuzování normálního nebo abnormálního vnímání a výkladu reality v případě ohlášení anomálního jevu. Toto hledisko je však sporné v případě jevů dotýkajících se hranic jednotlivých vědních oborů nebo tyto hranice překračujících. Proto nejen zkoumání anomálních jevů v hraničních oblastech vědních oborů přímo předpokládá schopnost člověka vymanit se z konvenčních šablon myšlení a nazírání, ale i samotné přiznání jedince, že se stal svědkem anomálního úkazu, letu UFO, atd., vyžaduje značnou část odvahy. Z hlediska běžné, navyklé zkušenosti se mnohdy nové myšlenky a objevy v řadě vědních oborů jevily nebo byly dlouho považovány za výplody mozků paranoidních šílenců.

V plné shodě s míněním Stanislava Grofa, že studium jevů kolem fenoménu UFO by "muselo zahrnovat současné zkoumání jak fyzických důkazů, tak i psychologických perspektiv", (Grof, S.: Holotropní vědomí. Gemma 89, Praha 1993, s.176), bylo zahájeno šetření u těch případů došlých do UFO centra Plzeň, pochopitelně v té míře, jakou nám možnosti dovolují, přičemž jsme se neomezili pouze na pozorovatele UFO, ale i na svědky dalších anomálních jevů.

Provedené rozhovory s prvními přímými účastníky pozorování UFO naznačovaly na výjimečnost zážitku z psychologického hlediska a mnohé subjektivní pocity uváděné pozorovateli byly zajímavé i ze směru prožívání různých emocí, vnímání času, a průběhu předchozí činnosti, zejména z hlediska mentální aktivity.

Nezajímavé nebyly ani další experimenty za pomoci různých psychotronických metod.

Průzkumové dotazníky byly proto doplněny o otázky vztahující se k vnitřnímu prožívání, předchozím činnostem a emocionální aktivitě pozorovatele.

V této činnosti byl brán v úvahu i poznatek kvantové fyziky, kterým byl odhalen rozhodující vliv pozorovatele na výsledek kvantových dějů, (kterým je výběr měřících přístrojů a kvalita použité energie),a že vlastnosti jakéhokoliv objektu lze pochopit jen a pouze z hlediska vzájemné interakce mezi daným objektem a jeho pozorovatelem. Tento poznatek byl dále rozvinut myšlenkou, kterou doposud moderní fyzika nevzala v úvahu, a to, zda mají psychické dispozice pozorovatele vliv na průběh pozorovaných událostí.

I když je ještě příliš brzy na jakékoli závěry, provedené případové studie jednotlivých pozorování zpracovaných plzeňským UFO centrem dávají tušit několika hypotézám.

Můžeme se domnívat,že vnímání některých druhů UFO je způsobeno:

1. stavem nervové soustavy, získaným v průběhu perinatálního stadia vývoje, vlivem předporodních, porodních a poporodních traumat a kritických stavů v somatické i psychogenní rovině.

Zvláštnost subjektivního prožívání jednotlivých případů pozorování UFO vedla k akceptování úvahy, že "UFO jsou psychoidní úkazy, v nichž mohou být v různé míře kombinovány psychické i fyzikální projevy." (Grof, S.: Dobrodružství sebeobjevování. Gemma 89, Praha 1992, s. 129). Navíc, řada popisovaných případů pozorování UFO jsou "takové události ve vnějším světě, které se smysluplně pojí s různými vnitřními prožitky." (Grof, S.: Holotropní vědomí. Gemma 89, Praha 1993, s.167).

Vyhotovením řady případových studií lze dojít k názoru, že zážitek pozorování fenoménu UFO a jevů s tím spojených má kořeny v biologické stránce porodu a souvisí s prožitými perinatálními kritickými zážitky, s předporodními, porodními a poporodními traumaty. Tato traumata a zažití kritických stavů jako by předurčovaly jedince k lepšímu vnímání cizorodých sil.

Podobné stavy otevírají nebo usnadňují přestup lidské psychiky do transcendentální roviny, neboť "někde v průběhu perinatálního prožívání dojde k podivnému kvalitativnímu přeskoku podobnému Mobiusově smyčce." (Grof, S.: Za hranice mozku. Gemma 89, Praha 1992, s.100).

Řada pozorovatelů UFO aj. příbuzných jevů uvedla značné potíže kolem vlastního porodu, což se v souladu se závěry transpersonální psychologie, jež přisuzuje kritickým zážitkům biologického porodu klíčové místo pro celou řadu psychopatologických poruch. Tento nový směr psychoterapie proto zážitky nazývané transpersonálními (klasifikace viz: Grof, S.: Dobrodružství sebeobjevování. Gemma 89, Praha 1992, s.46-47) označuje za odraz dalších rovin a sfér reality, jež jsou vnímané při změněném (rozšířeném) - holotropním - stavu vědomí. Tyto zážitky jsou kvalitativně odlišné od konvenční, běžné a každodenní sféry reality, kterou vnímáme v obyčejném, tzv. hylotropním stavu vědomí. Dochází při nich k překonání hranic konvenčně prožívaného prostoru a času, k překonání hranic vlastní osobnosti, atd., včetně zážitků UFO, vnímání cizích bytostí, apod.

Pozorovatel je tedy uzpůsoben k vnímání cizorodých sil nebo jiných vrstev reality kvalitativně jiným, odlišným způsobem vnímání, které je momentálního charakteru a bylo získáno někde v průběhu perinatálního prožívání.

Dalo by se říci, že před, v průběhu nebo těsně po biologickém porodu došlo u osoby pozorovatele příčinou různých fyziologických komplikací k takovým změnám v jeho vědomí, které jej předurčily k vnímání odlišných vrstev reality, na rozdíl od obyčejného vnímání běžné objektivní reality.

Tato situace by se dala i obrazně přirovnat (za předpokladu akceptování hypotézy tzv. "ochranného štítu" našeho mozku, chránícího nás před vjemy z cizorodých sfér reality (viz Bedford, J. - Kensington, W.: Delpassův experiment. Šulc. Praha 1992), k situaci, kdy před, při nebo po porodu dojde vlivem komplikací k trhlinám v tomto hypotetickém "ochranném štítě". V dalším vývoji se štít částečně zacelí, ale ne docela. V určitých chvílích, v závislostí na různých prvcích a okolnostech se štít odhalí a do vědomí vnikají jiné vjemy.

Přitom nejde o takové organické poškození mozku nebo nervové soustavy, které by bylo poznatelné metodami klasické medicíny a psychiatrie, a ve vnějším ani vnitřní prožívání člověka se běžně neprojevuje, nepředstavuje žádné chorobná ani patologická ohniska a neposkytuje jakékoli známky abnormality osobnosti.

Ze sledovaných případů to byly takové poruchy, jako toxikóza v době gravidity, úraz matky, Rh-konflikt, hypoxie, apod., dále komplikace při a po porodu, vážné choroby dítěte v novorozeneckém období, atd. Na vznik takového latentního poškození mozku a nervové soustavy však mají vliv i vyloženě psychogenní prvky a krize matky v době gravidity (stres, leknutí, atd.,) i další podobné faktory po narození (zejména v šestinedělí dítěte), známé zvláště pediatrům a to : nezájem o dítě z hlediska rodičů, necitlivé pohození či odložení dítěte, atd.)

(16.září 1992 bylo pozorováno v Chotěšově UFO ve tvaru disku matkou V.C. a její dcerou L.C. Paní V.C. prožila předčasný porod (hm. 2,3 kg), při narození její dcery došlo ke značným potížím, dcera byla napůl udušená, byla nutná resuscitace.)

2. vliv předchozí mentální aktivity pozorovatele.

Další rovinou, kterou jsme se pokusili u pozorovatelů zachytit, byla předchozí myšlenková, intelektuální a emocionální aktivita. Sledované období jsme rozdělili na období 3 - 7 dní (až několik týdnů) před pozorováním, a na období, které bezprostředně pozorování předcházelo. Ve sledovaných případech, při zaměření na předchozí činnost, jež předcházela události vnímání UFO se ukázalo, že pozorovatelé prožívali v tomto období určité mírné, ale dlouhodobější napětí, jako např. starost o stav manželky hospitalizované v nemocnici, problémy kolem ztráty zaměstnání, komplikace ve studiu, atd.,atp.). Dosavadní výsledky u značné části pozorovatelů hovoří tedy o tom, že jevu předcházely v delším období určité negativní stavy, tj. pozorovatelé prožívali v určité době před pozorováním dlouhodobější stres nevýrazné intenzity, obavy, nejistotu atd.

Naopak k vlastnímu pozorování došlo v době momentálního uvolnění, relaxace, často v době náhlého nočního probuzení či po spánku. Bezprostřední prožívání před událostí bylo klidné, bez negativních emocí. Je to přímo doložitelné i tím, že k největšímu počtu pozorování dochází v noci, při momentálním probuzení, po několikahodinovém spánku, tedy za situace, kdy je nervová soustava ve zcela specifickém stavu. Z rozboru doposud vyšetřených případů vyplývá možná hypotéza, že jednou z možných příčin pozorování UFO je konflikt mezi dlouhodobým psychickým stavem, způsobeným vnitřní konfrontací dlouhodobého napětí, stresu, aj. negativních stavů, s momentální relaxací, jehož důsledkem je zvláštní stav psychického "vybití", jež subjektu otevírá vstup do jiné roviny vnímání, a ten ji prožívá jako pozorování UFO.

(Zajímavým případem je příběh Marcely S. z Chomutova, která po dlouhodobé přípravě na sebevraždu, při večerním uvolnění a svěřování se noční obloze spatřila UFO.)

(Zcela orientačně byli pozorovatelé dotazováni i na delší časové období před pozorováním. Je pozoruhodné, že 18 % dotázaných uvedlo úmrtí blízkého příbuzného nebo osoby, ke které měl pozorovatel silný citový vztah, a to v období 1 roku před událostí.)

Zmíněné případy hovoří tedy o možnosti, že pozorování UFO je vyvoláno nebo usnadněno dlouhodobým stavem lidské psychiky, stižené dlouhodobým napětím, stresem, strachem, obavami, jež však nemusí být žádné zvláštní extrémní intenzity. V této situaci lidské psychiky, za vhodného stavu uvolnění a relaxace, dochází za zatím nezjistitelných pochodů k vnímání cizorodých vjemů jiné roviny reality - UFO.

Na rozdíl od tohoto momentálního klidného prožívání při vnímání anomálního jevu rychle nastupuje strach, tíseň, úzkost, nejistota, která je v některých případech tak intenzivní, že pozorovatel není schopen žádné jiné činnosti, je neschopen pohybu, slova, obtížně odhaduje čas, nebo není schopen průběh pozorování ani vylíčit bez dalších negativních emocí.

Způsob odhalování těchto předchozích stavů a prožitků je pro badatele velmi obtížný, neboť daný zážitek překryje z velké části minulé události, mnohdy ani tyto stavy nepovažuje za důležité z hlediska tohoto nového a doposud neprožitého zážitku. Přesto však lze i z prostého vylíčení okolností tyto zážitky a předchozí události vyčíst, např. "Tu noc, kdy došlo k mému pozorování UFO si pamatuji přesně. Celý předchozí den jsme se hádali s manželem," atd. Důležité z tohoto hlediska jsou i svědectví nočních vrátných, strážných, tj. osob, kteří prožívají několikahodinové bdění, ospalých, vcelku bez zvláštních podnětů vizuálních, akustických aj.

3. zvláštním stavem lidské psychiky po určitých mentálních praktikách, experimentech, apod.

Do této skupiny patří provádění určitých cílených praktik, meditativních stavů, psychotronických experimentů, magických pokusů, při kterých se objevují světelné i ohnivé koule, ohýnky, kříže i další geometrické obrazce.

Důležitým vodítkem byly zprávy okultistů, studium starých textů, magických praktik, jež hovoří o výskytu různých světelných úkazů, létajících aj. objektů, jež provázely tyto praktiky a dávají tušit, že mají určitou souvislost s mentálním naladěním osob, provádějících tyto a podobné experimenty.

(Např. Květa Koutná-Justová v předmluvě ke své knize o dálkových myšlenkových přenosech uvádí, že "u nejlepších příjemců se vedle přijatého signálu ještě navíc objevoval kříž nebo UFO. Při mém vysílání se objevovala zvláštní světelná signalizace vysoko na obloze nebo zase jindy kulovité mlhoviny u země poblíž mého stanoviště asi 1 minutu před vysíláním." Viz: Koutná- Justová K.: Soubor dokumentů dálkových i mezinárodních myšlenkových přenosů. Vl.nakl. Praha 1991, s. 7)

I tato skupina do jisté míry souvisí s předchozím bodem. Popularita a rozšíření některých meditativních technik, relaxačních cviků, atd. včetně jógy vytváří situaci, kdy jedinec, stižený nějakým dlouhodobějším napětím se náhle přivádí záměrně do klidu a relaxace cestou různých metod (např. Silvova aj.) a vytváří tím možnost přestupu svého vnímání do jiné roviny reality.

4. psychickým stavem skupiny osob v místě pozorování.

Síly, aktivizující vstup UFO do naší roviny vnímání, mohou být způsobeny zvláštním psychickým stavem skupiny osob v místě pozorování, přičemž pozorovatelem nemusí být člen této skupiny, ale má dispozice k tomuto vnímání.

Čas od času se objevují pokusy různých skupin uvést se do určitého myšlenkového stavu s cílem přivolat cizí inteligence, které UFO řídí a tak na vlastní oči tyto objekty spatřit. Podobné pokusy končí ve velké většině fiaskem, avšak po čase se ukáže, že v blízké lokalitě bylo skutečně v té době (nebo v určitém časovém odstupu) UFO skutečně spatřeno jinými lidmi nebo pozorovatelem, který však nepatří k této skupině.

Dosavadní rozbory sledovaných případů ukazují, že určitý specifický stav psychiky jedné osoby nebo skupiny osob umožňují přestup UFO jednak do roviny vnímání pozorovatele, který je zřejmě i emitorem tohoto jevu, tedy osoby se zvláštními vnitřními dispozicemi k tomuto vnímání, které jsou momentálního nebo dlouhodobého charakteru, nebo i do našeho fyzikálního světa s možností působit na materiální objekty i měnit další fyzikální charakteristiky.

Zatím nelze dát přesnější odpověď na otázku, zda jednotlivé vnitřní dispozice mají vliv na aktivaci toho kterého typu nebo druhu anomálních projevů (např. na tvar UFO nebo okolnosti jeho letu, apod.), stejně jako to, zda do těchto úkazů nevstupují další okolnosti místního, časového významu, popř. další prvky fyzikální aj. povahy. Dá se pouze předpokládat, že tomu tak zřejmě bude, neboť osob splňujících uvedené předpoklady pro vnímání UFO je velké množství. Avšak každá osobnost reaguje na tyto okolnosti prostředky a dispozicemi, které má k dispozici a tato reakce se projeví jako vnímání nějakého druhu, typu UFO nebo jiného anomálního jevu.

Pozorování UFO tak vystupuje jako velmi složitý komplex událostí a prvků, který má charakter již vyšší úrovně synchronicity, tj. takové souhry událostí, do kterého vstupují prvky psychologické, místní, časové, fyzikální aj. povahy, které vůči pozorovateli vystupují jako náhody. C.G. Jung tyto události, synchronicity popisoval jako "koincidence v čase dvou nebo více událostí kauzálně nesouvztažných, které mají týž nebo podobný význam" a že je to "simultánní výskyt jistého psychického stavu s jednou nebo více externími událostmi".

Naznačené hypotézy korespondují s názorem Jacquese Valleého, "že alespoň některé UFO mají fyzickou realitu, avšak současně se pojí s neobvyklými vnitřními prožitky na straně těch, kteří tato pozorování oznámili," a že "stav vědomí pozorovatele umožňuje, aby UFO vstoupily do jeho dimenze prostoru a času a staly se viditelnými." Vallée z toho usuzuje, že "kosmické lodě přicházejí z jiných dimenzí prostoru a času, které koexistují s naším vlastním vesmírem a nemusí být "mimozemské" v obvyklém slova smyslu." (Grof, S.: Holotropní vědomí. Gemma 89, Praha 1993, s. 178) .

Je jasné, že uvedené hypotézy, i když se opírají o rozbor několika desítek případů pozorování UFO aj. anomálních jevů, nutně vyžadují další ověřování a zjišťování faktů na co největším počtu případů. Z hypotéz, pokud by byly statisticky dokázány, by vyplývaly tyto závěry:

1. UFO pozoruje pouze určitý člověk v určitém psychickém stavu, daném jistými vnitřními dispozicemi a v momentálním rozpoložení. Z toho vyplývá, že UFO byly pozorovány v každé kultuře a v každé dějinné epoše. (Tento závěr vylučuje tak námitky oponentů, že osoby, které sledují oblohu profesionálně a po dlouhý čas, nikdy UFO neviděly. Tyto osoby se tak nemusely do tohoto stavu dostat, což však neznamená, že se do něj nedostanou.)

2. K pozorování UFO musí být vedle psychologických dispozic pozorovatele splněny i další, zatím neznámé faktory, o kterých se lze domýšlet jen to, že jde o faktory časové, místní, a doposud neodhalené fyzikální charakteristiky.

Splnění všech těchto podmínek a faktorů vnitřní i vnější povahy vytvářejí z pozorování UFO jev natolik zvláštní a výjimečný, jakým skutečná UFO doopravdy jsou.

Po těchto závěrech však vystupují další nezodpovězené otázky a námitky:

1. V případě, že se UFO skutečně objevují lidským bytostem v závislosti na jejich psychickém stavu a dalších charakteristikách, musely být pozorovány i v minulosti a musí o nich být odkazy v literatuře, umění, ale i ve folklóru, slovesnosti, atd. Odkazy však nelze hledat podle dnešních kritérií a zejména ne podle představ, jež UFO a priori ztotožňují s mimozemskými stroji a výsadky.

2. Závěry, ke kterým docházíme tímto rozborem, nápadně korespondují s pravidly a principy magického učení a zejména jeho praxe.

Magie, a zejména psychurgie, jako její nižší forma je činností, při níž se zasahuje do tzv. astrální oblasti, což je nevnímatelná substance, skrytá dimenze všeho jsoucího, která je vnitřně diferencovaná jako náš vnímatelný svět s nesčetným bohatstvím životních forem vzdušných, pozemských i podmořských. Astrální útvary, popř. bytosti, lze spatřit lidmi k tomu uzpůsobenými a bezprostředně připravenými, za splněných podmínek časové, místní a další povahy, včetně správného postupu, výběru předmětů a cílů operace.

Zásahy do astrální oblasti, popř. do oblastí vyšších, se činí prostřednictvím astrálního světla, jehož zvláštním pohybem je astrální vír. Praktická magie je v podstatě založena na technikách vytváření různých druhů astrálních vírů, které mohou mít různé trvání, vlastní směr a sílu, mohou být poutány k různým místům a předmětům a jeho prostřednictvím jsou přitahovány různé astrální bytosti.

Ovlivňování astrální sféry zvláštními, především mentálními pochody člověka spolu s dalšími vlivy se odráží ve fyzikální sféře zvláštními, nekauzálními vztahy a principy přírodním i společenským vědám neznámé. (Podle: Nakonečný, M.: Lexikon magie. Železný, Praha 1994).

Pozorování UFO tak pod zorným úhlem magie vystupuje jako primitivní psychurgická operace, přičemž svědkové neví, že ji vykonávají. Svým předchozím jednáním, chováním a vůbec celou mentální aktivitou, při aktivizaci hlubokých vrstev nevědomí, se svými vnitřními předpoklady, při splnění vnějších podmínek časové, místní aj. povahy, zasahují do jiných sfér reality, nazývaných v magii "astrálem" popř. "duchovním světem", vnímá různé formy astrálního světla a vírů, jež považuje za objekty mimozemského původu a vyvolává jejich prostřednictvím účinky i ve fyzikálním světě, popř. vcházejí do kontaktu s různými astrálními bytostmi.

Pozorovatelé však tím, že nevědí o pravidlech a zásadách této operace je porušují, a tak nejsou chráněni před negativními vlivy toho, co vytvářejí nebo s čím přicházejí do styku. Není proto divu, že po takové nezvládnuté operaci se projevují negativní odezvy - nepochopitelné nemoci, ožehnutí, náhlá úmrtí domácích zvířat, psů, koček, atd.,nebo i člena rodiny, velmi časté jsou i potíže v psychické oblasti. Jedním z nejzávažnějších důsledků takové nezdařené a nevědomé operace je tzv. únos do UFO.

(Pan S.H., občan napůl romského původu, byl několik dní po svém narození necitlivě pohozen svou matkou do opuštěného domu určeného k demolici. Tam jej další den náhodně našla demoliční skupina při poslední obhlídce před odstřelem domu, ve velmi zbědovaném a kritickém stavu. Novorozenec byl umístěn v ústavu, poté byl z dětského domova adoptován do jedné rodiny. Slabý prospěch a nedokončené vzdělání ostře kontrastuje s dosaženými výsledky inteligenčních testů, které vždy daleko přesahovaly 130 bodů.(!) Vlivem všech těchto podmínek se stal krajně nedůvěřivým, uzavřeným člověkem, s občasným asociálním chováním. Jeho zájem se soustřeďuje na anomální a hraniční jevy, o kterých si pořizuje vlastní záznamy ve tlustých sešitech. Je ženat, má jedno dítě. Při jedné toulce přírodou zahajuje samovolně magickou operaci, o které však neví. Objevuje se tzv. astrální světlo, ale muž vlivem svých vnitřních dispozic operaci nezvládá a je "unesen" bytostmi velmi negativní povahy, jež vyvolal. Je příznačné, že tam vnímá nedokončenou konstrukci pentagramu a pětiúhelníku, které je významným magickým znamením. Od bytostí dostává závažnou lekci a také danajský dar: je náhle hluchoněmý, ale má dočasnou telepatickou schopnost čtení myšlenek jiných lidí. V tomto stavu dojíždí taxíkem na nádraží, kde je řidičem taxíku zalarmována policie, jež tohoto muže umisťuje po prověření do psychiatrické léčebny. Ta však jeho stav označuje za pouhou dočasnou poruchu a po několika dnech, po navrácení řeči a sluchu, jej jako zdravého propouští.)

3. S touto oblastí souvisí i další otázka. Způsobilost magického operátora musí být dána jeho horoskopem a doba, příhodná pro tyto experimenty musí být také pečlivě vybraná.

(Již před dvěma lety si ing. Dana Slánská povšimla zvláštních vazeb a vztahů ve svém horoskopu narození a horoskopu události, při které byla ožehnuta neznámým tělesem. Ve spolupráci s UFO centrem Plzeň provedla na více jak 60 případech podobná srovnání a dospěla k tomu, že postavení a vztahy jednotlivých prvků v horoskopu pozorování UFO jsou ve zvláštní souvislosti s horoskopem narození a to zejména postavení těch planet, které symbolizují vztah k nadsmyslovým, transcendentálním sférám. Někdy jde souvislost tak daleko, že vazby jednotlivých planet a Slunce vytvářející geometrické obrazce jsou podobné až totožné. (viz Slánská, D.: "UFO jako archetyp". ZAZ 5/93, s. 18-20)

O podobné časové shodě se zmiňuje Paramhans šrí Swámí Mahéšvarananda: "Sanskrtský výraz ghan označuje časový bod ve vztahu ke konstelaci, při níž v prostoru působí zvláštní síly. Osoby, které se v tuto chvíli narodí, jsou schopné vnímat řadu úkazů pro ostatní neviditelných."(...) Lidská psychika "je takovými konstelacemi poznamenaná. Zvláštní vjemy přicházejí z astrální roviny adhi dévik a mnohdy je velice obtížné uniknout jejich útokům. Astrální úroveň zasahuje lidi, ale na druhé straně zasahují lidé svým počínáním do astrální úrovně." (Mahéšvarananda P.S.: Skryté síly v člověku. MF Praha 1992, s.21)

Předložené otázky naznačují, jakým směrem se bude ubírat naše další zkoumání tohoto fenoménu. Základem této činnosti je trvalý styk s oznamovateli anomálních jevů, návrat ke starším událostem a retrospektiva z hlediska úlohy anomálního zážitku v dosavadním životě. Dalším směrem musí být hledání v oblasti anomálních lidských schopností a stavů, sledování výzkumu vědomí. Důležitou stránkou této činnosti musí být studium odkazů literárních, zejména z folklorní oblasti. V neposlední řadě také studium filozofických systémů a kosmologických konstrukcí, které by mohly zjištěné poznatky z těchto oborů zařadit do širšího rámce.

bc. et dr. Luboš Šafařík

Z časopisu ZAZ č. 2, roč. 1994