SHC ve světě 

To, co se událo v Minsku před několika lety, v Logojském obvodě č. 21, překvapilo všechny. 

Do 6. prosince 1993 se tu nikdy nic zvláštního neudálo. Až tento den obyvatelé zjistili, že stěny jejich domu jsou horké. Domnívali se, že v bytě o patro níž vypukl požár, a zavolali požárníky. Ti však nezjistili ani dým, ani oheň. Vylomili zámek bytu a naskytl se jim hrůzný pohled – v kuchyni na zemi ležely ostatky 70 leté obyvatelky bytu – pouze hromádka popela a dvě nohy, absolutně celé a nedotčené.

Starší inspektor Minského městského vedení požární ochrany Oleg Golubjev, který byl povolán k případu sdělil, že se s něčím podobným setkal poprvé. Všiml si, že ačkoli tělo ženy, kromě nohou, úplně shořelo, okolní předměty, včetně lehce hořlavých, nebylo dotčeno plameny. Příčina požáru – neznámá. V místnosti, kde ležely pozůstatky ženy, byly stěny i strop černý, i nábytek. Vše vypadalo, že oheň působil jen na ploše jednoho čtverečního metru. Shořela pouze žena a židle, na které seděla. Neshořel ani papírový kalendář, visící na stěně přímo nad hlavou sedící ženy. 

Teplota hoření musela dosahovat až jednoho tisíce stupňů. Lidské tělo ale takto úplně neshoří – v krematoriu, kde je teplota až 2000 stupňů, přesto neshoří ani velké kosti. K tomu, aby úplně shořely, by bylo potřeba teploty o mnoho vyšší. 

Příčiny požáru, při kterém zahynul člověk, nebyly objasněny, požár zůstal v kategorii „podivných a neobjasněných“. I když zdroj požáru nebyl nalezen, byl jím zřejmě sám člověk.