SHC ve světě 

19. února 1888 byl dr. J. Mackenzie Booth, docent na univerzitě v Aberdeenu, zavolán k mrtvému v jedné stáji v Constitution Street. Jednalo se o 65 letého penzionovaného vojáka. Byl spálený. Protože toho muže viděli, jak odchází s lampou a lahví pálenky do podkrovní komory ve stáji, myslelo se nejdříve, že jde o normální náhodnou smrt. Opilý porazí lampu a stane se obětí plamenů. Tak to bychom měli. Bližší okolnosti se ale ukázaly jako ne tak docela "normální".

Většina masa se přímo rozpustila a odhalovala kosti. Podlaha bezprostředně vedle oběti se propálila natolik, že starý voják ležel na ohořelém trámu. Žár musel být tak velký, že část břidlicí pokryté střechy popraskala a napadala na mrtvolu. Přitom však oheň musel trvat jen velmi krátce, neboť balíky sena v nejbližší blízkosti nevzplanuly.

Zcela zuhelnatělý obličej mrtvého si zachoval rozpoznatelné rysy. Z nich a z "pohodlné, klidné polohy" ostatků bylo možné vysoudit, že nedošlo ke smrtelnému zápasu. Ať už se starému vojákovi přihodilo cokoli, zasáhlo ho to doslova jako onen příslovečný blesk z čistého nebe. Tento případ je podrobně dokumentován v British Medical Journal z 21. dubna 1888 a ilustrován fotografií, kterou lze označit jen za makabrózní. Uspokojivé vědecké vysvětlení případu bychom však v článku hledali marně.