V. Patrovský

Jak již bylo několikráte řečeno (Medium 1/92, Signál 13/92, Seminář Pokroky stavební geobiologie 25. 2. 1992) tzv. zemní zářeni, či geopatogenní zóny mají nejméně tři složky a to neutronovou, elektrickou a sonickou. Úspěšně lze stínit toliko elektrickou složku, obtížně neutronovou, zatímco sonická přichází v úvahu jen v přízemí, poblíž řek a potoků.

V poslední době se vyrojilo mnoho spekulantů a podnikavců, kteří za nemalý peníz nabízejí svoje "odrušovače", přičemž nešetří slovy o vyzkoušení a ověření, aniž by sdělili jak a kým. Děje se to totiž proutkařem, který, když o odrušovači ví, tak mu reakce selže a on budí dojem, že odrušení skutečně nastalo. Proutkař vám ovšem bude tvrdit, že nijak reakci nebránil a bude mít v 95% pravdu. Pracuje zde totiž podvědomí, a protože mnoho proutkařů používá tzv. mentální metodu (zjednodušeně řečeno naladění na určitou věc), a protože je známá inhibice i indukce proutkařského jevu přítomnou osobou, která se však o potlačení ani o podporu nesnaží, stačí totiž silná skepse, nepřejícnost nebo naopak silná biolokační schopnost, je vliv autosugesce zřejmý. Pokud proutkař chce indikovat účinnost odrušení, nesmí o přípravku vědět. Dr. Harvalík to kdysi demonstroval před větším shromážděním. Proutkař napřed indikoval v místnosti zónu, pak byl poslán pryč a dr. Harvalík na zónu položil obyčejnou krabici s gumovou zarážkou na dveře. Přivolaný proutkař nyní měl reakci slabou až žádnou. Po odstranění "odrušovače" se jeho reakce opět objevila.

Abychom zabránili zbytečným finančním ztrátám čtenářů, i zklamání, uvádíme osvědčený, částečný způsob odstínění. Opatříme si 2-3 sololitové desky rozměrů asi 30x50 cm (lze získat z některých lísek na ovoce), které pokryjeme z obou stran hliníkovou fólií-alobalem a částečně přilepíme kanagonem. Jednu desku připevníme vzadu za hlavu postele, druhou pod postel, přibližně pod bederní páteř a třetí desku případně na stěnu vedle postele. Pokud v této stěně není elektrické vedení, je tato deska zbytečná a můžeme ji raději použít navíc pod postelí. Všechny desky jsou spojeny drátem a přes křemíkovou diodu (např. KY 701, 33 NP 75) nebo i přes starší germaniovou diodu (např. 3 NP 70). Připojena je na další drát, který je uzemněn na vodovodní nebo plynové potrubí, popř. na ústřední topení, připojeni ovšem musí být vodivé (oškrabání barvy, oxidové vrstvy). Dioda se musí polovat tak, aby byla zemněná katoda - tu zjistíme snadno baterkou a žárovkou - katoda musí propouštět kladnou elektřinu (kratší vývod ploché baterie, mosazná čepička u monočlánků) do země. Vše znázorňuje obrázek.

Tato úprava chrání především proti tzv. elektromagnetickému smogu, který lze i bez měření vyloučit také tak, že přívodní šňůry spotřebičů vedeme od postele, popř. na noc vytahujeme zástrčky ze zásuvek. Pokud desky podložíme ubrusem z PVC, máme určitou ochranu i proti neutronovému záření, není ovšem zjištěno jak dlouho (vliv nasycení). Místo sololitu a alobalu lze použít i slabého hliníkového plechu, připojení drátů musí být dokonalé, šroubkem, podložkou a matkou. Našemu spaní také prospívá, když ložní prádlo, pokrývka apod. nejsou ze snadno se elektrizujících hmot, ale spíše ze lnu a hlavně z bavlny.