Klub psychotroniky a UFO * Megalit

MCX - CZ.TU - Špindlerův Mlýn - Růženčina zahrádka
Původ 

Ke kamennému kruhu "Růženčina zahrádka" se nevztahuje žádný doklad o jeho vybudování. Na mapě Johanna Christiana z Wolfsburgu z roku 1710 ještě není uvedena. Nejstarší zmínka je z mapy Krkonoš z roku 1742, kde je místopisný název "Rosengarten", na další mapě z roku 1764 je zakreslena jako ovál.  

Popis a postup zkoumání
Kamenný kruh, elipsoid o průměru 20 - 25 metrů.

Středy zploštělých stran směřují v ose - sever/jih - na vrcholy kopců Kotel a Sokolník.   

Šířka kamenného pásu je až 2 metry, základy byly vyhloubeny do svahu hory. 
Mapa
Na severním svahu Kotle (dříve Kokrháč) v nadm. výšce 1370 m.
Názory
Podle pověsti zde bylo místo setkání milenců z 10. století, komtesy Růženy a myslivce, který se zde po jejím provdání zastřelil. Komtesa z žalu navršila kolem jeho hrobu kruh z kamenů. 

Místo bylo zřízeno pro pěstování léčivých rostlin (podle údajů z nejstarší mapy z roku pro léčivý lišejník pukléřku islandskou), a zde prý odpočíval hrabě Harrach s manželkou Rosou.   

Kultovní objekt lidu popelnicových polí (7. stol. př.n.l), podle nalezených střepů, ty však byly zpochybněny a archeologický výzkum v roce 1972 vyvrátil pravěký původ.    

Foto
Ing. D. Slánská, 1998
Literatura
1) Waldhauser, J. - Weber, V.: Tajemství Růženčiny zahrádky. Krkonoše, červenec 1972

2) Vokolek, V. - Sígl, J.: Archeologický výzkum Růženčiny zahrádky. Krkonoše, říjen 1972

3) Waldhauser, J.: Byla vyvrácena teorie o středověkém původu Růženčiny zahrádky? Krkonoše, září 1973

4) Polemiku o vzniku Růženčiny zahrádky považujeme za uzavřenou Krkonoše, říjen 1973

 5) Lokvenc, T.: ...a opět Růženčina zahrádka. Krkonoše, březen 1974

6) Waldhauser, J.: K diskusi o vzniku Růženčiny zahrádky. Krkonoše, duben 1974