MX - CZ.DO - Horní Metelsko - Prehistorické památky na lokalitě Sněm

Původ

V Magazínu 2000 byl uveřejněn článek J. Svobody "Bylo Stonehenge také v Čechách?" (1). Opíral se o již dříve publikované materiály archeologů E. Čujanové - Jílkové (2) a G. Hofmanna (3). Archeoložka E. Čujanová-Jílková po provedení průzkumu lokality Sněm v letech 1973 až 1975 vyslovila domněnku, že se jedná o pravěké objekty kultovního charakteru typu henge.  

Popis lokality

V okolí je několik mohylových pohřebišť. Místo, kde byly nalezeny dvě dokonale kruhové plochy s obvodovými hliněnými valy a mělkým obvodovým příkopem, se nachází na pozvolném zalesněném jižním svahu mezi obcemi Horní Metelsko a Hašov. Severní kruh má průměr 98 m, u jižního kruhu bylo naměřeno 114 m. Vzdálenost středů obou kruhových ploch činí 636,48 m. U jižního kruhového objektu byl nalezen i mírně excentricky umístěný středový kámen. Provedené zjišťovací sondy neposkytly žádné nálezy, které by dovolovaly datovat, byť i jen přibližně, dobu vzniku zkoumaných útvarů.

Stručný popis jednotlivých objektů :

1. Objekt A - kruhová plocha o průměru 98 m. Pravidelný kruh ohraničen nízkým náspem asi 30 cm převyšující vnitřní terén a obvodovým vnějším příkopem nepravidelné hloubky mezi 30 - 50 cm standardně širokým 50 cm. Středová část zničena probíhajícími lesními cestami (v této části tvoří křižovatku). Pozůstatky vstupů do kruhových objektů nebyly při průzkumu nalezeny, jednalo se s největší pravděpodobností o celistvé věnce?

2. Objekt B - kruhová plocha o průměru 114 m. Pravidelný kruh ohraničený náspem a příkopem, obdobných parametrů, jako u objektu A. Terén uvnitř objektu zjevně uměle navršen do kuželovitého tvaru se středem uprostřed. Ve střední části objektu nalezen středový kámen, přečnívající nad úroveň středové plošiny 40 cm. (Dnes jsou pouze menší kameny roztroušeny několik metrů od sebe.) Vzdálenost středů objektu A a B činí 636,48 m.

3. Objekt C - kruhová plocha o průměru 195,87 m bez obvodového příkopu. Je tvořena přirozenou vyvýšeninou, nesoucí stopy po umělém zarovnání. Uprostřed vyčnívá nad povrch přirozený skalní útvar vysoký nad terénem 150 cm. V obvodu jsou patrny jámy po dolování (asi v 19.stol.). Také je zachována jedna z mohyl pohřebiště. Plocha celého objektu je zalesněna. Ve střední části prochází lesní cesta. Vzdálenost středů objektů B a C činí 1 054,08 m.

5. E - Mohylové hroby severovýchodně od Horního Metelska v lokalitě Sněm z doby bronzové.
6. F - Mohylové hroby v lokalitě "Remíz" (Buhl) jižně od Horního Metelska - kóta 451. Pohřebiště ze středně bronzového období 1.500 - 1.300 let př. n.l. a starší doby železné. Nález bronzového meče v roce l933 a žárových pohřebišť na západní straně návrší.
7. G - Mohylová pohřebiště jihozápadně od obce Borovice. Rozsáhlý areál v zalesněném terénu. Pohřebiště z doby bronzové a starší doby železné.
8. H - Pravěké hradiště (blíže nespecifikováno).
9. K - Kruh v obilí (pšenice) - průměr 6 m - pravidelný tvar. Nalezen 15.7.96.(CC.1996.07.15.ČR.DO - Horšov)

Matematické vztahy mezi objekty lokality "Sněm" podle Gustava Hofmanna (3): Vzdálenost mezi objekty A - B - C se zvětšuje na základě následujícího matematického vztahu : AB/BC = 1 / 1,656 a průměr objektu B (d) - B / AB = 1 / 6,96, dC / BC = 1 / 5,382, od průměru obou vztahů se jeví odchylka pouhých + 0,557. Tomu odpovídá i vztah : AB / dB = 1 / 0,154 a AC / dC = 1 / 0,116. Od průměru obou vztahů je zde odchylka pouze 0,019. Opět zde nacházíme tzv. "zlatý řez". Ten by mohl naznačovat skutečnost, že místa prehistorických objektů nebyla vybrána náhodně.

Řešení a zkoumání 

Tato oblast severozápadní části domažlického okresu, je nesmírně bohatá na archeologické nálezy z období střední doby bronzové a doby železné.

S názorem, že se jedná o prehistorické objekty typu henge, se ztotožňuje i badatel G. Hofmann, který se problémem lokality Sněm zabýval. Zjistil, že kromě dvou již známých kruhových objektů, které označil jako objekt A a objekt B, je možné vysledovat dle údajů starých katastrálních map z poloviny minulého století ještě další dva objekty podobného charakteru. Jeden z nich je situován na ose obou dříve zkoumaných kruhů, orientované přesně ve směru sever - jih a to ve vzdálenosti 1.054,08 m od jižního objektu a má průměr 196 metrů. Hofmann jej označil jako objekt C. Další, v pořadí již čtvrtý pravidelně kruhový objekt, je patrný u obce Věvrov, východně od těch předešlých. Dostal označení D. Významné je Hofmannovo zjištění, že právě tento objekt umožňoval stanovení termínu zimního slunovratu dle místa vycházejícího slunce nad obzorem. Východ Slunce o slunovratu zimním128°±; o letním 51°± od severu ; úhel ACD je asi 65,5°,   to odpovídá jarnímu východu na přelomu dubna a května (Beltine), nikoliv zimnímu slunovratu) poznámka autora

 Při nedávném průzkumu útvarů lokality Sněm plzeňskými členy Klubu psychotroniky a UFO bylo zjištěno, že prodloužená osa, spojující středy uvedených kruhů A, B,C, orientovaná přesně ve směru sever - jih, zasahuje ve vzdálenosti 4.000 metrů severním směrem na vrchol kopce Jedlový vrch. Tento příkrý kuželovitý kopec je jedním, asi z dvanácti kopců a vyvýšenin, tvořících zalesněné malebné pohoříčko zvané Sedmihoří. Svou nadmořskou výškou 524 metrů není nejvyšší horou této pahorkatiny, ale je posazen uprostřed. Pozoruhodný je jeho vrchol. Na temeni Jedlového vrchu můžeme spatřit bizardní nakupení obrovských balvanů z namodralého pískovce, tvořících mohutné sloupovité přírodní útvary. Z vrcholku je přímý výhled na popsané objekty lokality Sněm a to průhledem mezi okolo stojícími vyššími vrcholy.

Souvislost popsaných jevů s blízkostí možné megalitické lokality Sněm, případně s geografickými a geologickými poměry v pohoří Sedmihoří jsou jen hypotetické. I když na základě publikovaných údajů můžeme hledat různá více, či méně racionální vysvětlení. Geolog Paul McCartney zjistil, že všechny megalitické kruhové útvary v Anglii a ve Walesu leží ve vzdálenosti do jedné míle od nějaké anomálie v zemském povrchu nebo tektonického zlomu. V Bretani dokázal Pierre Mereaux, že komplex Carnac leží na zlomu obklopeném anomáliemi, a jeho řady vymezují změny magnetického pole. A v Sedmihoří ? 

Fotografie

Literatura

1. Svoboda, J.: Bylo Stonehenge také v Čechách ? Magazín 2000, č. 1, roč. 1997, s. 30 - 31
2. Čujanová - Jílková, E.: Prvé objekty typu "henge" v západních Čechách. Archeologické rozhledy. XXVII, 1975, s. 481 - 487
3. Hofmann, G.: Poznámka k objektům typu "henge" v západních Čechách. Archeologické rozhledy, XXXII, 1980, s. 95 - 97