První písemná zpráva o tomto kamenném objektu je obsažena v listině krále Přemysla Otakara I. z 27. listopadu 1228, která obsahuje potvrzení práv cisterciáckého kláštera na Velehradě a popis hranic jeho pozemkového majetku. Jako jeden z hraničních mezníků je uváděn "...ad occidentem lapis, qui dicitur Kralow stol..." (k západu kámen, který je nazýván Králův stůl).

Další známý písemný doklad o Králově stolu se objevuje až po téměř pěti stech letech roku 1694 a je obsažen ve zprávě o obchůzce hranic panství Napajedelského a Velehradského, kterou nařídili polní zeměměřiči pod vedením Fridricha Hollsteina. Kromě popisu tří kamenů se zde poprvé objevuje zmínka o podivných znacích na svrchní straně Králova stolu: "...nachází se rozličná zvláštní písmena, nápisy a značky, mezi nimi je i jméno JHS, ... také obrazec biskupské berle se podobající a jiné těžko poznatelné vtesy."

Objekt Králova stolu svým tajemstvím budí nejméně 150 let pozornost obyvatel okolních obcí i odborných historiků a archeologů.Snad jde o megalitický dolmen, používaný zpravidla k určování východu Slunce na obzoru.

První známé názory na kamenný objekt byly ovlivněny legendami a bájemi, které se v lidovém podání tradovaly mezi místním obyvatelstvem. Podle nich měl kámen sloužit jako stůl při hodování velmožů, mělo na něm být prostíráno v době královských lovů za panovníků Přemysla Otakara I., Karla IV., případně Matyáše Korvína, nebo hostinách pořádaných při dalších příležitostech... Při archeologických výzkumech toto nebylo potvrzeno.

V idealizované představě se prezentovaly i názory, že u Králova stolu probíhaly volby slovanských kmenových králů (knížat). Zvolený král se pak ujal vlády tím, že usedl na posvátný kámen - prastól. Tento rituál byl rozšířen nejen u starých Skotů, Dánů a Germánů, ale i u některých slovanských kmenů.

Názory badatelů, že tento kámen tvořil vizír (průzor - zaměřovací prostředek na body v terénu, směry (azimuty), nebo jako první souřadnice pro zaměřování astronomického tělesa na obloze - např. západu či východu slunce) pro určování ročních cyklů v zemědělství, se nepotvrdily.

Naopak poslední archeologický průzkum uskutečněný poměrně rozsáhlým povrchovým odkryvem dospěl ke dvěma významným poznatkům. Kolem Králova stolu se nacházel kruh ze štípaného kamene (poval zídky nebo chodník ze sypaného kamene) a v obvodu tohoto kruhu se nacházely hrubě opracované kameny, které svou polohou zaujímaly směry čtyř světových stran.

Pokusy o odhalení tajemství Králova stolu se nezastavily ani v současnosti. Zkoumání původních znaků a značek, o kterých již víme ze 17. století, jsou předmětem dalšího bádání. Předpokládá se, že jde o runové písmo, které vytvořili Keltové, obývající naše území od 4. století před n. l. do přelomu letopočtů, a které později používali staří Germáni a obyvatelé severní Evropy. 

Naučná stezka Modřansko. Modrá, 1998