Ufologové a nejen kruhy v obilí

 Na slovíčko s představitelem zajímavého společenství lidí, kteří se podle vlastních slov pokoušejí především připravovat půdu za dosavadními hranicemi poznání vědy - Lubošem Šafaříkem.

 Co si může laik představit po názvem Klub psychotroniky a UFO?
Spolek nadšenců, který byl založen v roce 1991 v Plzni, jako sdružení zájemců o vše záhadné a nevyřešené a postupně se rozrostl po celé ČR. Už několik let počet jeho členů kolísá okolo 650 členů - tedy průměrně 8-10 členů v každém regionu, který byl ještě donedávna nazýván okresem.

 Pátrání po UFO je předmětem velkého zájmu, ale i těžké skepse. Některé notoricky známé úkazy zejména z USA byly racionálně vysvětleny, jiné jsou podrobovány těžké kritice.
Sféra našeho zájmu je velmi široká a principiálně nevyčerpatelná. Jsme badatelský spolek - smyslem naší činnosti je pátrat a objevovat, hledat odpovědi na otázky, které si dosud nikdo nepoložil. Je jasné, že řada zpráv, které se k nám dostávají od svědků rozličných jevů, se daří vcelku racionálně vysvětlit přirozenými úkazy. A pokud se to objasnit nedaří, o to více se snažíme jev podchytit a zkoumat. Vycházíme z toho, že každý záhadný fenomén je spojen s okolím tisíci vazbami a souvislostmi, a pokud nemůžeme postihnout jev přímo, musíme hledat právě v těchto průvodních okolnostech. Pokud nelze nalézt vysvětlení, ani to není důkazem vlivu nějakých mimozemšťanů.

Věda došla k jistému stupni poznání – a není hanba si přiznat, že toto poznání bude vždy omezené, že tak, jak se dnes věda nachází na počátku 21. století, tak zde bude věda konce 21. a 22. století s úplně jinými pohledy na svět.  Je možné, ba jisté, že dnešní věda ještě řadu procesů okolní přírody neumí zachytit ani rozpoznat. Chybí jí k tomu nejen nástroje, ale i metody zkoumání a změna úhlu pohledu. Na začátku prakticky všech velkých vědeckých objevů stála vždy inspirace, která se vždy poměrně dlouho zdála váženým autoritám jako směšná fantazie…

 Jak to dnes u nás vůbec vypadá s výskytem UFO?
Dalo by se říct, že jde o permanentní a trvalý jev. Výskyt UFO není specificky zaměřen na nějakou lokalitu. Jde o takový fenomén, který nelze sledovat na místně omezeném prostoru. I když se udává, že v některých lokalitách je zaznamenáno více případů než jinde, ale lze to spíš připsat agilnosti nebo i pozornosti některého místního klubu, než skutečné aktivitě neznámých sil.

 Uplynulá léta byla bohatá na známé obrazce v obilí. Jaká je jejich letošní úroda a jaký postoj k nim vůbec zaujímají ufologové?
Kruhy v obilí - obilné piktogramy - agrosymboly - sledujeme v ČR od prvního výskytu v roce 1993. Prošli jsme v jejich zkoumání cestou hledání jejich významu až k poznání, že smysl a podstatu lze odhalit jen důkladným rozborem nesporných faktů. K letošní sezóně jich registrujeme v ČR přes 300. Letos, tedy zatím do poloviny srpna, jsme na našem území zaznamenali 9 obrazců. Nejzajímavější piktogram byl u Boršova nad Vltavou ale i u Uhřic na Vyškovsku. 

Názory veřejnosti na výskyt se různí - v podstatě se lze setkat se dvěma směry. Jednak, že vše je dílem vtipálků, neboť poválet obilí není pro nikoho žádný problém. Druhá strana říká, že jde o velké mystérium, které nelze rozumem pochopit a poznat. Obě strany však mají kupodivu jasno: jedni vynášejí zasvěcené soudy o falešnosti od stolu, neboť podívat se na obilí pošlapané od lidí by bylo pod jejich úroveň. A druhá strana: proč zkoumat něco, co stejně nelze pochopit ? A tak badatel stojí mezi těmito tábory a na něm zůstává zaznamenání všech důležitých faktů.

Není možné zde vyložit všechny oblasti průzkumu - ale řada skutečností je přinejmenším zvláštní. Například: proč je deformace tvarů piktogramů závislá na sklonu terénu? Proč je klíčivost zrn z piktogramů nižší než mimo něj? Proč dochází při průzkumu k poruchám různých přístrojů? Proč lidem v piktogramech klesá krevní tlak? Proč uhynulý hmyz je v piktogramech dehydrovaný? Proč je buněčná tkáň poškozená? Proč jsou místa piktogramu zřetelná i po několika měsících po zorání pole na novém porostu? Proč je půda krátkodobě sterilní? To jsou jen některé otázky, na které bychom nehledali odpověď, kdyby šlo o obyčejně poválené obilí.

 Proč nelze UFO zaznamenat moderními identifikačními přístroji, které používají především armáda a vědecká pracoviště?
Zde si musíme vyjasnit pojmy – UFO je anglická zkratka pro neidentifikovaný létající objekt, a každá armáda zná takové objekty. Jsou zaznamenané radary, na vlastní oči je viděli letci. Do doby, než dojde k odhalení jejich podstaty (balóny, letadla, mraky apod.) jde tedy o UFO. Je také pravda, že celá řada případů odhalena není. Dnes již klasický případ radarového sledování objektu z 5. května 1992, který stíhal letoun MiG 29 spolu s vrtulníkem Mi-24, je jedním z takových případů. Ačkoli jej sledovalo několik radiolokátorů po celých západních Čechách, nepodařilo se ho dostihnout, až zmizel.

Podobný je i případ sledování neznámého objektu v roce 1989, kdy posádka vrtulníku Mi 24 dostala úkol objekt sestřelit. Pouze skutečnost, že by se tak stalo nad turisty hustě obsazenou Vranovskou přehradou, zabránila pilotům splnit tento úkol a objekt závratnou rychlostí zmizel kdesi na Slovensku.

Tyto a další případy postrádají vysvětlení a můžeme se jen dohadovat nad jejich obsahem. Vedle toho pochopitelně existují stovky svědectví od obyčejných lidí, jejichž údaje jsou neméně zajímavé. Stále to ovšem nic nedokazuje o návštěvě mimozemšťanů – je to jedna z mnoha možností, jak tyto jevy vysvětlit. A pokud plné objasnění chybí, i tato hypotéza má plné právo na existenci, jako cokoli jiného.      

 Vedle UFO a mimozemšťanů se váš klub zabývá také různými místními záhadami.

Záhady nejsou jen pyramidy a Stonehenge, naše památky jsou neméně zajímavé.

Nejsme ovšem ti, kteří se honí za senzacemi. Naše projekty jsou známé – vytváříme album megalitických památek v ČR, včetně sporných případů, i kamenných zvláštností přírodního původu. Hledáme a pátráme po dalších, dosud zapomenutých lokalitách. Zajímají nás různé přírodní zvláštnosti, místa, ke kterým se vztahují pověsti a legendy – různé „čertovy“ kameny, otisky, zkamenělí pastýři apod. Máme kompletní přehled již zmíněných kruhů a obrazců v obilí, ale zaznamenali jsme i kruhy na ledu. Sledujeme také například místa, ke kterým se vztahují odkazy o dávném působení keltských osadníků, zajímají nás zejména jejich kultovní prostory – zvláštní čtyřúhelníkové okrsky, obklopené valem. Průzkum takových míst za pomoci psychotronika může přinést archeologům mnohá překvapení.

 Existují ale i pro samotnou psychotroniku záhadné fenomény.

Anomální jevy na hradech a zámcích mají vždy zvláštní postavení, vždyť se odehrávají na místech s mnohdy pohnutou historií, obestřených pověstmi a tajemnou atmosférou. Ale neznamená to, že se parapsychologické fenomény nemohou vyskytovat i v docela obyčejných současných domech, nebo i v paneláku. Žijí v nich stejní lidé, jako kdysi v oněch hradech a zámcích. Tyto záhadné fenomény nelze od lidí odtrhovat.

Náš úkol zde nevidíme jen v zachycení informací o těchto úkazech, ale pokoušíme se lidem, kterým takový zážitek zkomplikoval dosavadní bezproblémový život, pomoci. Náhlé setkání s neznámými jevy obvykle naruší celý světonázor, dotkne se prožívání reality, změní hodnotový žebříček, zkomplikuje vztahy s okolím a blízkými. Není bez zajímavosti, že lidé, kteří se setkali se závažným anomálním jevem, v důsledku změny hodnotového žebříčku do roka mění nejen své zájmy a zaměření, ale také třeba i životního partnera. Takže největší záhadou je vždy člověk sám.

Rozmlouval -oc-