Tatzelwurm  

– (prackatý červ) - zvíře, které žije prý v Alpách na pomezí Švýcarska, Rakouska a Itálie. Vypadá jako ještěr, dosahuje délky 60 – 100 cm, má válcovitý trup, hřbet hnědý, břicho světlejší. Má krátký zašpičatělý ocas, širokou hlavu, plochý nos, okrouhlé oči a malé tenké nohy se třemi prsty. Při přiblížení člověka se buď snaží ukrýt, nebo reaguje útokem, které může skončit zraněním. Na člověka skáče náhlými skoky až ze vzdálenosti 3 metrů, proto je také nazýván „sprinkgwurm“ (skákavý červ). Před útokem vydává krátký syčivý nebo písklavý zvuk. Na podzim se ukrývá do děr a jeskyní, kde upadá do zimního spánku. Podle popisů může připomínat nějakého velkého ještěra, nebo asijského mloka obrovského, ale neodpovídá popisovanému chování. 

O setkání s tatzelwurmem existuje celá řada svědectví. Nedaleko Salzburgu v městečku Unken na úpatí alpských masívů se odehrál jeden z nejstarších případů, kdy se záhadné zvíře objevilo. V roce 1799 se místní sedlák Hans Fuchs vydal do Thalbruckského průsmyku, který je nedaleko Unkenu, sbírat lesní plody. Podle dochovaných zpráv sedláka tehdy napadli dva tatzelwurmové. Hans Fuchs se tehdy tak vylekal, že na místě zemřel. Je však otázka, podle čeho místní lidé usoudili, že sedlák zemřel z leknutí právě nad tatzelwurmem. Viděl to někdo jiný? Příběh dodnes připomíná pomníček kousek za Unkenem, vedle luxusního zájezdního hostince.

Další svědectví je zpráva rakouského tajného rady dr. A. von Drasenowitsche roku 1908. Tento muž v novinách Grazer Tagblatt popsal podivný příběh svého přítele, myslivce, kterému plně důvěřoval. Ten se během své pochůzky setkal poblíž Murau ve Štýrsku s neznámým zvířetem asi půl metru dlouhým připomínajícím tlustého červa. Zvíře na něj zaútočilo dvoumetrovým skokem. Myslivec do něj několikrát bodnul nožem a tak se útočníka podařilo zahnat.

Ve třicátých letech 20. století tak německý časopis Kosmos provedl anketu, kdy se snažil zmapovat co nejvíce svědectví o setkání s neznámou příšerou. Výsledek byl překvapující. Podařilo se shromáždit 60 svědectví doložených místopřísežným prohlášením. Mezi svědky byla celá řada významných a důvěryhodných osobností. Popis prackatého červa byl až nápadně shodný. Jedná se o zvíře dlouhé asi 60 až 100 cm, s válcovitým tvarem těla. Zvíře je hnědé a má zašpičatělý ocas. U hlavy mají být malé přední končetiny -"pracičky". Podle nich se tedy zvíře nazývá prackatý červ - tatzelwurm.

Poslední případ, kdy tatzelwurm zaútočil z jezera na dvanáctiletého pastevce, byl popsán v roce 1926 v Oberes Murtal. 

V přírodním muzeu v Salsburgu je malá vitrína s expozicí věnovaná tatzelwurmovi. Popisuje příběh, který se udál nedaleko Unkenu a v zasklené vitríně stojí asi půlmetrový model tatzelwurma, jak by měl podle popisů jednotlivých svědků vypadat. Kostru tatzelwurma se lidem podařilo objevit jednou a to ve třicátých letech 20. století. Byla odeslána k vědeckému prozkoumání na universitu do Haidelbergu. Tady ale veškeré stopy po tomto nálezu končí. Zřejmě šlo o podvod.

Jediným přímým svědectvím je fotografie Švýcara Balkina, kterému se podařilo při jedné z mnoha alpských výprav zachytit hlavu záhadného živočicha vyčuhující z houštiny. Fotografie byla sice řadou vědců označena za podvod, podoba zvířete na ní zachyceného ale odpovídá řadě popisů tatzelwurma. Ten se však podobá velemlokovi bahennímu, a podle vědeckých záznamů v oblastech, kde byla hlášena setkání s tatzelwurmem, se vyskytovaly živočišné druhy příbuzné tomuto obojživelníkovi.