Články, zprávy, aktuality

Zběžný průzkum lokality gravitační anomálie u Mor. Třebové

 Průzkum proveden dne 19.7.2006, v lokalitě: u Moravské Třebové (16º 35' 36.13'' E  , 49º 45' 10.41'' N ), za účasti dvou osob: Ing. Richarda Ruibara a Zuzany Doležálkové, autor zprávy: Ing. Richard Ruibar, datum vyhotovení zprávy: 24.7.2006.

Na silnici mezi Mor. Třebovou a Svitavami je před obcí Hřebeč odbočka na starou silnici (viz. Mapa 1).  Na tomto místě je mírný kopec, na kterém dochází k jevu, kdy se předměty samovolně pohybují opačným směrem, než lidé očekávají, tedy "do zdánlivého, či skutečného kopce".

Existuje předpoklad, že na tomto místě je přítomna gravitační, či jiná anomálie. Objevili se jedinci, i týmy, které tuto domněnku vyvracejí měřeními provedenými za použití přístrojů, závislých na gravitaci (libela). Taková měření samozřejmě nemají žádný význam, protože v případě existence gravitační anomálie dávají chybné výsledky. Tito výzkumníci tvrdí, že se na kopci neděje nic zvláštního a že se jedná o optický klam.

Ze zájmu o tento jev, jsme se rozhodli vydat na místo. Vzhledem k domněnkám vzneseným o optickém klamu a vzhledem k neznalosti terénu jsme neplánovali žádný vědecký experiment, či měření. Rozhodli jsme se vydat na místo za účelem zjištění toho, zda lze jev bez měření jednoznačně vysvětlit optickým klamem, tak jak to učinily předchozí týmy (Doležal; studenti z Kyjova). Skutečnost, že měřily libelou je totiž v tomto případě ekvivalentní s tím, jakoby žádné měření neprovedly.

Chtěli jsme tedy zjistit, zda se jednoznačně jedná o optický klam a zda tudíž má či nemá smysl této lokalitě věnovat další pozornost. Dalším cílem bylo, v případě že se nejedná o zjevný optický klam, obhlédnout terén za účelem návrhu dalších experimentů a měření. V neposlední řadě jsme též chtěli badatelům ze vzdálenějších koutů republiky poskytnout tyto informace a fotodokumentaci, aby mohli oni sami lépe naplánovat svá měření a pokusy, pokud se na místo vydají.

Proto aby si ostatní badatelé snáze učinili představu o lokalitě, jsme všechny pořízené fotografie doplnili leteckým snímkem s vyznačením místa a směru fotografování.

 Cíle naší výpravy byly tyto:

1.    Seznámit se s terénem, abychom mohli navrhnout další podrobnější průzkum.

2.    Pořídit fotografickou dokumentaci pro ty, kdo se na místo nemohou dostavit osobně.

3.    Provést kontrolu místa s ohledem na možnost přítomnosti optického klamu. Cílem bylo zjistit, zda je možné jednoznačně vysvětlit tento jev optickým klamem. Tento cíl se na místě přeměnil v cíl: pokusit se stanovit profil terénu pouhým zrakem.

4.    Dalším cílem bylo ověřit vliv anomálie na vodu, protože tento požadavek vznesl jeden z badatelů, kteří se nemohou na místo dostat osobně. (výsledek: voda teče do zdánlivého kopce, do bodu C)

5.    V neposlední řadě samozřejmě bylo cílem ověřit zda k jevu dochází. Protože však již byl mnohokráte pozorován, nejednalo se o prvořadý cíl.

6.    Při samovolném pohybu automobilu z nejnižšího do nejvyššího místa. Změřit jakou rychlost dosáhne automobil na vrcholu kopce. Za jak dlouho tam dojede a jaká je vzdálenost mezi nejnižším a nejvyšším bodem (asi 260 m - změřeno na mapě).

7.    Ověřit zda se automobil bude stejným směrem pohybovat i na hlavním tahu. Tento požadavek vznesl jeden z badatelů, kteří se na místo nemohu dostavit osobně. (výsledek: tento pokus jsme nemohli provést v plném rozsahu, protože hlavní tah byl uzavřen. Proto jsme pokus provedli alespoň s lahví naplněnou vodou, přestože jsme na první pohled viděli značné stoupání. Láhev se pohybovala směrem k Třebové, tedy z kopce.).

Tuto zprávu nelze chápat jako zprávu o vědeckém experimentu. Neprováděli jsme žádná objektivní měření. Šlo nám zejména o důkladné seznámení se s lokalitou. Na místě jsme strávili asi 2,5 h. Tuto zprávu je nutno vnímat pouze jako zprávu z obhlídky terénu.

Naši situaci velmi komplikoval fakt, že na hlavním tahu byla uzavírka a proto byla doprava svedena právě na námi sledovanou vozovku. Díky této skutečnosti nebylo možné provést měření za účelem dosažení cíle č. 6.

Popis lokality, jejího profilu ap.

Prohlubeň v bodě B - Po delším zkoumání jsme zpozorovali, že se terén svažuje z bodu A do bodu B. A z bodu C do bodu B. Jinými slovy, v bodě B je prohlubeň! (viz. c11f_cr1.jpg).

 Středem zájmu je úsek mezi body C a B, kde dochází k tomu jevu, že se tělesa samovolně pohybují z bodu B do bodu C (tedy "do kopce"). Jako poslední experiment jsme, na základě pozorování problému provedli ten, že jsme zastavili automobil v místě prohlubně, tedy v bodě B a odbrzdili jej. Samovolně se rozjel do bodu C (do kopce) a to i z tohoto opticky nejnižšího bodu.

 Nahoru nebo dolů ?

Při pohledu z bodu C a jeho okolí směrem k bodu B se jeví terén svažovat, celkem výrazně, dolů (viz. obr.: 56-58, 62, 63, 64 ale i 64, 53, 52,  48-50).

Při opačném pohledu, z bodu B do bodu C, se však setkáme s první záhadou. Při tomto pohledu nelze jednoznačně říci, že terén stoupá do kopce, jak bychom očekávali na základě pozorování z bodu C. Rozhodně ale nelze ani tvrdit, že klesá, jak tvrdí někteří pozorovatelé (poté co provedli měření libelou). Zřejmě nejčastěji na nás působil terén při pohledu tímto směrem dojmem, že se ani nesvažuje, ani nestoupá. (viz. obr.: 1, 5, 11, 15-46)

 Při pohledu z bodu A do C (viz. obr. 66), i opačně! (viz. obr. 48-50, 52, 53, 64) je jasně pozorovatelná prohlubeň v bodě B.

 Terén silnice v úseku zájmu, tedy mezi body C a B není rovný. Různě se vlní, i když ne mnoho.

 Od bodu B, směrem k bodu C vede vozovka několik (asi 10) metrů směrem "vzhůru", poté je její trend diskutabilní. Právě proto jsme jako poslední experiment provedli test z bodu B. A jako předposlední z bodu B' (viz. c11e_pr1.jpg), který je od B vzdálen cca 5 m směrem k C. Z obou bodů se vozidlo začalo pohybovat „do kopce“, směrem k C.

 Vozovka má po celé délce rovněž sklon od její podélné osy směrem do stran (jak lze očekávat kvůli odvodnění). V některých místech se proto balonek kutálel spíše do boku (do příkopy). Zatímco válcovitá láhev se pohybovala vždy směrem k bodu C.

 Všechna pozorování samovolného pohybu jsme prováděli pouze na pravé polovině vozovky při směru jízdy od Mor. Třebové (tedy směrem k A). Jednoduše proto, že nás nenapadlo to zkusit na druhé straně.

 Průběh návštěvy

Po krátkém bloudění v Mor.Třebové jsme okolo 13:00 dorazili na místo. Sjeli jsme automobilem přibližně do bodu B'. Zabrzdili jsme a poté odbrzdili vůz. Ten se zcela samočinně rozjel "zpátečkou" do kopce. Postupně nabíral čím dál větší rychlost. Vzhledem k hustému provozu jsme museli vůz, při jeho cestě vzhůru, občas přibrzdit.

Na samotném vrcholu se zrychlení vozu náhle, prudce zvětšilo. V tom okamžiku jsem instinktivně dupnul na brzdy, z obav o další průběh jízdy. Když jsme se podívali z vozu, zjistili jsme, že stojíme pod vedením vysokého napětí. Těsně vedle stožáru je plošinka s nájezdem na polní cestu. Na toto místo jsme odstavili vozidlo a vydali se na kopec pěšky.

Byli jsme z toho naprosto fascinováni, protože dojem o tom, že se vozidlo pohybuje samovolně do kopce byl velmi silný. Z.D. mi dokonce nejprve nechtěla věřit, že jedeme bez motoru (naše vozidlo má velmi tichý chod a zvuk motoru při nízkých otáčkách není uvnitř slyšet). V tuto chvíli jsme vůbec nepochybovali o tom, že jsme jeli do kopce a že je na místě nějaká gravitační anomálie nebo něco podobného.

Poté, co jsme vystoupili z vozidla (na vrcholu kopce) a vydali se směrem k B, zastavilo mezi B a C další vozidlo se skupinkou lidí, kteří vystoupili a dělali pokusy s lahví (bílé vozidlo na obr. 5). Když jsme se k tomuto vozidlu přibližovali z C, tak jsme se snažili učinit si představu o tom, zda tito lidé jsou nad námi nebo pod námi. Oba jsme dospěli k závěru, že jsou rozhodně pod námi. A že tudíž terén opravdu vede z kopce dolů. Později, když jsme došli až do bodu, ze kterého je pořizována fotografie č.5, tak už jsme si nebyli tak jistí ...

 Na kopci jsme strávili asi dvě hodiny. Přičemž jsme se snažili rozhodnout, zda vozovka z bodu C do bodu B vede vzhůru, či dolů. Při pohledu z obou bodů to vypadalo jakoby vozovka klesala, což na nás působilo matoucím dojmem. Dalším matoucím dojmem na nás působilo viz. níže bod E).

Jedna z prvních věcí, kterou nás napadlo s dostupnými prostředky provést bylo, že Z. D. bude stát na místě, pokusí se nepohnout s fotoaparátem a bude fotit mě, vzdalujícího se vždy po desíti krocích (viz. obr. 13 až 46). Netuším zda tyto fotografie k něčemu budou, obávám se, že spíše nikoli.

Při pohybu po kopci jsme se záměrně točili zády k náspu, zakrývali si rukama výhled na okolní krajinu ap. Při pohledu na vozovku samotnou mezi B a C, při pohledu směrem k B a se zakrytým výhledem na terén vlevo a vpravo od vozovky se jeví silnice svažovat dolů směrem k B.

Asi po hodině, hodině a půl jsme nalezli záchytný bod, když jsme si všimli, že z různých stran je pozorovatelné v bodě B nejnižší místo.

 Mezi tím na kopci zastavilo několik vozidel. Většina z těch co zastavily na pravé straně vozovky (při směru na Svitavy), mezi body B a C se po zastavení rozjela do kopce. U těchto cestujících bylo jasné, že si přijeli kopec vyzkoušet a také uspěli. Někteří z nich vystoupili z vozu a obhlíželi kopec, zkoušeli co udělá láhev s vodou (vždy se pohybovala do kopce) ap.

 Dále zastavilo v kopci několik vozidel, které jen stály a po chvíli odjely. Všechny jsme pozorovali z velké dálky a nemůžeme říci zda se posunuly o několik centimetrů vzad, nebo jen stály na místě. Delší dobu stál též při vrcholu kamion, který se též zřejmě nepohl, je pozorvatelný na některých fotografiích. Zda v těchto vozidlech zkoušeli řidiči kopec nebo zastavili z jiných příčin netuším. Ale jsem přesvědčen, že zastavili kvůli tomu, aby se podívali do mapy jak mají pokračovat v jízdě, když je hlavní tah uzavřen. I na nás se za tu dobu jeden zmatený řidič obrátil, se žádosti o informaci "jak dál".

 Poté co jsme zpozorovali prohlubeň v B a víceméně rovně stoupající terén z B, směrem k C, v délce asi 10ti metrů. Jsme se rozhodli návštěvu kopce ukončit posledními dvěma experimenty s vozidlem v místě 5 metrů od B směrem k C (B') a přímo v B (viz. geodis1a.jpg]. Z obou míst se vozidlo rozjelo směrem k C.

 Zajímavosti

A) Takřka přesně (možná zcela přesně) nad vrcholem (bodem C) vede vysoké napětí 110kV. Na leteckém snímku c11e_cr1.jpg je zvýrazněno červenou barvou.

 B) V protisměru jízdy mezi body C a B při směru jízdy na Svitavy, byly na vozovce značky (viz. obr. 47) po dvou metrech (odhadem) od 0 do 70 m . Na nulté značce stojí figurant na obr. 48, na 70.-tém metru stojí na obr. 49. Fotograf stojí v místě spoje užší vozovky se širší, tato "trhlina" je pozorovatelná i na leteckém snímku, na našich fotografiích je patrná na obr.č.: 51 až 53 . Tyto značky jsme nejprve přisoudili studentům z Kyjova, ale mohl je tam udělat kdokoliv jiný. Pokud to ale byli studenti z Kyjova, potom ve své  zprávě ( http://www.expedicekopecek.ic.cz/protokole/protokol_sk.mereni_profilu_terenu-by_simca.doc) zatajili část naměřených hodnot! Ve své zprávě o měření profilu terénu libelou totiž uvádějí naměřené hodnoty pouze na 48 metrech . Zatímco značky jsou na vozovce až do 70-tého metru. Metoda jejich měření přitom spočívala v postupném vynášení značek a měření odchylek v těchto bodech. Je proto jasné, že z jejich metody měření vyplývá fakt, že hodnoty na 50-tém až 70-tém metru naměřené byly! Zřejmě se však tyto hodnoty nehodily ...

 C) Obhlídky terénu se rovněž zúčastnila Z.D., které jsem záměrně předem nesdělil některé informace, abych získal názor člověka, který jimi není ovlivněn. Jednou z nich byla domněnka o optickém klamu, který způsobuje násep hlavní silnice. Postavil jsem Z.D. zády směrem k náspu, přibližně v polovině mezi body C a B a dotázal se jí zda silnice směrem k C klesá nebo stoupá. Sdělila, že má dojem, že směrem k C klesá, což by bylo v souladu s hypotézou o optickém klamu podpořeném náspem. Později si však již nebyla tímto názorem jista.

 D) Pro toto místo je charakteristické, že je pro člověka těžké usoudit, jaký vertikální směr má vozovka při pohledu směrem k C, z různých míst mezi B a C. Proto nejen já, ale i Z.D. jsme několikrát změnili na tuto věc názor. Oba jsme se zřejmě nejvíce přikláněli k rovině. Z.D. se rovněž přikláněla ke klesání, já spíše ke stoupání. Výsledek byl ten, že jsme si po dvou hodinách neučinili (každý sám, ani společně) jasný názor a odjížděli z místa zmateni. Přispělo k tomu i ad E)

 E) Velmi matoucím dojmem působí skutečnost, že z bodu C' (asi 10 m za C směrem k Mor.Třeb., tedy za vrcholem kopce C - viz c11f_cr1.jpg) je směrem k B jasně pozorovatelný vrchol v C a následné, víceméně prudké klesání (viz. obr.č.: 56-58, 62, 63, 65). Ale když se vydáme tímto směrem a snažíme se nalézt místo, kde již silnice klesá, náhle máme pocit, že stojíme na rovinném terénu (obr.č. 54 - srov. patník na pravé krajnici zde a na předchozích obr). Proto jsme tohoto cíle dosáhli tak, že vždy jeden zůstal v C' a oznámil druhému, kdy již je za vrcholem C, v místě kde začíná terén klesat. Toto místo si označíme jako F a popíšeme další zajímavý úkaz v následujícím bodě.

 F) V bodě F jsme postupně oba zkoušeli položit láhev s nápojem Sprite, zpola vypitou, tak aby se mohla (jako válec) odvalovat směrem z kopce nebo do kopce. Oba jsme v tomto místě měli pocit, že se terén svažuje směrem k B a očekávali jsme, že se láhev bude samovolně kutálet právě tímto směrem. Když jsme ji zde však položili, tak láhev zůstala stát na místě. Proto jsme ji po chvíli popostrčili směrem k B, aby se „rozjela“. To se také stalo, avšak láhev se kutálela pouze 5 až 10 cm , poté se zastavila a zcela samovolně se rozpohybovala směrem k C, tedy do kopce. Svoji rychlost prudce zvyšovala, takže někdy jsme měli co dělat, abychom ji chytli.

 Toto působí velmi absurdně, až komicky (viz. spontánní smích na videu č.1 :-), právě vzhledem k rychlosti jakou láhev rychle nabere, v opačném směru.

 Že by láhev na počátku tohoto pokusu byla v rovnovážné poloze, ze které potřebovala být vyvedena se zdá být velmi nepravděpodobné, zejména vzhledem k tomu jak rychle po rozpohybování láhev nabírá rychlost opačným směrem. Takové zrychlení odpovídá síle, která by na základě empirie měla láhev rozpohybovat ihned (jak tomu bylo v jiných částech kopce mezi B a C).

 Pokus v F jsme opakovali 4 x vždy se stejným výsledkem.

 G) Při prvních pěších pohybech mezi C a B, asi ve dvou třetinách (směrem k B) jsme oba pociťovali zvláštní pocity. Skutečnost, že ve vortexech lidé toto pociťují jsem před Z.D. opět záměrně zatajil a jsem přesvědčen o tom, že o tom nikdy dříve neslyšela. Z.D. byla první, kdo oznámil tyto pocity. Začali jsme je pociťovat ve stejnou dobu, ale já jsem čekal až co řekne ona, abych ji neovlivnil. Zajímavé je, že zatímco Z.D. pociťovala lehkost, já jsem naopak pociťoval jakýsi tlak, spíše nepříjemný.

 H) Kromě vedení vysokého napětí je na lokalitě též zajímavá přítomnost několika starých dolů, i povrchových v blízkosti lokality. Těžily se zde: žáruvzdorné jíly, lupky, jemnozrnný pískovec, křídové uhlí aj.

 I) Pokud byste lokalitu chtěli navštívit, vyhněte se pokud možno Moravské Třebové. V tom městě takřka chybí směrové značky. Pokud se vydáte intuitivně správným směrem, pravděpodobně narazíte na uzavírku.

 J) Asi kilometr až dva před odbočkou do lokality jsme jeli z kopce a při zařazeném neutrálu nám vozidlo zpomalovalo. To se stává pouze výjimečně, v případě silného větru, jinak při stejném klesání udržuje rychlost nebo zrychluje. Zda v tomto místě foukal silný vítr nevím. Tomuto místu je vhodné věnovat další pozornost.

 K) při pěším pohybu po kopci jsme občas měli pocit, jako když jdeme „z kopce“, ale zrakem vidíme opak. Totéž se projevovalo při pohybu opačným směrem, obráceně. Bylo to velmi zajímavé.

 L) voda, rozlitá na vozovku mezi body B a C tekla směrem k C.

 M) První polovinu úseku mezi B a C směrem od C jsme prošli s kompasem a nepozorovali jsme žádný zajímavý úkaz, jako např. chvění, či rotaci střelky. Střelka ukazovala směr, jaký jsme odhadli podle mapy. Měření bylo pouze orientační a případnou odchylku od správného směru v rozmezí +- 20 st . bychom stěží identifikovali.

 Závěry

1)  V navštívené lokalitě mezi body B a C, není možné spoléhat se na lidské smysly (zrak) a na věkem získané zkušenosti o vzdálenostech, perspektivě ap. Pohyb předmětů je velmi působivý a nikoho nenechá na pochybách, že se věci pohybují do kopce, dokud se na terén nepodívá z opačné strany, z bodu B. Podívá-li se z A, může být opět utvrzen v tom, že terén z C do B opravdu klesá.
Návštěvou lokality získáte unikátní, neopakovatelné a zcela fantastické zážitky. Už proto lze návštěvu lokality doporučit všem zájemcům o záhady. Budete-li se snažit pouhým zrakem a za pomocí lidských zkušeností rozhodnout o tom jaký profil má terén mezi B a C, budete zřejmě silně zmateni.
Na místě je přinejmenším jedna anomálie a to, že jak při pohledu z bodu B do C, tak i z bodu C do B se terén jeví svažovat. Což určitě není normální. Z místa jsme odjížděli nejen s pocitem této anomálie, ale též gravitační a navíc prostorové. Měli jsme pocit, jakoby na tomto místě byl prostor jaksi deformován. Tato myšlenka je pro mě natolik odvážná, že jsem si ji chtěl původně nechat pro sebe. Gravitační anomálii si představit dokážu, ale deformaci prostoru, při tak nízké hmotnosti jakou má země, nikoliv. A už vůbec ne na tak malém prostoru.
Pouhým úsudkem není možné stanovit, zda terén klesá z B do C nebo z C do B.

2) V navštívené lokalitě, v úseku mezi body B a C, v pravém jízdním pruhu ve směru na Hřebeč či Svitavy se předměty pohybují na kopci samovolně směrem od bodu B do bodu C. Tedy ve směru, kdy je člověk přesvědčen o tom, že se pohybují "do kopce". Stojí-li pozorovatel v tomto místě je si jist klesáním terénu směrem k B. Klesání je poměrně značné i když si rukama zakryjeme v zorném úhlu vše ostatní kromě silnice.

3)   Pouhýn okem nelze rozhodnout, zda se předměty pohybují do kopce díky optickému klamu nebo skutečně. Pokud předchozí badatelé tuto doměnku vyslovili, potom tak mohli učinit pouze na základě svých měření prováděných libelou. Tedy sugestivně ovlivněni "neomylností" vodováhy, která však v případě gravitační anomálie nemůže dávat správné výsledky. Ba naopak v případě přítomnosti gravitační anomálie budou přístroje založené na principu měření vodní hladiny ukazovat opačný sklon terénu, než jaký ve skutečnosti je. Záleží to samozřejmě na směru a druhu grav. anomálie, zde ale předpokládáme anomálii v konkrétním směru, a to takovém, že umožňuje samovolný pohyb předmětů "do kopce".
O sugestivním vlivu libely svědčí například článek pana Doležala. Který až do doby než provedl měření libelou nedokázal nalézt vysvětlení. Ihned po změření prohlásil, že se jedná o optický klam a své experimenty ukončil.

4)   Jak při pohledu z bodu B směrem k C, tak i při pohledu z bodu C směrem k B, má pozorovatel pocit, že silnice vede z kopce dolů!

5)   V bodě B je pravděpodobně prohlubeň.

6)   Při pěším pohybu v oblasti zažívají pozorovatelé podivné pocity: lehkost, těžkost, "pocit že jdu z kopce, ačkoliv jsem přesvědčen o tom, že jdu do kopce" a naopak.

7)   Měli jsme pocit, že člověk vzdálený na určitou vzdálenost je menší, než bychom na základě zkušenosti očekávali. Při pěším pohybu na určité místo se zdálo, že jdeme dál, než bychom očekávali.

8)   Po 2,5 h strávených na místě jsme odjížděli zmateni a s pocitem, že v této lokalitě se člověk nemůže spoléhat na své smysly ani úsudek.

Co dál ?

1) Prvořadým cílem do budoucna je změřit profil terénu mezi body B a C. Je nutné objektivním (na gravitaci nezávislým) měřením zjistit zda se terén svažuje od B k C nebo opačně. Úlohu je možné omezit na změření sklonu mezi B a B'. Pouhým okem, či obhlídkou terénu není možné odpovědět na tuto otázku.

Vzhledem k předpokládané gravitační anomálii nemůžeme použít přístroje, které jsou na gravitaci závislé, jako například všechny druhy libel nebo nivelační přístroj. Nějakou dobu jsme předpokládali, že bude vhodné použít GPS ke zjištění nadmořské výšky v jednotlivých bodech. Na základě obhlídky si však nejsem jist tím, zda takové měření povede k cíli, neboť výškové rozdíly se zdají být minimální, vzhledem k toleranci přístroje. Nicméně rozhodně je vhodné a má smysl se o to pokusit. Je třeba změřit výšky v bodech A, B, C.

Další možností může být použití nivelačního přístroje. Avšak vzhledem k předpokládané přítomnosti gravitační anomálie je nutné takové měření provést z co největší vzdálenosti a z různých míst (směrů). Jedině tak je určitá šance, že se gravitační anomálie projeví tak, že jednotlivá měření si budou navzájem odporovat. Bohužel však neznáme rozsah případné anomálie a proto takové měření nemusí vůbec nic prokázat.

Na horizontu jsou v dáli vidět různé věže, zřejmě se jedná o vysílače mobilních operátorů. V dáli jsou rovněž pozorovatelné sloupy od stožárů vysokého napětí, kterých je v lokalitě opravdu mnoho. Možná by bylo možné využít tyto sloupy k tomu, že se v jejich blízkosti zjistí „míra jejich svislosti“. A poté se z místa předpokládané anomálie zaměří tyto sloupy za účelem určení vertikální osy, k níž je kolmá hladina moře. Takto by bylo možné přenést údaj o „rovině hladiny moře“ z místa mimo anomálii, k ní. A zde ji využít ke změření odchylky terénu od této roviny.

Další možností je provést důkaz sporem. Předpokládat, že v lokalitě platí běžné fyzikální zákonitosti a docílit toho, že za tohoto předpokladu budou dvě různá měření ve sporu.

Poslední možností, která nás napadla je zkoumat perspektivu na fotografiích. Otázkou je míra korektnosti takové metody.

2) provést experimenty i na druhé polovině vozovky, tedy ve směru jízdy od Hřebče do Mor.Třebové.

3) Místní občané nám prozradili, že zajímavé to na kopci je v době tání ledu, kdy tečou potůčky po kopci (do kopce). Možná by bylo možné toto období využít, přinejmenším za účelem snadnějšího stanovení rozsahu anomálie. Ke stejnému účelu je samozřejmě možné využít déšť.

4) Za použití pružinové nebo jiné váhy, která při vážení nepoužívá gravitačního principu, zvážit hmotnost nějakého předmětu v bodech B, C, v polovině mezi těmito body a zcela mimo lokalitu a provést srovnání naměřených hodnot.

5) Změřit vzdálenost mezi B a C a prověřit srovnáním s měřením mimo lokalitu, zda se předměty vzdálené na tuto vzdálenost jeví stejně vysoké. Vzdálenost mezi body změřit opticky i mechanicky.

Fotografie

Fotografie jsme se většinou snažili zhotovovat tak, že fotograf stál na místě, které by bylo možné snadno identifikovat na leteckých snímcích. K těmto bodům patří bod A, který je na odbočce vpravo. Dále pak bod X, který je na odbočce vlevo. Y je místo přechodu mezi úzkou a širokou vozovkou a bod C' se nachází u stožáru vysokého napětí.

1 až 46 fotografie z bodu X.

13 až 46          fotografie z jednoho místa, kdy figurant vždy popojde o 10 kroků (asi 7 m )

6 až 12 panoramatický pohled okolo bodu X

47 až 49          značky po kyjovských studentech. 47 ukázka jedné ze značek, 48 značka na nultém metru, 49 značka na 70-tém metru. Foceno z bodu Y.

50 a 51            pozice focení vyznačena na mapce pouze odhadem

52 až 54          z bodu F směrem k B i C

55 až 63          z bodu C' na různé strany (i směrem k Mor. Třebové)

64        z C směrem k B

65        z bodu C'

66        z bodu A směrem k C

Videa

Obě videa zachycují pokus s lahví v bodě F. (*.avi)