Od počátku objevování agrosymbolů stáli badatelé před problémem: jak jev zkoumat? Co, kromě prostého popisu jevu, jeho zřejmých a zřetelných stránek, prověřit, aby se dospělo k podstatě jevu? 

Je jasné, že žádný jev, ať sebeanomálnější, neexistuje ve vzduchoprázdnu, je spojen s okolním světem řadou vztahů a souvislostí, a odhalení podstaty jevu lze učinit i na základě důkladné analýzy těchto vazeb.

To je možné buď dlouhodobým sledováním jevu a všech případů nebo jít cestou zkoušek a omylů. Situace je zvlášť vážná v případě, že jde o nový jev, se kterým nejsou žádné zkušenosti a badatelé si musí klást otázky, které si dosud nikdo nepoložil.   

Badatelské úsilí bylo a je také limitováno materiální základnou pro takový výzkum, možností přístrojového vybavení nebo odborným zázemím svých členů. 

Badatelé v ČR postupovali od popisu jevu, důkladným sledováním jednotlivých případů. Využívali nejjednoduššího vybavení, které bylo k dispozici. Museli i reagovat na názory a hypotézy, ba i prosté smyšlenky, uváděné v tisku, hledali myšlenkovou podporu a inspiraci v zahraničních zdrojích. Postupně dospěli k závěrům, které jednak ukazují směry, jež jsou stěžejní a popisují podstatu jevu, a které jsou nepodstatné a vedlejší, nebo jsou slepými uličkami v badatelském úsilí.