Zahraniční zkoumání radioaktivity půdních vzorků z agrosymbolů popsané v publikaci (1) uvádí, že u jednoho vzorku byl přebytek kobaltu, uhlíku, molybdenu, titanu, plutonia a zinku, ze kterého je velmi problematická otázka nálezu plutonia (!), které je transuranem a v přírodě se běžně nevyskytuje.

V dalších zkoumaných vzorcích bylo objeveno celkem třináct radioaktivních izotopů, které se jinak v přírodě nevyskytují. Navíc všechny vznikají pouze tehdy, když je půda ozařována jádry deuteria, což prý je typické pro působení mikrovln. (1)

V létě roku 1992 zkoumal agrosymboly tzv. projekt Argus, který měl mj. provádět gama spektroskopii půdy k zjišťování radioaktivních izotopů s krátkým poločasem rozpadu. Při měření radioaktivity půdy nebyly zjištěny žádné anomálie. V několika vzorcích půdy z agrosymbolů byly nalezeny látky s velmi krátkým poločasem rozpadu, jako např. protaktinium-230 a yttrium-88. Ty se do půdy nemohly dostat žádným známým přirozeným způsobem, už jen z důvodu jejich krátkého poločasu rozpadu.

Na všech prozkoumaných lokalitách v ČR se pohybovala velikost ekvivalentní dávky gama záření v rozmezí 0,12 - 0,27 mikro Sv/h. Vzhledem k tomu, že tato hodnota se pohybuje v závislosti na geologických podmínkách, kosmickém záření, výskytu radioaktivních hornin v podloží v rozmezí 0,15 - 0,3 mikro Sv/h, je zcela zbytečné považovat naměřené hodnoty za jakékoliv abnormální vychýlení od normy. Norma pro radiační bezpečnost stanoví tuto hodnotu na 0,7 mikro Sv/h ve výšce 1 m nad terénem, přímo na zemi mohou být hodnoty i vyšší (zhruba o 20 %). (2)

Často se uvádí, že v agrosymbolech byly naměřeny vyšší hodnoty radioaktivního záření (např. údajné zvýšení o 16,9 %, o 30 %, o 50 % vyšší hodnoty než v okolí (3), nebo v zahraničí - o 27 %, 198 % (1/52) o 17 %, 103 % vyšší úroveň alfa záření (1/65), ale nikdy se nekonkretizují ani hodnoty, které byly naměřeny, natož přístroj, kterým to bylo zjištěno. Někdy se též uvádí, že jde o projevy radionuklidů s krátkým poločasem rozpadu (césia) nebo o projev měkkého záření (alfa, beta). Tyto úvahy se v ČR opírají o analýzu půdních vzorků odebraných v agrosymbolu CC.1994.09.03.ČR.NA – Vestec. (4) Podle vyjádření odborníků však naměřené údaje obou vzorků nepředstavují žádné mimořádné zvýšení a odpovídají přírodnímu pozadí, s výjimkou izotopů césia Cs 134 a Cs 137.

K tomu je třeba uvést, že zvýšená úroveň některých radionuklidů může však být způsobena zvýšeným výskytem uranových rud v dané lokalitě. A dále, výskyt určité koncentrace césia na lokalitě je dán především pozůstatky spadu po jaderných pokusech a po havárii v Černobylu. V neporušeném životním prostředí se radioaktivní césium nevyskytuje. Tento radionuklid se tak nemusel rozptýlit v přírodě úplně rovnoměrně a působením různých vlivů (větru, splachem vody apod.) může být jeho koncentrace v přírodě naprosto rozdílná a to v rozmezí malých vzdáleností, aniž by se jakýkoli agrosymbol vyskytoval nebo ne.

 Zjištěné a publikované údaje tedy svědčí o tom, že k žádnému výjimečnému zvýšení radioaktivního záření v agrosymbolech nedochází, a případný zvýšený výskyt radioaktivních radionuklidů (thoria, radia, césia) není vzhledem k blízkým nalezištím radioaktivních rud v okolí žádnou anomálií. Zprávy, tvrdící opak jsou neseriózní, neodpovídají skutečnosti a svědčí jen o nekompetentnosti autorů, jejichž motivy k šíření takových zpráv jsou vedeny snahou o vytěžení senzace za každou cenu.

 Někdy se stává, že na místech agrosymbolů jsou osvětleny filmy ve fotoaparátu, a to ať jen snímky, pořízené uvnitř obrazce, nebo celý film včetně snímků pořízených dříve nebo po návštěvě agrosymbolu. (5). Vzhledem k rozdílnosti použitých fotoaparátů a neznámých podmínek nelze jednoznačně říci, zda za takovou skutečností stojí zvýšená úroveň radioaktivního záření, zvláště, pokud na místě zvýšená úroveň radioaktivního záření nebyla zjištěna. Možné vysvětlení lze najít např. v chybě při vyvolávání snímků, závady na přístroji nebo z důvodu zakrytého objektivu při fotografování. Ovšem skutečnost, že k takovým jevům dochází právě na místech agrosymbolů nebo při fotografování uvnitř obrazce, je pozoruhodná. Musí se proto i uvažovat o tom, že v případě dosud neznámého vlivu, šířícího se z obrazce by toto působení muselo poškodit i snímky naexponované dříve, což se sice stalo, ale není to pravidlem. Aby mohl být v dalším zkoumání tento vliv skutečně doložen, bude třeba fotografovat obrazce střídavě po jednom snímku uvnitř a mimo agrosymbol a to doložit i snímky několika fotoaparátů.

K doložení skutečně objektivních údajů o úrovni radioaktivity v dané lokalitě je potřeba provést rozbor půdy doplněný mapou aktivit, tj. dokumentované plošné pole aktivit ve velké vzdálenosti od obrazce, dále i zjistit časové závislosti aktivity v obrazci a v neposlední řadě i zjistit průběh radioaktivních rud v podloží.

Odkazy

1. Hesemann, M.: Poselství z vesmíru. ETNA, Praha, 1993

2. Kol. aut.: Agrosymboly – objevy, názory, hypotézy. Včelka, Plzeň, 1996

3. Liška, V.: V obilí se stále krouží. Ahoj, 26.10.1995

4. Měření provedlo pracoviště hygieny záření Krajské hygienické stanice v Hradci Králové na detektoru Ortec (č.vz. 1060) a detektoru Canberra (č.vz. 1061) a tyto údaje se staly předmětem několika statí, ve kterých se tímto dokazovala zvýšená úroveň radiace v agrosymbolech. (viz: Petera, M.: Kruhy, UFO a tušení souvislostí. Expres, 31.10.1994)

5. Např.: lep: Lukavec centrem zájmu milovníků záhad. Hlas 91, 1.9.1994, aj. Archiv KPU