|
Biologické
změny rostlin jsou stěžejními a nejdůležitějšími příznaky
pravosti agrosymbolů.
Prvním
sledovaným znakem byla deformace - ohnutí obilných stébel. Deformace
ukazovala, že křehké a tenké stvoly nebyly poškozeny mechanicky, ale
byly ovlivněny jiným způsobem.
U
obilnin jsou stvoly ohnuty ihned nad kořínkem a dále rostou vodorovně
ohnuté o 90 - 135 stupňů. (viz obr. 1). U některých agrosymbolů byla
navíc stébla stočena v ohybu ve své ose do spirály o půl až jednu otáčku.
U
vojtěšky jsou stonky ohnuty na dvou místech - u kořene a asi v jedné třetině
výšky. Polehlá vojtěška má přitom mnohem tenčí stébla.
U
kukuřice stvoly také nebývají přelámány a ohyb stvolu bývá těsně
u země tak, že horní polovina kořínků je ulámaná.
Zatím
není znám způsob, jakým je možno takto ohýbat rostliny, navíc
selektivně na určitých místech.
Přirozené
samovolné ohnutí rostlin může být způsobeno jejím vlastním pohybem.
Tento pohyb rostlin - tropismus -
je způsoben vnějším podnětem. V případě působení zemské gravitace
jde o tzv. geotropismus. Lodyha
rostliny jeví geotropismus záporný,
tzn. že roste proti směru zemské gravitace a v případě změny směru
se opět začne v tomto směru otáčet. Naproti tomu kořen rostliny jeví kladný geotropismus, neboť roste ve směru působení zemské tíže.
Jiný pohyb - fototropismus - se
projevuje tím, že nadzemní část rostliny se obrací směrem ke světelnému
zdroji, tzn., že se ohýbá ke světlu.
Z uvedeného
vyplývá, že každá jednotlivá rostlina má regulační systém, který
zajišťuje, aby rostla proti směru gravitačního pole Země. Řídící
systém, který toto zajišťuje, pracuje se vstupní informací o směru
gravitačního pole. Tato vstupní informace vyvolá patřičnou reakci
organismu rostliny. Proto rostlina roste (i na svažitém terénu) tak, že
lodyha směřuje proti směru a kořen ve směru gravitace Země.
Jedna
z hypotéz proto vysvětlovala ohnutí rostlin v agrosymbolu tak,
že došlo v řídícím systému rostliny k přijetí dezinformace o změně
gravitačního pole, směřující kolmo na směr původního, rovnoběžně
s povrchem Země. Rostlina se tak samovolně, bez působení vnější
mechanické síly ohnula. Nemuselo proto dojít k jejímu zlomení a
rostlina poté pokračuje ve svém přirozeném vývoji. Tato hypotéza
padla, neboť na agrosymbolech, nalezených dlouho po jejich vzniku se ukázalo,
že informace o zemském gravitačním poli se nezměnila, neboť rostliny
se záhy opět začínají napřimovat vzhůru. Vliv, který agrosymbol
vytvořil, byl jednorázový a pokud nedošlo k dalším zásahům (pošlapání,
atd.) rostliny se opět v souladu se zemskou gravitací vztyčují.
Deformace
ohnutím stébel bylo dlouho považováno za stěžejní kritérium pravosti
agrosymbolů. Je ovšem nutné vzít v úvahu pošlapání obilí zvědavci
ještě před příchodem badatelů. Je-li nějaký kruh navštíven až poté,
co přes něj přešly stovky lidí, nelze zde hledat pozůstatky ohnutých
stébel. Ty lze však nalézt na každém poli, i mimo jakýkoliv obrazec.
Ohnutá stébla vznikají bočním vyrašením ze zrna přes nerovnost půdy.
Ohnutí
a deformace stébel bude zřejmě závislé
-
na stupni
zralosti, růstovém stadiu rostlin (agrosymboly vznikají v zeleném, zralém
i přezrálém obilí)
-
na různých druzích
plodin, různých odrůdách
-
na sklonu terénu
-
na počasí,
teplotě a vlhkosti vzduchu, atd.
Z
toho vyplývá, že vliv, vytvářející kruhy může způsobit za nepříznivých
podmínek i polámání stébel. Pokud agrosymbol vzniká během několika málo
sekund (25 - 30), tlak, který ohýbá rostliny v nepříznivém postavení,
směru a v určitém růstovém stadiu může způsobit jejich zlomení.
(1)
Jiné
zprávy uvádí, že obilí, které rostlo mimo agrosymbol, přesazené
dovnitř obrazce se během několika dní ohýbá podobně jako rostliny v
kruhu ve směru jejich polehnutí. Vzhledem k tomu, co je o
agrosymbolech známo, není to možno považovat za věrohodné. Je také otázkou,
jak to bylo prověřeno, neboť se agrosymboly stávají velmi navštěvovanými
místy a podobný experiment nemohl být jen tak nerušeně sledován.
Pozoruhodné
je také zjištění, pocházející z mnoha lokalit. Ačkoli obilí je v
agrosymbolech polehlé a deformované, přítomný plevel - bodlák, černobýl
apod., deformovaný a polehlý není. To vedlo k myšlence, že vliv, vytvářející
agrosymboly je selektivní a působí pouze na určité rostliny.
Vedle
obvyklých deformací byly zjištěny v agrosymbolech v ČR přímo
viditelné příčné prasklinky na kolínkách. Příčinou těchto
prasklin může být jen velmi rychlá dehydratace.
Mezi
další zjištění patří míra deformace rostlin na rozdílném tvaru terénu.
Zdá se, že zatímco na svažitém terénu nebyly deformace tak zřetelné,
v agrosymbolech umístěných na rovině byly deformace největší. Bude úkolem
dalších let sledovat, zda je rozložení deformací rostlin v útvaru
rovnoměrné, nebo zda jsou v některých místech deformace zřetelnější.
Další
biologické změny je nutné hledat v hlubších úrovních.
V
roce 1992 vznikl projekt Argus, který se zaměřil mj. na průzkum klasů z agrosymbolů.
Na projektu spolupracovaly týmy fyziků, biologů a jiných specialistů. Někteří
z nich si mysleli, že jsou svědky lidské činnosti, nebo činnosti neznámých
přírodních sil.
Projekt
Argus vznikl ve spolupráci Severoamerického kruhu („North
American Circle“ - NAC) a Centra pro výzkum kruhů („The Centre for Crop Circle Studies“ - CCCS). CCCS bylo založeno v
roce 1990 ve Velké Británii, aby vedlo vědecký průzkum agrosymbolů.
NAC bylo založeno o rok později v USA se stejným účelem.
Projekt
Argus měl v biologické oblasti tyto výzkumné úlohy:
-
pozorování buněk zničených rostlin elektronovým mikroskopem na
zjištění deformací, ať už působením teploty nebo jiných faktorů
-
průzkum DNA rostlin na zjištění jejich případných změn.
-
zkoumání růstu rostlin vypěstovaných ze semen rostlin z polehlých
ploch
V
projektu Argus byly objeveny rozličné nesrovnalosti při mikroskopickém
porovnávání rostlin z agrosymbolu a rostlin mimo něj. Dále byly
zjištěny změny vnitrobuněčné struktury rostlin z agrosymbolu a změny
v buněčné stěně a v semenech rostlin z agrosymbolů. Z výsledků
však není celkem jisté, že by rostliny uvnitř agrosymbolu utrpěly šok
z prudké změny teploty, nebo z nějaké jiné změny životních podmínek.
Nebyly zjištěny ani změny ve struktuře DNA rostlin z agrosymbolu. (2)
Podle
zjištění výzkumného týmu BTL Research (3) z USA dochází na
rostlinách z agrosymbolů k abnormálnímu zvětšení otvorů v buněčné
stěně membrány. To je způsobeno pravděpodobně vlivem velmi rychlého přísunu
tepla. Teplo způsobí expanzi cytoplazmy, rozšíření a protažení celulózových
mikrofibril (mikrovláken v buněčné stěně) a tedy vzrůst průměrů
otvorů v buněčné stěně. Otvory se po vystavení takovým množstvím
tepla a po expanzi cytoplasmy už nemohou vrátit do původního stavu.
K tomuto
závěru se dospělo poté, co byly vzorky vystaveny působení tepelného
toku prostřednictvím mikrovlnné energie za pomoci 600 W komerční
mikrovlnné trouby. Průměr otvorů byl ovlivněn tím samým způsobem
jako v agrosymbolech.
Ukázalo
se, že podobné změny na rostlinách z agrosymbolu lze vytvořit během
25 – 30 s při vynaložené energii, odpovídající asi 2,5 krát většímu
tepelnému toku, než ze Slunce. (hodnota 0,107 J/cm2/s-1
.) (4)
Při
zkoumání stonků vojtěšky z polehlé a nepolehlé části agrosymbolu v ČR
(CC.1994.09.03.CZ.NA – Vestec),
které provedlo pracoviště genetiky rostlin firmy MIPO ve Dvoře Králové
n.L., bylo zjištěno, že vzorek z polehlé části pole se lišil od
vzorku z nepolehlé části pole tím, že mu chyběla zcela dřeňová
část a stonek byl dutý. Vymizení dřeně nemohlo být mechanického původu.
Podle názoru zpracovatele vymizení dřeně způsobilo lokální a krátkodobé
zvýšení elektromagnetického pole. (5)
Tato
expertiza ukazuje, že za vymizením dřeně stojí rovněž tepelné změny,
neboť právě dřeň má vysoký obsah vody.
Další
informace o zkoumání vzorků rostlin jsou nepřesné a zmatené. Podle M.
Hesemanna analýza vzorků rostlin v zahraničí údajně ukázala, že
"struktura obilí ze středu
kruhu vypadala podobně jako struktura, kterou nacházíme v krvi našich
pacientů." (6) To je předkládáno jako důkaz působení jakési
intenzivní energie. Bohužel se neuvádí, jaké pacienty má autor
expertizy na mysli, ani v čem spočívá podobnost oněch struktur.
Podle
článku (7) se německá organizace CENAP (Centrales Erfarschungsnetz
aussergewohnlicher Himmelsphanomene) zaměřila na sledování růstu polehlých
rostlin a zjistila, že zmenšení růstu obilných stébel uvnitř
agrosymbolů je zhruba pouhé 2 %, za 106 dnů měření tato odchylka činila
pouhých 20 mm. V komentáři se dodává, že jde o minimální odchylku a
považuje se za důkaz toho, že fenomén síly či energie vytvářející
agrosymboly nemá na růst rostlin prakticky žádný vliv.
Mezi
další kritérium pravosti agrosymbolů se uvádí jakýsi bílý voskový
povlak na spodní straně dozrávajícího obilí. Ten prý padělatelé při
výrobě kruhu setřou, což je znakem falešnosti kruhu. (8) I tato metoda
by mohla mít význam pouze v případě nálezu čerstvého obrazce, dosud
nikým nenavštíveného, což je pro badatele minimum případů. Navíc
nebylo dosud prokázáno, že se tento údajný povlak netvoří vlivem přirozených
biologických procesů i na mechanicky položeném obilí během několika
nočních hodin, za přispění vlivu snížené teploty, vlhkosti vzduchu
apod.
Podle
původních předpokladů by se blíže neurčený vliv, poškozující
rostliny, měl projevit i na jejích zrnech. Na tuto otázku by měly odpovědět
zkoušky klíčivosti.
První
pokus s obilkami z agrosymbolů v ČR byl uskutečněn v roce 1995
Klubem psychotroniky a UFO. Šlo o
celkem 13 vzorků ze 7 formací vzniklých v letech 1994 – 95. Délka
stonků (koleoptile a primární lístek) u 13 zkoumaných vzorků
dosahovala průměrně jen 59,35 % oproti kontrolním vzorkům. Délka seminálních
kořínků dosahovala jen 64,68 % délky kontrolního vzorku. Metodika
provedení pokusu i jeho vyhodnocení bylo bohužel jen v amatérských
podmínkách nestandardní a pro další závěry je nelze použít. (9)
Avšak
ani standardní zkoušky klíčivosti podle předepsaných norem neřeší
otázku, zda rozdílné výsledky hodnot vzorků z polehlých a
nepolehlých částí agrosymbolu byly způsobeny vlivem, vytvářejícím
skutečný agrosymbol a nebo jde o přirozený stav.
Klíčení
může být totiž ovlivněno i obecnými podmínkami, za nichž se semena
vyvíjela na mateřské rostlině. Účinná může být i délka dne nebo
vodní stres a kvalita slunečního záření. Není totiž úplně jisté,
zda předčasné vysušení semen a tedy i vznik rozdílných růstových
hodnot, nemůže být způsobeno i vlivem předčasného mechanického poškození
porostu – tedy prostým sešlapáním. Navíc obsah vody v obilkách se výrazně
mění i v průběhu denní doby na nijak nepoškozených rostlinách,
v závislosti na mnoha faktorech, především na počasí, atmosférické
vlhkosti, atd. V běžném zemědělském provozu se zjišťuje několikrát
denně za pomoci rychlé metody, která spočívá v odebrání určitého
množství obilek, jejich rozmixování a následném změření jejich
vlhkosti.
|