Dopis předsedy Klubu psychotroniky a UFO všem členům (1996)

Vážení přátelé,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem, kterým bych chtěl reagovat na některé tendence a vývoj v naší organizaci. Blíží se také konec roku a je čas k bilancování a vytýčení úkolů do dalších období, které nás čekají.

Klub psychotroniky a UFO, organizace, která nás všechny sdružuje, neustále roste a týden po týdnu přichází noví a noví členové. Nárůst členů vyvolává nutnost kvalitativně změnit jak přístup všech k této organizaci, tak i způsob naší činnosti.

Existence řady členů v jednotlivých regionech vede k vytváření nových kroužků i poboček našeho klubu. Je to tendence, kterou vítáme. Umožňuje nám to sledovat anomální jevy s velkým záběrem, a je to i satisfakcí poté, co se podařilo po zániku ČsAAA naše hnutí atomizovat. Budování členské základny je sice těžké a zdlouhavé, ale musí však jít vždy zdola. Hurá-akce a hromadné nábory a provázené nezbytným humbukem k ničemu nevedou. O tom jsme se už nejednou přesvědčili. Jsme trpěliví a budeme vytrvalí. Ti, kteří se o nás mají dozvědět, nás najdou. To se však neobejde bez aktivního přístupu Vás všech, kteří působíte v této organizaci.

Tímto vývojem se však i zásadně mění přístup a vztahy mezi námi.

Náš klub vznikl v Plzni z kroužku známých osob, které spojovalo mnoho diskusí, úvah i hádek nad anomálními jevy. Na počátku naší práce, kdy ještě nebylo tolik literatury, časopisů a jiných zdrojů, jsme byli odkázáni sami na sebe, na své nápady, myšlenky a to bylo i pobídkou pro tvořivé myšlení všech, nehledě na pátrání a studium v řadě příbuzných oborů. Padaly hypotézy, v dlouhých debatách se hledalo v knihách, starých časopisech, konstruovaly se nové teorie. Každý z nás, plzeňských členů, pamatující si tyto debaty ví, jak bylo podnětné pohovořit si s dalšími badateli, seznámit se s myšlenkami druhých.

Kdyby vše bylo na poli hnutí zkoumající anomální jevy v pořádku, zůstali bychom místním klubem či kroužkem. Vývoj situace však tomu chtěl jinak. I my jsme se domnívali, že předchozí organizace ČsAAA, bude sjednocujícím činitelem regionálních kroužků a poboček. Když se tak nestalo a ČsAAA musela ustoupit úzkým soukromým a sobeckým zájmům, stále jsme se pokoušeli vybudovat spolupráci mezi samostatnými kroužky a kluby. Ani tato snaha nevedla k žádnému výsledku. Přes řadu slovních ujišťování a inflaci slova "spolupráce" místní kroužky mnohdy neměly ani představu o vlastní činnosti, natož o smysluplné kooperaci činnosti s jinými kluby. Tento stav a liknavý přístup některých osob, i snahy o vlastní zviditelnění a místní vyniknutí bez ohledu na reálný stav věcí a důsledky neuvážených kroků byl pro celé hnutí, zabývající se anomálními jevy, velmi zhoubný. Minulá televizní "Aréna" slabiny ukázala velmi zřetelně.

Když jsme tento klub zakládali, měli jsme ideu, že zde bude organizace, která bude mít ve společnosti náležitý zvuk. Takový zvuk a pověst, že kdykoli, když veřejnost vzruší nějaký případ anomálního jevu, bude se ptát : co na to říká tato organizace ?

Všichni chápeme, co by to znamenalo, jaké nároky na každého z nás takový (možná jakkoli vzdálený) cíl klade (a bude klást). Vzdělání, zkušenosti, obecný přehled o anomálních jevech, ale i zodpovědnost při vystupování na veřejnosti, uvědomění si faktu, že lze snadno cokoli zdiskreditovat, ale těžko se ztracená pověst napravuje.

Nikdo nežádá, abyste vedení KPU uznávali jako nejvyšší autority v čemkoli. My, kteří jsme KPU před lety zakládali, jsme na sebe pouze vzali odpovědnost ve snaze zachovat racionální a vysoce uvážlivý přístup k této problematice. Nehodláme se nad nikoho vyvyšovat, ale s každým budeme jednat jako rovný s rovným.

Příslušnost ke Klubu psychotroniky a UFO by tak měla být chápána jako především příslušnost k serióznímu, nanejvýš uvážlivému přístupu ke zkoumání anomálních jevů. Pokud uznáváte takový přístup, nemůže a nesmí se řevnivost, vyvyšování jedněch nad druhými, skupinkaření, ani pomluvy v naší organizaci projevit.

Nikdo se proto nesmí divit, že nechceme spolupracovat s lidmi, kteří naši důvěru ztratili. Jen úplný hlupák se spálí dvakrát. V této oblasti neexistují záruky, které by komukoli zabránily počínat si tak jako byl zvyklý stále. Snahy o sektářství, touha po moci, po slávě ve sdělovacích prostředcích, snahy o léčení svých komplexů, snahy o zpeněžení této problematiky za každou cenu - to vše zde již bylo a dokázali jsme se s tím vyrovnat. U lidí, kteří se pokoušeli něco podobného prosadit, nelze jejich odchod chápat jinak, než jako očištění a ozdravení celé organizace. Je třeba to uvítat, neboť by takové tendence dříve či později nás všechny diskreditovaly.

Nedůvěra k těm, kdo z neznalosti, či z jakýchkoli jiných důvodů začnou spolupracovat s těmi, se kterými máme z minulosti nedobré zkušenosti, je pochopitelná. Vždyť všichni známe přísloví "vrána k vráně..."

Klub psychotroniky a UFO by tedy měla být organizací badatelů, ve které by měla platit určitá pravidla, atmosféra důvěry, spolupráce i společné odpovědnosti za pověst a váhu naší organizace.

Nárůst členů a vznik nových poboček (často s novými názvy) výrazně mění i postavení plzeňského výboru KPU. V dalším období se postupně změní na nikoli mocenské, ale informační a koordinační centrum, které by mělo sloužit především badatelské, ale i osvětové činnosti všech.

Ing. Pavel Kalina, předseda KPU

Informační bulletin č. 9, roč. 1996