|
|
Památky a pověsti |
|
|
...
o Novém Hrádku |
|
Pohraniční Nový Hrádek u Lukova (kolem roku 1358 ho vystavěl
Jan Jindřich) na skalnatém hřebeni nad řekou Dyjí ležel do roku 1989 v
nejostřeji střeženém pohraničním pásmu. Tento dvojhrad (stará a nová část) v
sobě možná ukrývá velmi dávné tajemství. |
|
|
Tady někde zřejmě končila moc starověkého Říma; podle vyprávění starých
osadníků z Devíti Mlýnů a Hnanic zde vedla Römmerstrasse (Římská cesta).
Možná právě tady ležela předsunutá pevnůstka, ale co hlavně - základ starého
hradu silně připomíná antický amfiteátr. |
|
|
Kompaktní celek, nekompromisní pevnost, zřejmě nikoli pouze lovecké sídlo,
jak se často uvádí. Hlavní ochranu představovala právě tato takřka cele
dochovaná obvodová masivní tzv. plášťová zeď o mocnosti až 3 m a výšce až 13 m s
cimbuřím, zeď byla navíc téměř bez otvorů, ostatní stavby za ní byly bezpečně
kryty před střelami útočníků. |
|
Markraběcí hrádek měl podobu dvou soustředných, zalamovaných oválů
(vnitřní délka vnějšího oválu 50 metrů, vnitřního 25,75 metrů, vnitřní šířka 14
metrů). Hrad tedy původně postrádal věže a patří tak ke skvěle dochované ukázce
nejen výše zmíněného dvojhradu, ale také v případě dolního hradu stavbě hradu
tzv. plášťového typu (Mantelmauerburg). Stejným typem je i templářský
hrad Templštejn vzdálený necelých 38 km vzdušnou čarou. (obr.) |
|
|
Hrad měl dost drsnou historii - dobyli ho kromě jiných Kumáni, ale ještě předtím se ho snažili na Moravanech získat Rakušané tím, že zajali hradního pána Crha a nutili ho hrad vydat - i když mu pro zdůraznění vyloupli oči, hrad zůstal náš. Podle pověsti byly při posledním dobytí hradu Švédy v roce 1645 v jeho sklepení zasypány dvě dcery hradního pána, které se tu od té doby zjevují jako dvojice bílých paní. |
|
Horní hrad představuje nedobytnou pevnost, budovanou však později (15.st.)
je proto i zcela jiné podoby. Jeho zdi jsou plně prozděny v šíří až 7 m a to na
všech stranách, představoval tak jakýsi středověký bunkr. V dolní části paláců
se dochovalo podlaží obdivuhodně tesané do skály, zajímavá je v zemi vytesaná
prohlubeň s bočními otvory a především nerozřešenou funkcí. |
|
Sloužila prý buď k vyčiňování kůží nebo jako jakási středověká lednička,
která pracovala asi takto: v místnosti vedle prohlubně se zapálil oheň, teplý
vzduch stoupal vzhůru a chladnější vzduch byl nasáván otvory, vzniklé proudění
ochlazovalo pokrmy a oddalovalo tak jejich zkázu. |
|
Za druhé světové války tu pobývali Hitlerjugend, které vystřídaly
totálně nasazené polské rodiny. Děti z totálně nasazených rodin prý měly zakázán
pohyb po hradě, aby je neuštknuli hadi, kterých tu bylo a je velké množství. Na
hradních zdech a stromech se tu vyhřívá náš největší plaz užovka stromová. Prý
se lidí nebojí a klidně se vám tak přitulí k nohám, staří Římané ji
údajně chovali k chytání myší a jako hada hospodáříčka. |
|
Na nádvoří kvete i vzácný keř dřín, jehož tvrdé dřevo se používalo na
výrobu kopí. Na zdi bývalé hájovny roste zřejmě nejstarší břečťan u nás s
průměrem kmene asi 40 cm. |
|
Ve vinici Šobes (5,7 km od Nového hrádku) osídlené již před 30 000
lety v době keltské a římské lze najít zbytky staré, snad Římské cesty.
Otázkou zůstává, zda koleje vryté do skály nad vinicí Šobes jsou od
římských legií, které zde procházely, pravděpodobně na Nový Hrádek, nebo od
mnichů kláštera v St. Pöltenu, putujících na Hradiště u Znojma, kdysi
Pöltenberg, obracet Slovany na křesťanskou víru či tudy od Dunaje vedla
cesta slovanského kmene Venetů na území "barbarů". |
|
Nový hrádek stojí vysoko nad "nejbobrovatější" Bobří řekou na Moravě - Dyjí. Velmi hezká je i zřícenina prastarého hradu, možná už přemyslovského hradiska Děviček na výrazném kopci Pálavských vrchů. |
|
|
|
|
Podle
: zpráva M. Kučera (http://www.jesen.cz),
2008 |
