Trojúhelník vytyčený vrcholy na Cínové hoře, v obci Kasárna a Příměticích přeťatý křižovatkou silnic možná vstoupí do českých dějin. Stavební inženýr Jaroslav Růžička, který se na penzi zabývá archeologií a historii, přišel s partou stejně nadšených lidí na to, že tato místa pod třiceticentimetrovou vrstvou hlíny ukrývají pozůstatky dosud neobjeveného hlavního města Velké Moravy. Použili přitom jednoduchou a levnou metodu gravitačně interakční detekce, lidově řečeno proutek neboli virguli. Podle jejich hypotézy stála jedna z pěti bazilik města na Cínové hoře. Domnívají se, že byla i místem posledního odpočinku věrozvěsta svatého Metoděje. Katedrála s kryptou a vchodem z jižní strany prý byla tak velká jako je bazilika v Jeruzalémě. Ani na vteřinu jsme neváhali a požádali odvážného seniora o rozhovor.

• Názorem že hlavním sídlem Velké Moravy bylo Znojmo vyvracíte všechny dosavadní teorie. Jak jste na to přišel?

Z Fredegarovy kroniky psané latinsky v sedmém století našeho letopočtu se poprvé dozvídáme o organizovaném útvaru – Sámově říši, která vznikla jako obranné společenství slovanských kmenů proti agresivním Avarům. Ze Sámových bojovníků měli respekt i vládci Franské říše. Sámova říše zanikla po smrti tohoto vládce, ale zdá se nelogické, že by populace tak mocného a silného obranného společenství upustila od svého obranného systému vedeného zkušenými a chytrými bojovníky proti nepřátelským zásahům moci chtivých sousedů. Síla Slovanů se hodila Frankům pokud šlo o potlačení vlivu Avarů v Evropě. Pak se ale snažili jejich moc oslabit, politicky a vojensky podpořili západní Slovany. Rozkol mezi Slovany nakonec vyvrcholil na Moravě srovnáním velkomoravských měst se zemí a podrobením přeživších obyvatel knížectví Českému. 

• Proč se o tom nedozvídáme z historických pramenů, kronik a jiných archiválií?

Cíl byl jasný - zničit velkomoravská města, srovnat chrámy a stavby se zemí, spálit veškeré písemné doklady aby se na Velkou Moravu zapomnělo. Vladaři, kteří v minulosti násilně smazali se země osídlení Moravanů nevěděli, že existence jejich sídel zůstane trvale zapsána v podloží velkomoravských objektů, v rozsáhlých kostrových pohřebištích a konečně i v podzemních kryptách velkomoravských katedrál s kosterními pozůstatky. 

• Tím nepřímo říkáte, že kromě Mikulčic na Břeclavsku, Velehradu nebo Starého Města u Uherského Hradiště to může být Znojmo…

Pravda že archeologické nálezy na vámi zmiňovaných místech zde ukazují na existenci Velké Moravy. Ale hledá se na správném místě? Vždyť tato říše sahala až po Českomoravskou vysočinu. Nebylo v prostoru mezi Dunajem a Jeseníky vhodnější území poskytující obyvatelům větší bezpečnost? Domníváme se, že takové území se nalézá v Podyjí s pětasedmdesát kilometrů dlouhým kaňonem podél řeky Dyje, které odedávna skýtalo bezpečný prostor pro osídlení jednotlivými tvrzemi. Ty se nacházely sto až sto padesát metrů nad západovýchodní dopravní cestou. 

• Co jste objevili?

Objevili jsme hranice velkého území, stopy po sakrálních stavbách, místa krypt včetně přístupových komunikací, ve kterých se nacházejí kosterní pozůstatky církevních hodnostářů, stopy po bývalých stavbách, půdorysu kruhového a obdélníkového (pravděpodobně kláštery). Na základě provedené detekce si myslíme, že město se rozkládalo v prostoru Cínové Hory a Znojemského návrší, ohraničené gránickým údolím a potokem Leska, Soudním Vrchem a obcí Kasárna, na území vymezeném v minulosti obrannými příkopy a valy, o rozloze téměř 500 hektarů. Bylo zde minimálně pět chrámů (zatím detekovaných): trojlodní bazilika s přístavkem (79x29m) v remízku nad zahrádkami nedalo silnice na Prahu, pětilodní katedrála na polní cestě nad remízkem (106x32 m), pod kterou je krypta 8 m pod povrchem území, velikosti 2,4x4,4m, s pohřbenými třemi církevními hodnostáři, která byla přístupná schodištěm od jižního vchodu do katedrály. Blízko jižního vchodu byla kruhová stavba průměru 12 m, ve které bylo schodiště a chodba, široká 1,8 m, vedoucí do prostoru Gránického údolí. Další katedrála se nacházela v prostoru krátkovlnné vysílačky na Cínové Hoře, půdorysného tvaru obdobného jako katedrála nad remízkem, rovněž s kryptou stejných rozměrů i hloubky, s pohřbenými dvěma církevními hodnostáři. Blízko komunikace od vysílačky směrem k obci Citonice se nachází stopy po dvou trojlodních chrámech vel. 80 x 26 m.

• Popište váš průzkum, postupovali jste jinak než profesionálové? 

Tradičním způsobem by se na území nalezeného velkého města, srovnaného se zemí nenašlo vůbec nic, i když by se dělal plošný záchranný archeologický průzkum pro případnou budoucí zástavbu.

Výzkum jsme prováděli nedestruktivní formou, „gravitačně interakční detekcí“, poprvé použitou pro nedestruktivní archeologii, která se nám zdála být hospodárnější a efektivnější.

Nejprve jsme pozorně prostudovali mapové podklady zpracované pro znojemský region, tedy katastrální mapy s vrstevnicemi, letecké snímky, historické mapy. Potom jsme se vydali do terénu, kde jsme pomocí detektoru (virgule) zkoumali změny způsobené někdejší lidskou činností (obranné valy, příkopy, náspy, různé stopy osídlení). Konečně jsme mapovali hranice sídelních útvarů, stop po obydlích, církevních stavbách, pohřebištích. 

• Můžete ji přiblížit? 

Jde o zmiňovanou metodu gravitačně interakční detekce zdůvodněnou fyzikálními zákony. Má svoje zákonitosti, vzorce, využívá poznatků klasické fyziky - dynamiky, tří Newtonových zákonů včetně gravitačního zákona. Jedná se o těžišťovou teorii. 

Detektor je vlastně drát profilu kolem 3 mm (svařečský, pletací jehlice a pod), zahnutý do tvaru písmene „L“, velikosti cca 8 x 15 cm. U delší části – detektoru - je vhodné pro zvětšení účinnosti zvětšit hmotnost navlečením jakéhokoliv trubkového předmětu. Detektor držíme volně za kratší část osu a procházíme územím. Jakmile se osa detektoru objeví nad anomálií (liniovým vedením inženýrských sítí, nad okrajem dutiny, či rýhy (i zasypané), detektor se otočí do směru této anomálie. V případě bodové anomálie (pilota, studna apod.) do těžiště této anomálie. Stačí jen uvažovat nad tvarem objektu anomálií a dáme dohromady celý obraz i dávno zbořené stavby. Pracovat s touto detekcí se naučí každý, nemusí mít k tomu zvláštní předpoklady senzibilní.

Po zmapování vytypovaných území lze provádět následně podrobný destruktivní archeologický průzkum, to znamená po odkrytí půdy hledat detaily – střepy, vázy, šperky, kostry a podobně. Věřím, že se nám pomocí této nedestruktivní metody podaří objasnit a doplnit chybějící střípek do mozaiky osudu Slovanů na území Velké Moravy, Znojma a Podyjí, i hrob svatého Metoděje a arcibiskupa Jana. 

• Kdy a kde se pustíte do práce? 

Ve skutečnosti jsme již začali v oblasti Podyjí na Vranovsku, v okolí Dyje, dále v oblasti Hradiště Sv. Hypolita, na území Králova stolce, v Mašovicích u Šafářky, kolem lomu, kolem Mašovického potoka a hlavně na Znojemském návrší a Cínové hoře, v prostorném území, kde se nacházejí stopy mnoha staveb, zejména církevních, rozměrů mnohem větších, než v Mikulčicích.

Odkryli jsme šachtu, schodiště do podzemní chodby, směřující z prostoru nad remízkem do údolí Gránického potoka. Do obou krypt jsme provedli vrty. S kameramanem české televize natáčíme v terénu způsob detekce bývalých zdí, zbouraných základů a odstraněných staveb a objektů. 

• Proč se domníváte že Metoděj by mohl být pochován na Cínové hoře?

Protože víme, že měl být dle historických pramenů pochován ve význačném městě Velké Moravy a že se ho snaží nalézt v Mikulčicích. Také proto, že máme detekováno a ohraničeno velké město, město neobvykle rozsáhlé, s početnými církevními stavbami. Také proto, že máme detekovány dvě podzemní krypty, v nich dvě kostry včetně církevních arcibiskupských insignií. V jednom se můžeme mýlit: kromě detekovaných pěti církevních hodnostářů v kryptách se nachází ještě jeden v kryptě pod apsidou znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tam mohli tohoto významného činitele západoslovanských dějin ukrýt. 

Ve znojemské rotundě jsme 19 koster, pravděpodobně Mojmírovců a jednu kostru s insigniemi – berla, mitra, bible s křížem, arcibiskupský prsten. Těžko se však dá dokázat tato skutečnost, jelikož ministerstvo kultury, podporované archeologickým ústavem akademie a dokonce jedním archeologem Znojemska mají obavu, aby se dokazováním takto závažného faktu nezničila malebná výzdoba rotundy. Jedna vrtaná sonda by rovněž ukázala, že okraje rotundy, nositelky této vzácné malby stojí na rulové desce tloušťky 200 cm, podepřené uprostřed hlavní lodi 250 cm kruhovým dříkem a na pokraji 70 cm silnou kamennou skořepinkou, mezi vnitřním lícem kruhové krypty a vnějším lícem skály silně narušené z období výstavby znojemského pivovaru. Obava těchto vědců o osud maleb skončí možná havárií celé rotundy, obdobně jako bylo zřícení loupežnické věže. Trhlinky, na omítce vnitřní stěny rotundy ukazují na postupné sedání válce do míst původního vstupu do krypty. Starostlivá péče odborníků o neporušení maleb může také skončit sbíráním zbytků omítky, nesoucích stopy po někdejší výmalbě.

• Mluvíte v množném čísle, s kým spolupracuje?

Jsou dva druhy spolupracovníků: Jedni, kteří dovedou silně povzbudit moudrými řečmi typu „No dobrá, ale ještě jsi nic nevykopal“. Druhá skupina, ta „méně moudrá“ pomáhá jednak vysvětlováním historie, stavebními mechanizmy, dokazováním detekovaného a konečně neméně důležitou pomocí sponzorskými dary na průzkum. 

Patří mezi ně pan Petr Šimík a jeho přátelé z Brna, Ing. Alena Hynková CSc., z Českých Budějovic a její přátelé z techniky, stavební firmy Inženýrské stavby Znojmo – Ing. Jebáček a jeho syn, Jan Neuman, Colas – Ing. Brunclík, Klub přátel znojemské rotundy Brno, pracovníci znojemského muzea, městského úřadu, Karel Fiala, RNDr. Milada Horáková z Třebíče, Jiří Přibyl z Přímětic, manželé Obrátilovi, Ing. Adolf Entler s vnukem, Karel Latner, kameraman české televize Lumír Moučka, ing. Popelka, agronom Agrodružstva Jevišovice.

• Zasvětíte do průzkumu i profesionály?

Již jsem je průběžně informoval: doc. Klímu CSc., který se zabývá na Znojemsku bádáním po Velké Moravě, Doc, Kovárníka CSc., Archeologický ústav akademie Brno PhDr. Doležala. 

Věřím že by mi rádi pomohli shánět důkazy detekovaného, bohužel naše „kultura“ věnuje finanční prostředky jen na záchranný archeologický průzkum, který však nemůže komplexně takto rozsáhlou záležitost vyřešit, snad někdy, třeba v dalším tisíciletí.

Za rozhovor poděkovala Jitka Mitysková