Nedávno jsem sám zažil zvláštní příhodu. Bylo to z 6. na 7. prosince 1992 v 0.30 hod. ráno. V tuto dobu jsem se doma probudil s dojmem, že mě někdo pozoruje. Původně jsem myslel, že dcera stojí ve dveřích do ložnice, chtěl jsem se jí zeptat, co chce. Nebyl jsem ale schopen ze sebe vydat ani slova. Dívali jsme se na sebe a po chvíli jsem rozsvítil světlo na nočním stolku a postava se stratila. Byla vysoká jako dveře, nejasná a zahalená do dlouhého pláště, či co to bylo. Podotýkám, že jsem byl zcela při smyslech. To znamená, že to nebyl sen. Mohl to být třeba optický klam, tu noc svítil měsíc. Nepříjemné na celé věci bylo, že jsem se probudil s dojmem, že mne někdo pozoruje. Tak nevím. Upozorňuji, že jsem zcela normální, alespoň si to myslím.

PaedDr. J. S., Zlín