se stala přímo na samotném kopci Hradisko skupině dívek, které se tam vypravily na dříví. Podle svědectví jedné z nich všechny okolo poledne zpozorovaly v lese černou postavu opřenou o strom. Nejednalo se o člověka pouze oděného v černém obleku, nýbrž - jak je ve vyprávění opakovaně zdůrazněno - o bytost černou "od hlavy k patě". Všechny dívky byly tímto zjevením samozřejmě vyděšeny, ale to ještě zdaleka nebyl konec. Postava, která byla do té doby vysoká jako normální člověk, začala najednou z ničeho nic růst, a rostla tak dlouho, dokud nebyla vysoká jako vzrostlý strom, v jehož blízkosti se nacházela. Dívky se daly okamžitě na útěk a zastavily se až ve Zlíně. Podle vypravěčky byly všechny přesvědčené, že potkaly samotného bájného rytíře Miloše. Doba, kdy k události došlo není v knize přesně udána, nicméně k tomu muselo dojít někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

K dalšímu případu došlo v noci. Jiná svědkyně, která byla tehdy mladou dívkou a se svými rodiči žila na Kudlově, vypráví, jak se spolu s matkou vydala pozdě v noci do Zlína, aby našly otce, který se někde zdržel. K té události došlo stejně jako u předchozího příběhu někdy na přelomu 19. a 20. století, spíše však ještě dřív, v devatenáctém století - v té době se dalo jít z Kudlova do Zlína jenom jednou cestou a ta právě vedla a dosud vede v těsné blízkosti Hradiska. Na blíže neurčeném úseku této cesty v blízkosti jistého tajemného "Černého kamene" a v jakémsi žlebu k tomu došlo. V těchto místech se k oběma ženám přiblížila nějaká osoba. Na rozdíl od předešlého příběhu se svědkyně nezmiňuje o tom, že by byla nějak tmavá nebo dokonce černá. Ovšem uvážíme-li, že v noci by případná tmavost postavy byla mnohem méně výrazná než za jasného dne a že je velmi nepravděpodobné, že dívka s matkou u sebe měly nějaké pořádné světlo, a když k tomu připočteme hrůzu, kterou musely obě prožít, že je docela dobře možné, že jim tato "zvláštnost" unikla. Svědkyně se však zmínila, že v ní ta přibližující se osoba vyvolávala děs už od počátku, kdy se k nim blížila a když byla ještě normálního vzrůstu. Jakmile se k nim postava přiblížila, začala stejně jako v předchozím případě bez jediného slova a varování růst a rostla tak dlouho, dokud nedosáhla velikosti okolních stromů. Obě ženy se okamžitě daly na útěk a zastavily se až u prvních zlínských domů. Podle vypravěčky této příhody vyslovila její matka později názor, že potkaly rytíře Miloše.